Otázku z titulku položil známý novinář zabývající se komunikací a já jsem byl pochopitelně zvědavý, jestli hradní mluvka Jiří Ovčáček na prosincovém podvečerním semináři organizovaném PR Klubem dostojí své pověsti. Ne, prezidentův mluvčí mě nepřesvědčil, že jeho šéf dělá svoji práci dobře. Musím ale uznat, že to samo o sobě ještě neznamená, že ji nedělá dobře jeho mluvčí.
Na setkání zaznělo dost prezentací potvrzujících na datech, že nastavená komunikační strategie Hradu má své výsledky. Podle Pavla Herota z Media Tenoru, který se zaměřil na analýzu televizního zpravodajství, je Ovčáček mluvčí, jenž se musí vyrovnat s výrazným negativním pokrytím jím zastupovaného subjektu.
Negativním tématem číslo jedna je přitom vystupování a chování Miloše Zemana na veřejnosti a v médiích. Na otázku, jestli by neměl korigovat například známý pozitivní vztah prezidenta k alkoholu a jeho veřejnou prezentaci, ale Ovčáček uvedl, že Miloš Zeman je originální osobností, která v politice působí už dlouhá léta, a není úkolem jeho poradců, aby ho předělávali. Naopak, příliš mnoho osobností ztratilo pod vlivem nejrůznějších poradců svou vlastní tvář a v důsledku toho také v politice brzy skončily.
Ať tak či onak, Hrad zjevně velmi dobře ví, kdo je jeho cílovka („obyčejní lidé“, a ne média), a mluví k ní jejím jazykem. Postavení Ovčáčka ve vztahu k jeho nadřízenému je pak mezi mluvčími skutečně unikátní, neboť – jak sám říká – Miloš Zeman je především jeho přítel. O takové vstupní situaci, stejně jako o vzájemné důvěře a volných rukách si většina mluvčích státních institucí či jako velkých korporací i firem může nechat jenom zdát.
Více než trefně komunikaci Hradu vystihl Erik Best. Podle něj „se většina kritiků na hradní PR dívá pod prizmatem toho, co se líbí jim osobně a jak si představují, že by se prezident a jeho tým měli chovat. Důležitější ale je, nakolik je daná komunikace efektivní.“ Hrad si podle něj našel své publikum a mluví primárně k němu, bez ohledu na to, co si myslí ostatní.
Pravda je, že jsem čekal, že účastníci setkání tiskového šéfa prezidenta trochu podrobí křížovému výslechu. Z jejich reakcí nicméně usuzuji, že většina kolegů nemá problém akceptovat, že prezidentův mluvčí svým osobitým stylem i prostředky dělá, co může, byť třeba ani jim obsah hradních poselství až tak úplně k srdci nepřirůstá.
Zdeněk Fekar, jednatel, e.vox
