Proti všem příručkám, bez scénáře, bez dramatizace, bez gradace a zdánlivě bez pointy. Přesně tak by se mohlo jevit norské vysílání tzv. slow TV (pomalé televize), které na festivalu iCON Prague představil jeden z jeho duchovních otců, norský televizní producent stanice NRK Hordaland Thomas Hellum.
Cesta vlakem namísto okupace
Myšlenka na realizaci „pomalého“ vysílání vznikla v roce 2009 v jídelně veřejnoprávního kanálu, pro který Hellum pracuje dodnes. Jeden z jeho kolegů měl nápad natočit rozhlasový pořad, jenž by v reálném čase zmapoval německou invazi do Norska z roku 1940. Naneštěstí se výročí invaze kvapem blížilo a na realizaci projektu už nebyl dostatek času. Hellum společně se svými kolegy hledal událost, která by se také dala zachytit v reálném čase, a navíc by se neustále kontinuálně vyvíjela.
Nakonec padla volba na zachycení cesty vlakem, jelikož právě před šesti lety slavila bergenská železnice sté výročí své existence. Trať mezi metropolí Oslem a přístavním Bergenem za dobu svého fungování doznala spousty změn. Nicméně jedno zůstalo, absolvovat ji lze za více než sedm hodin, což měla být i stopáž připravovaného pořadu.
Navzdory všem očekáváním na sebe úspěch nenechal dlouho čekat. Sedmihodinový záznam měl reach 1,2 milionu diváků.
Dokument však nebyl vysílán živě. Autoři projektu se pro svou další práci inspirovali žurnalistou, který je vyzpovídal přímo ve vlaku během natáčení, následně vystoupil, štábu zamával a vlak si vyfotil. „Kladli jsme si otázku, jaké by to bylo, kdyby více lidí vědělo, že jsme právě ve vlaku,“ polemizoval společně Hellumův tým. Výsledkem jeho společného brainstormingu se nakonec stal televizní projekt, který zachytil cestu lodí po celé délce norského pobřeží.
Přijetí ze strany veřejnosti bylo ještě vřelejší než u vlakové dopravy. Živě vysílaný lodní trip televize NRK sledovalo v roce 2011 alespoň chvíli 3,2 milionu Norů. Vzbudil ovace na sociálních sítích a především se zapsal do Guinessovy knihy rekordů. Se stopáží 134:42:45 jde o nejdelší nepřerušovaný televizní program v historii a jeho autor Hellum je na toto číslo patřičně hrdý. Během konference iCON jej měl výrazně vytištěné na svém černém tričku.
A v čem tkví úspěch slow TV? „Vzali jsme diváky na dobrodružství, které se děje právě teď v reálném čase, takže mohli mít pocit, že jsou společně s ostatními skutečně na místě, které zaznamenáváme kamerou, na lodi, ve vlaku,“ vysvětluje svérázný norský producent.
Pomalu i v Česku
Koncept „pomalé“ televize nemusí zůstat jenom v severských zemích. Do Česka ho plánuje přivést komunikační agentura Taktiq v podobě interaktivního videoportálu, který má být spuštěn počátkem června. „Nápad má velký potenciál, ale zároveň se jedná o výzvu jak z pohledu redakčního, tak technologického, což potvrdily i podněty od Thomase Helluma,“ vysvětluje jeden z tvůrců českého projektu Ivan Sobička s přímým odkazem na norskou inspiraci. Klidná a pomalá scéna je podle něj fascinující a věří, že jako způsob odreagování si své fanoušky najde i v Česku.
Vysílání by se mělo objevit na jednom ze zdejších internetových portálů, jehož jméno nechce Sobička v současnosti zveřejňovat. Tematicky by se mohlo podobat tomu norskému, i když Taktiq plánuje jisté obměny. „Ideální scénáře nacházíme ve volné přírodě, je ale možné sledovat také lidi při nějaké zajímavé práci nebo instalovat kameru na dopravní prostředek. Pomalá televize může navíc zprostředkovat netradiční pohledy na společenské události – jinak, než by to udělala čistě zpravodajská kamera,“ vysvětluje Sobička. Taktiq chce při produkci čerpat ze své spolupráce se švédskou společností Axis Communications, která pro něj poskytne širokou škálu IP kamer s různými vlastnostmi. Podobná spolupráce již před dvěma roky přinesla přímý přenos z pomalého stoupání meteorologického balonu v projektu Stratocaching, které na internetu sledovalo přes 200 000 lidí.
Tři ukázky toho, jak vypadá norské vysílaní slow TV.
