Novinář a zkušený mediální manažer Michal Klíma převzal minulý týden vedení vydavatelství Vltava-Labe-Press (VLP). S MAM mluvil o tom, jaké s ním má plány.
Penta kromě VLP koupila i Tablet Media, respektive Dotyk, který jste dosud řídil a vlastnil. Bude ve VLP existovat jako samostatná jednotka?
Zvažujeme všechny možnosti, které se nabízí: jak přejít na tištěnou verzi, tak využít obsah, který vzniká, do médií, jež ve VLP jsou. A taky se nějakým způsobem zabývat zpoplatněním. Jsme v úplně zásadním momentu, kdy musíme velmi rychle vymyslet, jak budeme pokračovat a co všechno budeme dělat. V každém případě bude Tablet Media existovat v rámci VLP jako samostatná jednotka s těmi redakcemi, které tam jsou. Spojením s VLP se otevírá obrovská příležitost. Naše možnosti byly omezené, jednak finančními prostředky, ale zejména možností vzájemné podpory. Řídil jsem několik velkých vydavatelství a jejich produkty se vždy intenzivně podporovaly vzájemnou autoinzercí, využíváním předplatitelských kmenů. Toho určitě využijeme.
Pracoval jste na Slovensku a víte, jakou tam má Penta pověst, i to, že kvůli ní odešla velká část redakce deníku Sme. Nehrálo to nějakou roli ve vašem uvažování?
Pochopitelně se tyto otázky kladou při vstupu každého finančního investora. Někteří investoři jsou spojeni s jedním byznysem, jiní s jiným a další zase s politikou. Já myslím, že média nemají patřit vlastníkům, kteří jsou propojeni s politikou, a to případ Penty v Česku není. Když to srovnáme se Slovenskem, tak tady Penta takovou aféru, jako byla Gorila, neměla, a tudíž v naší veřejnosti takový problém nerezonuje.
Stanovili jste si vy nějaké podmínky, za kterých budete spolupracovat?
Podmínky předem jsme si nestanovili. Připravujeme kodex, který by měl ve vydavatelství platit. Určitě si vzájemný vztah nastavíme, ale myslím si, že hlavní nejsou ani tak věci, které jsou napsané, jako to, aby ten vztah fungoval. Věřím v racionalitu vlastníků a v to, že vědí, že média fungují, pouze když mají pověst, že nejsou ovlivňována. Ve chvíli, kdy lidé mají pocit, že média fungují v zájmu nějakých politických nebo obchodních sil, vede to k jejich konci. A nikdo nedělá investici kvůli tomu, aby si ji pak zničil.
Dříve jste budoucnost tištěných médií viděl skepticky. Teď jste převzal řízení VLP, které se soustřeďuje zejména na printové tituly. Jak to s nimi dnes vidíte?
Nikdy jsem nebyl přesvědčený, že papírová média skončí, ale to, že jejich vliv klesá, je pravda. Vnímám noviny a časopisy ne jako fyzickou podobu, ale jako redakci, která vytváří obsah. Způsob jeho šíření se musí přizpůsobit tomu, co čtenáři chtějí. Jak říká jeden můj kolega vydavatel v Kanadě, budeme všude tam, kde jsou čtenáři, a nebudeme podléhat obsesi platformami. Platformy se mění tak rychle, že vůbec nemá smysl se tím zabývat. Nevnímám Deník jako papírové médium, ale jako regionální médium, které se ke čtenářům dostane tak, jak budou ochotní ho přijímat. Pravda je, že Deník i magazíny Astrosatu v tom mají zatím zpoždění. To je jeden z důvodů, proč došlo k akvizici Tablet Media: abychom jim s tím pomohli.
Má Deník potenciál? Na jedné nedávné konferenci se mluvilo o jeho malém vlivu.
Deník má vyšší čtenost než MF Dnes a v každém případě vliv má. Je pravda, že nemá vliv v Praze, kde VLP a Deník neměly úspěch s tím, co dělaly. Je to jeden z úkolů, který musíme řešit. Když se podíváte na čísla, tak VLP s Astrosatem dohromady mají více čtenářů než Mafra. Chápu, že zatím neoslovujeme nejvyšší cílovou skupinu, ale pořád oslovujeme čtenáře, kteří nečtou bulvár. Deník je v regionech velmi významným médiem, jež je respektované, čte se na radnicích a u podnikatelů v regionech. Takže ve spojení s magazíny, které jsou silné ve svých cílových skupinách, je to z určitého hlediska nejsilnější vydavatelství na trhu.
Čemu se v tuhle chvíli věnujete vy osobně?
Zaprvé přemýšlím o tom, jakým způsobem vytvářet Deník racionálněji z výrobního hlediska a přitom neztratit základní výhodu, kterou máme, a to regionální kompetenci. Potom uvažuji o tom, jakým způsobem zvýšit digitální přítomnost. A třetí věc, VLP koupilo Sanomu (dnešní Astrosat), což je magazínové vydavatelství, ale nikdy ho neintegrovalo do svého vydavatelství. Prakticky ani mentálně. Ti lidé o tom pořád uvažují jako o dvou firmách a většina činností se dělá odděleně. To je určitě něco, co se musí změnit.
Je to pořád výzva? Oproti založení nového digitálního vydavatelství jde přece „jenom“ o převzetí fungující firmy.
Nepřicházím do VLP s tím, aby se to udržovalo v chodu tak, jak to je. Přicházím s tím, že se to vydavatelství má změnit. Ve VLP jsou i vydání, která mají náklad v řádech jednotek tisíc. A to je polygraficky za normálních okolností nevyrobitelné. Jeden výtisk pak vychází výrobně na desítky korun. S tím se musí něco dělat. Současně ale nechceme jít tou cestou, že bychom zastavovali mutace nebo vytvořili celostátní deník bez mutací.
Michal Klíma
Generální ředitel a předseda představenstva VLP
Novinář a mediální manažer, vedl vydavatelství Lidové noviny, Economia a slovenskou Spoločnosť 7 Plus. V roce 2013 založil spolu s Evou Hanákovou vydavatelství Tablet Media, které převzala ve stejném čase jako Vltava-Labe-Press finanční skupina Penta.
„Je to jeden výrok v jednom rozhovoru,“ říká Klíma o známé větě Marka Dospivy z Penty, podle níž vidí vlastnictví médií jako formu ochrany a „atomový kufřík“.
Foto: Filip Jandourek
