Navzdory všemu čištění, filtrům a kontrolám, které existují, se na webových stránkách objevují věci, jež by tam ani uživatelé, ani provozovatel, a zejména ani právníci nechtěli vidět.
Řeč není jen o porušování autorského práva na virtuálních úložištích, ale i o relativně nenápadnějším obsahu, jako jsou uživatelské blogy nebo diskuse pod články. Zejména v těch druhých se to dlouhá léta hemží problematickými příspěvky, které příliš nezkrotila ani postupně zaváděná přísnější opatření, třeba důsledné vyžadování jména a příjmení. Naopak zdá se, že část uživatelů klidně napíše pod svým jménem cokoliv.
Problematické příspěvky raději mažte
Odpovědností provozovatelů internetových stránek se v Česku zabývá zákon 480/2004 Sb. V něm stojí, že poskytovatel služby, jež spočívá v ukládání poskytnutých informací, odpovídá za uživatelem uložený obsah ve dvou případech. Buď tehdy, pokud může vzhledem k předmětu své činnosti a okolnostem vědět, že je obsah protiprávní, nebo když ho někdo na závadný obsah upozorní.
„Pokud je zřejmé, že by texty mohly být protiprávní, pak je provozovatel webu povinen takové příspěvky odstranit. Stejně tak je povinen učinit opatření v případě, že je na toto upozorněn třetí osobou. Pokud by výklad byl sporný, pak za takové příspěvky nenesl odpovědnost, nicméně lze doporučit, aby z opatrnosti zjevné protiprávní příspěvky odstranil,“ vysvětluje advokát Lukáš Jansa, který se věnuje právu v oblasti informačních technologií.
Stejný zákon dále konstatuje, že provozovatel není povinen aktivně vyhledávat skutečnosti a okolnosti poukazující na protiprávní obsah. Je tedy možné jednou za čas na svou obranu smazat pár příspěvků a ostatní tam ponechat s argumentem, že je web nevyhledával nebo mu na promazávaní nestačily kapacity?
Podle advokáta taková obrana neobstojí. „Domnívám se, že tento argument je snadno vyvratitelný a nemůže být zneužíván. Je samozřejmé, že určitá doba mezi nahráním příspěvku a jeho smazáním nastane, nicméně tato doba by měla být přiměřená rozsahu diskuse a odpovídat i kapacitním možnostem provozovatele, “ vysvětluje Jansa. Zároveň dodává, že za příspěvek je trestně odpovědný ten, kdo ho vložil. Bez ohledu na to, jestli při tom uvedl své jméno, nebo vystupoval anonymně.
Policie si všímá diskusí na Facebooku
Mnohem víc než samotné weby se v Česku v posledních letech dostali na přetřes jejich uživatelé. Policejní statistiky uvádí, že ve vztahu k internetu jsou nejčastější trestné činy podvod, mravnostní delikty nebo porušování autorských práv, a jejich počty jdou do tisíců. Vyšetřovatelé si ale všímají také příspěvků na sociálních sítích, které jsou „přes čáru“. Případy však nejde posuzovat stejně, jejich právní kvalifikace je různá.
Shodou okolností právě v den, kdy vychází toto číslo, by měl pokračovat odročený soud s mužem z Ostravy, který na Facebooku schvaloval loňský sebevražedný atentát na české vojáky v Afghánistánu. Vysloužil si za to obvinění kvůli schvalování trestného činu a podpory hnutí směřujícímu k potlačení práv a svobod. Z prvního soudního jednání, které proběhlo v červnu, vyplynulo, že si muž za svým příspěvkem nadále stojí. „Forma byla špatná, obsah bych neměnil. Hájil jsem ozbrojený odpor proti ozbrojenému tyranovi,“ řekl muž, kterému prý šlo hlavně o to, aby byl hodně jízlivý.
Půlroční podmínku si loni za rasistický status na stejné síti odnesl bývalý poslanec Otto Chaloupka. Přitížilo mu, že v té době zasedal v dolní komoře parlamentu, a musel tedy počítat, že jeho slovům bude věnována větší pozornost ve srovnání s běžným člověkem. Proti trestu se bránil stížností u Ústavního soudu, ten ji ale zamítl.
Aktuální události nenechaly uživatele sociálních sítí v klidu ani letos. Žena, která na Facebooku napsala, že skupina arabských uprchlíků podřezala na Jindřichohradecku hospodářská zvířata, za to čelila hrozbě dvou let ve vězení. Její poplašná zpráva se ukázala jako zcela vymyšlená. Případ byl však okresní státní zástupkyní zastaven, a k soudu se tedy nedostal.
Všechny případy spojuje jedno: na jejich začátku bylo nahlášení obsahu jinými uživateli. Výjimku tvoří případ ostravského odpůrce zahraničních misí, jeho čin oznámilo přímo hlavní velitelství, protože příspěvek umístil i na facebookový profil armády.
Někdy je lepší diskusi zavřít
Řada webů nabízejících diskuse pod svými texty se snaží jejich obsah alespoň minimálně korigovat. Pokud přímo neprovozují vlastní systémy diskusí, což je zpravidla finančně, personálně i technicky náročné, využívají hlavně komentáře na Facebooku anebo platformu Disqus, která umožňuje pokročilé moderování příspěvků. Vulgární a nenávistné diskuse totiž vytváří prostředí, v kterém se řada uživatelů nechce pohybovat, a tak ani nepřispívají vlastními komentáři.
Někdy servery diskuse ani neotvírají, protože rovnou předpokládají, že by se zvrtly. Například portály iDnes.cz, Novinky.cz, nebo slovenské Sme.sk minulý týden neotevřely diskuse pod články o desítkách mrtvých uprchlíků nalezených v dodávce na kraji rakouské dálnice. Jindy zavírají diskuse třeba pod zprávami o úmrtí slavných osobností nebo o Romech.
„Pokud by texty mohly být protiprávní, pak je provozovatel povinen je odstranit.“ Lukáš Jansa, advokát
Advokát Lukáš Jansa se specializuje na právo informačních technologií.
