Jitka Fürst nezastírá, že chce, aby byla Evropa 2 pro masy. „Hipsteři nás nebudou poslouchat z podstaty,“ tvrdí.
V Radio projektu si držíte stabilní poslechovost přes 900 tisíc lidí denně. Jste spokojeni?
Vždy je kam růst, na druhou stranu je potřeba si uvědomit, že nejsme celoplošná stanice, jsme do jisté míry limitováni tím, že jsme tvořeni sítí regionálních stanic. Domnívám se, že s vyšším pokrytím území bychom měli ještě větší čísla poslechovosti. Těší nás hlavně, že jsme jedničkou u naší cílové skupiny, u mladých.
Od září chcete měřit ve spolupráci s agenturou Median poslechovost rádia v mobilu. Posloužit by k tomu měla technologie audiometru. S jakým úmyslem do měření jdete?
Je to testovací projekt, nemohu být příliš konkrétní. Ale jdeme do toho s tím, že chceme zjistit, jestli je vůbec měření prostřednictvím chytrých telefonů realizovatelné. Půjde o pilotní verzi, rekrutace neodpovídá demografickému rozložení populace. Uvidíme, zdali by se tento typ výzkumu nechal v budoucnu využít pro testování programových záměrů.
Letos jste oslavili 25 let na trhu. Jak chcete inovovat značku E2 v příštích letech?
Chceme mít i v příštích letech minimálně stejné postavení na trhu, udržet si éter a povýšit sociální sítě s tím, že se budeme chtít rozvíjet i do dalších oblastí, které na první pohled nemusí souviset čistě s rádiem. Aktuálně prozradím, že se připravuje projekt časopisu 360 stupňů ve spolupráci s E2, který bude orientovaný hlavně na lifestyle.
Má v dnešní době vůbec smysl jít do printového projektu?
Měsíčník 360 stupňů bude vydáván prostřednictvím externího vydavatelství, které si vyhodnotilo, že to smysl má, a našlo pro projekt díru na trhu. Věříme, že symbióza časopisu a rádia zafunguje. Vycházejí tu různé hudební časopisy, které jsou většinou žánrově zaměřené, nebo časopisy pro dospívající. Měl by to být časopis, který bude obsáhlejší než konkurence.
Nebude. Kouli jsme transformovali, dříve byla alternativním médiem. Nyní ji zaměřujeme spíše na komerčnější obsah tak, aby oslovila širší publikum v digitálním světě. Evropa 2 i Koule.cz jsou komerční média, tudíž musíme sledovat finanční cíle. Ty alternativní web v původní podobě nesplňoval.
Máte takřka 500 tisíc fanoušků na Facebooku, 60 tisíc na Instagramu. Jakou roli pro vás hrají sociální sítě?
S Facebookem pracujeme velmi intenzivně. Když jsem nastupovala, měl náš profil malou základnu, profily byly rozstříštěné, pracovalo se s ním nahodile. Postupně jsme sloučili všechny naše profily a přidávali jsme i některé další v čele s Ranní show. Využíváme Facebook hlavně jako transfer uživatelů k nám na web. Testovali jsme i Periscope nebo Snapchat. Máme samozřejmě i Twitter, který je v Česku pořád ještě hodně okrajovou záležitostí. Souběžně jsou naše sociální sítě i platformou pro různá marketingová sdělení.
Na vašich sítích koluje virální video, ve kterém vyděsí Leoše Mareše zombie v podání Patrika Hezuckého. Jde o formu propagace seriálu AMC Fear the Walking Dead. Je to běžný způsob komunikace?
Jde o akci, která vznikala ve spolupráci s naším komerčním partnerem. Snažíme se o podobné akce dlouhodobě. Základní produkt prodává naše obchodní oddělení, my v rámci rádia řešíme kreativu. Když přijde někdo, kdo chce komunikovat konkrétní produkt, diskutujeme o tom, jakou cílovou skupinu chce zasáhnout. Komunikujeme produkty, které nás baví, ať už jde právě o seriály, koncerty, módní oblečení nebo různé elektronické vychytávky.
Kdo je posluchač Evropy 2?
Jako prototyp by to mohl být mladý člověk, řekněme ve věku okolo pětadvaceti let. Rád nosí značkové oblečení, sluchátka, poslouchá muziku z telefonu, baví se rád o tom, co slyšel v rádiu, žije kulturně, navštěvuje koncerty. Nedá se říct, jestli je z města, nebo vesnice, ale platí, že posluchači E2 jsou rádi v kolektivu, nejsou to samotáři a jsou spíše sebevědomější a nechtějí se vymezovat vůči společnosti.
Co na sebevědomé excentriky funguje?
Funguje hudba – aktuální novinky, ale i ověřené hity posledních 10 let, fungují archivy vysílání z kultovních rubrik, jako je Zpátky do minulosti nebo Mrázek, ústředna. Švédská sestava z Ranní show například pokaždé strhne rekord webu a rotuje zdatně i na sociálních sítích. A z témat na naše posluchače funguje asi nejvíc téma vztahů a sexu.
Je rádio stále atraktivní mediatyp i pro vaši cílovou skupinu?
Rádio už dávno není přístroj fungující v takové podobě jako před lety. Naši posluchači v nejmladší věkové skupině se pohybují spíše na sociálních sítích, internetu, konzumují média jinak. Vývoj sledujeme na oblibě naší vlastní aplikace, která patří mezi nejstahovanější aplikace v Česku.
Je chart na Spotify odrazem vašeho music chartu? Nebo je tomu obráceně?
Spíš se v něm odráží hudba, kterou nasazujeme prvně my. Platí, že songy před svým nasazením na Evropě v různých streamovacích žebříčcích nefigurují.
Přece jenom, neberou vám streamovací služby posluchače? Apple takto přenáší vlastní stanici, na Spotify je na světě 75 milionů posluchačů.
Na streamovacích službách jste sám se svou muzikou. Nemáte si pak o čem povídat s přáteli, kdežto rádio vám umožňuje sdílet emoce. Tento pojící efekt je velmi silný a právě sdílení emocí je přidanou hodnotou rádia. Nehledě na to, že hudební roboty vás časem přestanou bavit, jelikož fungují na předem nastavených algoritmech. Využíváme toho, že lidé nechtějí být izolovaní ve vlastním mikrosvětě. Většina posluchačů nechce být sama a my děláme rádio právě pro masu. Hipsteři nás nebudou poslouchat z podstaty, nebo to spíše nikdy nepřiznají.
Poznáte dopředu, která skladba v éteru zafunguje?
Většinou to poznáme. Každý singl po nasazení do vysílání testujeme, když něco nasadíme, tak musíme věřit, že to bude hit. Pak už je to na samotných posluchačích. V call outech se dozvíme, jestli se jim song líbí, nebo ne a jestli už není pro ně ohraný.
Odpovídá váš předvýběr?
Z 90 procent se trefujeme do vkusu, jen zhruba 10 procent se následně z playlistů vyhodí. Nefunguje to tak, že bychom hráli nějaký singl takříkajíc na sílu. Nejprve skladby nasazujeme jen o víkendu a v noci a postupem jejich rotace zvyšujeme. Platí, že když jsou na vrcholu rádiové kariéry, hrajeme je zhruba každé tři hodiny. Až když vidíme, že je singl ohraný, postupně jej utlumujeme a nakonec stáhneme z vysílání. Nicméně když se pak podíváte na písničky na přání nebo naše hudební testy, tak zjistíte, že posluchači chtějí slyšet právě tu hudbu, kterou hrajeme nejvíce.
