Dvacátníci nekupují noviny, zprávy čtou výlučně na internetu a hlavně – zadarmo. Tak zní už léta povzdechy řady mediálních profesionálů nad měnícími se návyky mladé generace. Situace však nemusí být tak černá, ukazuje nejnovější americký výzkum realizovaný v rámci Media Insight Projectu. Podle něj již dnes velká část mileniánů za obsah v nějaké formě platí, ať už jde o hry, hudbu, streamování nebo zprávy. Odpověď na to, zda budou platit právě za poslední kategorii, přitom podle výzkumu netkví ani tak v socioekonomické situaci mladých lidí jako v jejich osobním přesvědčení.
Počasí, doprava a práce
Když se letos Mediaresearch podíval na ochotu Čechů platit za videoobsah, přišel na to, že bez ohledu na věk se jim do toho vůbec nechce. Ve Spojených státech, zdá se, tvoří video pro mnoho dvacátníků vstupní bránu pro placení za digitální obsah obecně. Padesát pět procent tamních mileniánů (do výzkumu byli zahrnuti lidé od 21 do 34 let) platí za filmy či televizi, čtyřicet osm procent za hudbu. Devět z deseti mladých, kteří platí za zprávy, přitom už platí i za nějakou formu zábavy. S věkem se ochota platit za on-line zpravodajství zvyšuje z třiadvaceti procent v kategorii do jednadvaceti let na pětačtyřicet procent v kategorii nad jednadvacet let.
Svou roli zde může hrát ekonomická aktivita dvacátníků, i když podle výzkumu nejsou v socioekonomickém postavení dvacátníků, kteří za noviny platí, a jejich vrstevníků s opačným postojem žádné velké rozdíly. Rozhodující je podle vědců to, co nazývají „news orientation“, tedy jakési osobní zaměření na zprávy. Předplatné si spíš pořídí mladí, kteří se se zajímají o politiku a sport a věří v hodnotu zpravodajství.
To je poměrně těžko uchopitelná kategorie, výzkum ale předkládá i zcela praktický poznatek – za zprávy spíš platí mladí, kteří jsou na Facebooku a Twitteru, a aktivně se tak zapojují do mediálního života. Mladí, kteří platí za zpravodajský obsah, se taky častěji zajímají o dopravní situaci a o počasí. A řadu z nich zajímají média, která jim mohou pomoct v jejich pracovním životě.
Poměrně překvapivým zjištěním je však láska on-line generace k papíru. Každý pátý americký dvacátník platí za tištěný časopis a patnáct procent z nich za tištěné noviny. Menší oblibě se těší digitální podoby jak novin, tak časopisů – za digitální magazíny platí jenom 11 procent respondentů, za digitální noviny 10 procent.
Zatímco výzkum nelze vztahovat na trhy mimo Spojené státy, jeho autoři jsou přesvědčeni o tom, že přinejmenším slouží jako důkaz k vyvrácení tvrzení, že mladí nechtějí platit za obsah.
