České Radiokomunikace
provozují multiplexy pro digitální terestrické vysílání a tyto služby poskytované televizním společnostem jsou pro ně zásadním zdrojem příjmů. Vedle toho se snaží rozvíjet další podnikaní, např. v oblasti IT a cloudu. V současném vysílacím standardu DVB-T jsou však již zaplněny téměř všechny pozice ve vysílacích multiplexech, což omezuje rozvoj celé terestrické platformy. Nad její budoucností tak visí několik otazníků. Jak vypadá aktuálně situace v digitálních multiplexech, které spravujete? Podle dostupných informací jsou celoplošné sítě Mux 2 a Mux 3 obsazené a zbývají ještě volné pozice v Regionální síti 8.
V Regionální síti 8 jsou v této chvíli volné ještě dvě nebo tři pozice. Multiplex 8 je specifický v tom, že vyhovuje jen určitému typu televizního vysílání, který bych nazval metropolitní program, vhodný třeba pro žánrové televize. Volné pozice tam tedy jsou, zájem o ně registrujeme a pomalu dochází. V celoplošném multiplexu 3 pak máme volných pouze několik regionálních pozic.
Co s tím, až bude úplně plno a budou chtít začít vysílat další nové stanice?
My registrujeme zájemce i o další celoplošné programy, což nás přivádí zpět k otázce, že je naprostá nezbytnost přejít na vyšší vysílací standard DVB-T2, o kterém se už dlouhodobě diskutuje. Prvním nutným krokem, aby mohlo dojít k přechodu na tento vyšší standard, je schválení dokumentu „Strategie spektra“, který by měl jít do vlády do poloviny letošního roku. Druhou zásadní věcí je „Plán přechodu“, tzn. musí se technicky vyřešit, jakým způsobem dojde k přechodu a kdy, což je velmi komplexní otázka regulace. Zároveň je to politická věc, jak se k tomu postaví nejen Česká republika, ale i Evropská unie. Má to úzkou souvislost s druhou digitální dividendou, na jejímž základě se má uvolnit pásmo 800 MHz mobilním operátorům.
Zbytek pásma, které se nepřidělí mobilním operátorům, zůstane vyčleněn pro terestrické televizní vysílání?
Existují i zájmy, aby zbylé pásmo bylo za dalších deset let opět přiděleno mobilním operátorům, což by znamenalo zánik terestrického vysílání. Nicméně státy, které mají silné terestrické vysílání, jako např. Velká Británie, Francie, Itálie, Španělsko, si uvědomují, že pokud se bavíme o druhu vysílací platformy, která dává význam veřejné službě, tak je to terestrika. V momentě, kdy bude na satelitní platformě jedním z 200 programů veřejná služba, tak ten význam zanikne. Tato diskuse je také politická a politici musí říci, zda chtějí do budoucna terestrickou platformu.
Co se týká hlavních televizních hráčů v ČR, vyhovuje jim současný stav, kdy nemůže přijít žádný velký konkurent, nebo spíše ne a chtějí prostor pro další kanály?
Myslím, že obecně podpora od televizí, která už byla několikrát deklarovaná, přichází, a to z prostého důvodu, že terestrická platforma jako jediná má omezenou kapacitu a nemůže vysílat programy v HD kvalitě. Ostatní platformy vysílat v HD mohou, což je do budoucna výrazný handicap, který by terestrickou platformu potkal. Proto televize mají zájem jednak o rozšíření kapacity multiplexů, aby mohly vysílat v HD, a za druhé samozřejmě větší žánrová nabídka udržuje stabilitu terestriky jako platformy. Příchod nového hráče je de facto spíše dán velikostí reklamního trhu nežli velikostí sítí.
Čemuž současná situace příliš nenahrává…
Samozřejmě, i když v letošním roce vidíme známky oživení. Ale je pravda, že předpovědi, které máme k dispozici, mluví o velmi mírném nárůstu kolem 2 % ročně.
Jakým způsobem by měl být přechod na DVB-T2 financovaný?
Bude záležet na časovém harmonogramu a na tom, jakým způsobem budou mít politici zájem vyhovět či nevyhovět tomu, že televize musí opustit pásmo ve prospěch mobilních operátorů. Náš názor je, že proces souběžného vysílání (v současném standardu DVB-T i budoucím DVB-T2, pozn. red.) by měl být financován z výnosů dražby spektra. Nebo pak ze státního rozpočtu, případně jiným způsobem.
V loňském roce jste zavedli vývojovou platformu ČRa Labs, která nabízí např. cloudové služby pro média. Jaký bude její další rozvoj?
Naše představa je, že jako velký hráč připravíme videoinfrastrukturu, která komplexně řeší problematiku zpracování a doručování videoobsahu. Pro nás to znamená, že se připravujeme na škálovatelné řešení jak pro malé, tak pro velké hráče. To je moderní trend doby, kdy se velké investice nedají promítat do cen těchto služeb okamžitě, ale je potřeba získat více klientů tak, aby se to zaplatilo. Naším cílem je stav, kdy zákazník si řekne, jakou kvalitu videovýstupu požaduje a na které zařízení jej chce doručit, a my zajistíme zbytek: videoworkflow a videodistribuci.
Jsou i další zájemci kromě těch, kteří už tyto on-linové služby využívají, tzn. Nova, Lagard`ere a Óčko?
Jednáme s několika mediálními domy. Zatím nemůžu říci výsledek. Do budoucna význam videa i v novinářské praxi bude vzrůstat, opravdu nemám obavy, že by produkt byl bez odezvy. Je spíš otázkou kdy než jestli.
Velkým milníkem bude v tomto směru vstup Netflixu do ČR, což mohl být také váš potenciální klient.
To by mohl, ale Netflix si to většinou organizuje vlastním způsobem. My jsme tu hlavně pro naše partnery a stávající zákazníky, kdy jim chceme umožnit, aby jejich on-linový prostor dokázal v jisté části bránit tomu, aby se Netflix rozšířil víc, než by bylo záhodno. Samozřejmě otázka je, co se stane v českém prostředí s Netflixem. Jeho nárůst je impresivní ve všech zemích, kde nastoupil, nicméně velmi konzervativní český divák a jazyková bariéra budou otazníkem, který zodpoví až budoucnost.
Jak moc hodláte do nové služby investovat?
Zatím byla na trhu pouze poloprofesionální řešení s omezenými náklady. My to připravujeme v západním standardu do cloudového modu. Naše investice do této oblasti byly velmi výrazné, jde o desítky milionů korun, které jsme investovali a hodláme investovat. Samozřejmě to bude záviset na tom, jaká bude poptávka po těchto službách. Myslíme si, že je to otázka času, kdy tyto služby budou naprosto samozřejmě v cloudu.
Kdy podle vás může nelineární TV vysílání dohnat to lineární?
Máme predikce do roku 2020, kde se říká, že poměr příjmů z TV reklamy vs. poměr příjmů z on-line reklamy bude 85 : 15, možná 80 : 20. Většina příjmů televizí z reklamy bude pořád lineární, to je naprosto jasné. On-linový svět sice deklaruje něco jiného, ale v této fázi je to jejich zbožné přání. Problém on-linového prostoru je monetizace, kromě Netflixu a pár úspěšných firem je problematická. Alespoň v ČR je jasné, že příjem z lineárního TV vysílání bude dominantní minimálně dalších šest až osm let.
Martin Gebauer, generální ředitel, České Radiokomunikace
Generálním ředitelem Českých Radiokomunikací je od roku 2014, předtím zastával post zástupce generálního ředitele a finančního ředitele. Před příchodem do Českých Radiokomunikací působil na vysokých manažerských pozicích v oblasti financí. Vystudoval Fakultu stavební na VUT v Brně, obor ekonomie a řízení a diplomovou práci psal na londýnské City University. Zkušenosti sbíral ve společnostech Ernst & Young, Aliten Group Spain a Orco Property Group.
