Čtyři miliardy ilegálních stažení ročně. Přesně takové množství eviduje report Mezinárodní federace hudebního průmyslu jen prostřednictvím platformy BitTorrent. A to mluvíme jen o hudbě. A stále je to téma pro řadu producentů, tvůrců obsahu i distributorů, byť nemá úplně jednoznačné rozuzlení. „Nelegální šíření obsahu by mělo zajímat každého, kdo pracuje v oblasti audiovize,“ říká Marek Jeníček, výkonný ředitel společnosti CinemArt.
Poptávku určuje sledovanost
„Internetové pirátství je u nás hodně závislé na úspěchu pořadů v televizi nebo v kině. Pokud je titul hodně atraktivní, tak drasticky stoupá i poptávka po něm. Tedy čím více sledovaný pořad, tím častěji se setkáváme s pirátstvím. Posun vidíme v tom, že lidé už dnes nejsou překvapení, když nenajdou svůj oblíbený pořad ke stažení zdarma,“ dodává ředitel nových médií FTV Prima Daniel Grunt. „Čím atraktivnější a úspěšnější titul je, tím je o něj větší zájem mezi zloději. Nejčastěji jde o kinotituly, které po dvou až čtyřech měsících mají zamířit do distribuce na DVD a Blu-ray,“ doplňuje šéf kinodistribuce a VOD distribuce společnosti Bontonfilm Ondřej Kulhánek. Televizní síť AMC Networks kromě nelegálního šíření filmů původních seriálů registruje zvýšený zájem i o sportovní přenosy. „U těch se objevuje ještě jeden nešvar, a tím je nelegální streamování,“ vysvětluje Evžen Chlanda, country manager AMC Networks pro Česko a Slovensko.
Spolupráce s úložišti je různorodá
Nabízí se otázka, jak s obsahem, který je šířený v rozporu s autorským zákonem, bojovat. Jedním z možných řešení je spolupráce přímo s internetovými úložišti, která inkriminované filmy, knihy či hudební nahrávky na základě stížnosti odstraňují. Ovšem zkušenosti s touto možností se různí. Jednoznačný názor zastává Ondřej Kulhánek z Bontonfilmu. „Nepoužil bych slovo spolupracovat, tyto zlodějské servery nejsou našimi partnery, takže se o spolupráci hovořit nedá. Nedokážu si ji ani představit. Jak spolupracovat s někým, kdo před vaším zrakem nabízí vaše kradené zboží?“ táže se řečnicky.
Ulož.to se cítí nevinně
Podobně to vidí i občanské sdružení autorů a dalších nositelů autorských práv Dilia. „Měli jsme přístup do databáze Ulož.to, kde jsme mazali s minimálním počtem chyb díla námi zastupovaných autorů. Nicméně Ulož.to nám vypovědělo smlouvu s tím, že nám vyčetlo právě chybovost,“ vysvětluje Jiří Srstka, ředitel Dilie. Agentura Dilia na Ulož.to, respektive na firmu Nodus Technologies, podala žalobu, která však údajně stále leží soudkyni na stole. Server nicméně od loňska provozuje akciová společnost Ulož.to cloud. „Vznik společnosti Ulož.to cloud a.s. souvisí s dlouhodobou strategií expanze na zahraniční trhy,“ vysvětluje Jan Karabina, jednatel společnosti. Server Ulož.to podle něj nikterak neporušuje platnou legislativu v Česku, Evropské unii i USA. „S držiteli práv spolupracujeme. Implementovali jsme tříúrovňový „abuse proces“, který je na špičce standardních opatření firem a služeb zajišťujících pro uživatele ukládání a šíření uživatelsky vytvářeného obsahu, tedy firem jako YouTube nebo Dropbox,“ říká Karabina. „Konkrétně například držitelé autorských práv využívají nástroje Abuse Form, Abuse Tool a ContentID. Zde bych zdůraznil posledně jmenovaný nástroj ContentID, což je technologie, kterou má plně implementovanou pouze YouTube a i společnost jako Facebook implementaci ContentID zatím pouze plánuje spustit v letošním roce,“ dodává provozovatel serveru Ulož.to. Rozdílné zkušenosti s odstraňováním pirátského obsahu má i Prima. „Některá úložiště se nám snaží házet klacky pod nohy. Například na serveru najdeme zaheslovaný soubor „Ohnivé kuře S01E05 XX“. Je zcela evidentní, že se jedná o epizodu seriálu televize Prima, ovšem server odmítne jeho smazání, dokud mu nepošleme heslo, protože si není jist, zda jsme soubor skutečně zkontrolovali,“ tvrdí Daniel Grunt. Pro ilustraci dodává, že agentura Weemazz, se kterou na mazání kradeného obsahu televize spolupracuje, v květnu mazala přes 150 000 odkazů a z toho bylo 32 000 pro Primu.
Liší se i rychlost reakce jednotlivých úložišť. „Může za to špatný zákon, ve kterém není definován čas, ale je zde použit obrat „neprodleně“, což může být pět hodin, ale také pět dní,“ objasňuje Grunt.
Zákonodárci zaspali dobu
Shoda panuje i v tom, že současná legislativa neodpovídá vývoji na trhu, byť se konkrétní názory různí. „Zákon o kopírovacím monopolu je třeba zásadně reformovat, aby skutečně mohl sloužit autorům, a ne těm, kteří si zvykli na autorech parazitovat. Uplatňování pravidel světa dinousaurů v on-line prostředí vede pouze k restrikcím ve svobodném prostoru internetu, šikaně reálné audience, bez které se přece autor neobejde a pro kterou primárně tvoří, a k omezování přístupu k dílům tam, kde by se naopak v zájmu autorů mohla masově jejich tvorba monetizovat,“ říká Ivan Bartoš, předseda České pirátské strany, s tím, že je nesmysl, že jeho strana chce autory o práva připravit. „Evropský soudní dvůr opakovaně potvrdil, že nikdo, ani soud nemůže někomu, kdo poskytuje službu pro ukládání dat, nařídit, aby tato data kontroloval nebo šmíroval komunikaci svých uživatelů či zjišťoval, zda data neporušují nějakou část copyrightu, navíc specificky definovaného v rámci té či oné země,“ dodává Bartoš.
Vzápětí pozici úložišť přirovnává k poště. „Ta doručuje dopisy a zásilky. Je zodpovědná za jejich doručení a nezničení obsahu. Není její povinností otevírat, zkoumat, zda neobsahují výhrůžky nebo vydírání. Proclení zahraničních zásilek řeší Celní úřad. ŘSD není zodpovědné za to, co se vozí auty po našich silnicích a dálnicích. Úložiště zase ukládají data,“ říká předseda České pirátské strany s tím, že pokud je někdo kompetentní skutečně upozorní na obsah v rozporu se zákonem, mají skutečně povinnost jej odstranit.
Spásné služby na vyžádání
„Žádná výrazná změna na úrovni legislativy, aktivního přístupu státu či jiné výrazné intervence proti fenoménu pirátství se neodehrála. Každopádně nesedíme se založenýma rukama. Snažíme se, aby co nejvíc filmů bylo k dispozici na internetu legálně,“ objasňuje odlišný postoj Bontonfilmu Ondřej Kulhánek. Právě rozvoj legálních VOD služeb dává naději tvůrcům obsahu k částečné eliminaci pirátství. „Snažíme se maximum námi vlastněných filmů zpřístupňovat na co nejširším spektru legálních služeb a diváci na to začínají reagovat,“ doplňuje Kulhánek. „Dříve nebylo výjimkou vidět komentáře lidí ve stylu „Proč to tady furt někdo maže?“ atd., to se nyní již nestává. Je jasné, že uživatelé pochopili, že si televize a distributoři chrání svůj obsah, a pokud si chtějí být jistí, že ho uvidí, musí jít na oficiální kanály, popřípadě i zaplatit,“ dodává Daniel Grunt z Primy.
O tom, že rostoucí popularita služeb na vyžádání na českém trhu kopíruje zahraniční trendy, svědčí i případ amerického hudebníka Chance The Rappera. Ten vydal svou letošní desku Coloring Book jen prostřednictvím streamovací služby Apple Music a ignoroval fyzické nosiče. Ač deska sklidila nadšené ovace, byla v rozporu s pravidly cen Grammy, která umožňovala nominovat pouze ta alba, jež vyšla fyzicky. Pořadatel Grammy následně čelil vlně kritiky, kvůli které nakonec musel ustoupit. Grammy upravila pravidla a umožnila účast i umělcům, kteří hudbu vydávají pouze digitálně. VOD služby, jako jsou Netflix, HBO Go, Spotify nebo Apple Music jsou běžnou součástí dnešní reality.
Služby na vyžádání proměnily trh. Umělec Chance The Rapper může být prvním držitelem Grammy, který desku nevydal fyzicky.
Foto: YouTube.com
