Prezident Miloš Zeman minulý týden připojil svůj podpis pod novelu zákona č. 106/1999 Sb. Slavná „stošestka“, regulující svobodný přístup k informacím, oblíbená zejména u novinářů, si po letech inovovanou podobu zasloužila. A právě novinářům nejspíš novela poskytne lepší podmínky pro jejich práci.
Lehčí pro všechny
„Současná podoba zákona byla již zastaralá a dostatečně nereflektovala dva elementy: velký rozvoj digitálních technologií a s ním spojené změny způsobu práce s informacemi na úřadech a směrnici Evropského parlamentu a Rady 2013/37/EU o opakovaném použití informací veřejného sektoru,“ popisuje potřebu novely Michal Kubáň z nadace Open Society Fund, který se tématu otevřených dat dlouhodobě věnuje.
Stejný názor má i advokát František Korbel, který zpracovával text původního zákona. Novelu lze podle něj uvítat. „Oproti jiným návrhům, které v minulosti také zazněly, nezhoršuje standard přístupu veřejnosti k informacím a přináší některé pozitivní novinky,“ vysvětluje.
Jednou z těch nejdůležitějších je podle něj povinnost poskytování metadat. Řečí zákona jde o data popisující souvislosti, obsah a strukturu zaznamenaných informací a jejich správu v průběhu času. Zjednodušeně řečeno, k dokumentu ve Wordu patří i informace o tom, kdy vznikl a kdo ho napsal nebo jaká je to verze. Nové je i poskytování informací v otevřených, strojově čitelných formátech.
Zejména druhou změnu si pochvaluje také Kubáň: „Nemusíte používat složité softwarové nástroje a aplikace pro jejich zpracování, ale každý uživatel s těmito daty může volně pracovat bez technického a licenčního omezení.“ Strojově čitelná data podle něj mohou mít výhody i pro samotné úřady, které už nemusí čekat na případné žadatele a data jim pokaždé zpracovávat. Postačí větší množství informací publikovat ve formátu otevřených dat a případné žadatele pak jen volně odkazovat na internetovou stránku, kde jsou tato data publikována.
Změna za změnou
Novela zavádí ještě několik dalších větších či menších změn. Za zmínku stojí zavedení lhůty pro přezkoumání výhradních licencí udělených v digitálních kulturních zdrojích. Žadatelé si také nově mohou podat stížnost ohledně výše nákladů, které museli uhradit za účelem poskytnutí informace.
Kromě toho text zákona také upravuje nové způsoby poskytování informací. Veřejnost po jeho zavedení do praxe bude moct požádat o nahlédnutí do dokumentu, který danou informaci obsahuje, o sdílení dat prostřednictvím rozhraní informačního systému nebo o umožnění dálkového přístupu k informaci, která se v průběhu času mění, obnovuje, doplňuje nebo opakovaně vytváří.
Zejména poslední způsob by měl zjednodušit práci lidem, kteří žádají o přístup k informacím ze stejných databází opakovaně – úřady by jim je jednoduše zpřístupnily dlouhodobě. Jak uvádí sama novela, „bude především na žadateli, aby požadavek na způsob poskytnutí informace specifikoval v žádosti a povinný subjekt je v zásadě povinen požadavku vyhovět“.
Povinnost je jedna strana, otázkou ovšem je, jak moc se bude chtít institucím zpřístupňovat své databáze pro veřejnost. Michal Kubáň je v tomto směru optimista a věří, že úřadům to pomůže zefektivnit fungování. „Pokud budou úřady co nejvíce informací proaktivně zveřejňovat, ušetří spoustu času i sil, jež by jinak musely věnovat vyřizování infožádostí. A novináři budou informace moct získat rychleji a efektivně s nimi pracovat,“ doufá také, že novela by mohla pomoct zejména zdejším datovým novinářům. Ti dlouhodobě bojují s nízkou dostupností kvalitních dat veřejné správy.
Pořád je co zlepšovat
I navzdory všem změnám, které novela zavádí, je podle Kubáně ještě pořád co dohánět. „Chybí jasně definované technické standardy, které by měla vyřešit až připravující se novela zákona č. 365/2000, o informačních systémech veřejné správy, která bude obsahovat technickou vyhlášku, v níž budou všechny uvedené specifikace,“ vysvětluje. Zároveň podle něj v existujícím zákonu i jeho novele chybí vymezení dozorového orgánu a výraznější sankce za neposkytnutí informace.
Právě kvůli absenci dozorového orgánu i sankcí se novináři dlouho marně snažili dopátrat výše platu a odměn hradního kancléře Vratislava Mynáře. A i když novela pomůže datovým novinářům, problémy se vzpurnými úředníky nejspíš jen tak rychle nevyřeší.
Přístup k informacím se zjednoduší. Novela ujasňuje třeba zpřístupnění dat v otevřených formátech.
