Jindřich Novák se svými kolegy už patnáct let tvoří firemní časopisy a webové stránky. My jsme se ho ptali na ty klasické nezávislé, ale do pár let v nich podle šéfa obsahu vydavatelské agentury Boomerang Publishing stejně nebude rozdíl.
špatná zpráva pro reklamní agentury
Když se loni na amerických stáncích objevil módní magazín Porter, vyvolal malou senzaci. Nejenže se nováček dočkal srovnávání s legendou Vogue, ale velice rychle se dostal na čísla prodeje, která od Vogue nejsou až tak daleko.
Tím největším zdrojem překvapení byl ale fakt, že Porter je firemní magazín – přesněji magazín internetového prodejce oblečení Net-a-Porter. To ovšem čtenář pozná jenom z velice nenápadného odkazu na aplikaci prodejce v dolní části stránek.
Podobným fenoménem je ve zdejších končinách Čilichili. Těžko říct, kolik z jednoho milionu návštěvníků jeho webových stránek měsíčně si při první návštěvě uvědomuje, že jde o magazín mobilního operátora Vodafone. Přesnou odpověď nezná ani jeden z jeho zakladatelů Jindřich Novák. Je ale přesvědčený, že v budoucnu už nebude mezi firemními a nezávislými médii rozlišovat téměř nikdo. „Produktové firmy se dnes stávají vydavateli a vydavatelé začínají přemýšlet produktově,“ říká. V míchání tradiční a firemní žurnalistiky nevidí problém. Největší nebezpečí podle něho tato situace neskýtá pro média, nýbrž pro reklamní agentury. S tím, jak se v budoucnu naučí média vytvářet obsah na objednávku, budou právě agentury tápat, co zákazníkům vlastně nabídnout, tvrdí.
Odsuňme v tomto případě bokem znepokojení řady novinářů nástupem nativní reklamy – je vůbec něco, co si z nastupující fronty firemních časopisů mohou odnést?
Podle Nováka jsou to zejména tři věci. Za prvé propagace sebe sama a svého obsahu. Bez živých facebookových stránek by Čilichili podle něj nebylo nikdy tam, kde je. Propagaci by se dokonce mělo věnovat stejné množství času a energie jako tvorbě obsahu samotného.
Za druhé „hezký obal“, tedy kvalitní grafika, bez které se žádný obsah neobejde. „To mi u českých časopisů chybí – layout je od začátku stejný a nic mě nepřekvapí,“ popisuje svou zkušenost.
Tím posledním bodem je přizpůsobování obsahu papíru a webu. Pouze „překlopené“ Čilichili z papíru na web se Boomerangu totiž vůbec neosvědčilo a delší texty na internetu ztrácely čtenáře. Místo toho jsou dnes webová a tištěná verze magazínu dvě rozdílné věci.
Tradiční žurnalistika nástup té firemní nejspíš nezastaví, ale může se od ní něco naučit.
„Můžu být nejskvělejší psavec, ale když nebudu chytrý psavec a nebudu se sám propagovat, nikdo to nenajde,“ říká Jindřich Novák.
