Umí české univerzity komunikovat se svými stakeholdery? Komunikační dovednosti odpovědných pracovníků českých vysokých škol se vůbec poprvé staly terčem detailního zkoumání odborníků z IPN Kredo. Výzkum byl realizován mezi 250 respondenty ze 44 českých vysokých škol. Všichni oslovení působili buď ve vedení škol, nebo v jejich marketingových odděleních.
Vizuální styl samozřejmostí
Lehce přes polovinu respondentů uvedlo, že působí na škole, která „disponuje ucelenou komunikační strategií“, podobnou těm, které si definují komerční firmy.
Podle dvou třetin odpovídajících se jejich školy snaží zaměřovat na image a značku své „alma mater“, stejně jako dodržují jednotný vizuální styl – tento pocit deklarovalo 61 procent respondentů.
Univerzity už naprosto standardně sledují úroveň spokojenosti studentů se školou i způsoby vyučování a více než 70 procent z nich uvedlo, že se od studentů snaží získat náměty na zlepšení.
Kolem 54 procent oslovených si myslí, že české vysoké školy dokážou svou komunikaci „vyhodnocovat a revidovat“ podle obvyklých marketingových zásad.
Špatná práce s médii
Kromě pozitivních informací označil výzkum IPN Kredo i několik oblastí, které by si ze strany českých vysokých škol zasloužily větší pozornost, zájem i nasazení.
Méně než 30 procent odpovídajících uvedlo, že jejich škola sleduje aktivity konkurenčních ústavů. Ty jsou důležité pro stanovení komunikační strategie, a bývají dostupné.
V oblasti komunikace se také příliš neprosazují externí dodavatelé – jejich služeb i díky přísnému režimu veřejných zakázek využívá jen 30 procent respondentů.
Vysoké školy také zatím příliš nepracují s informacemi o klíčových médiích a vydavatelstvích. Informace o strategii tuzemských mediahousů sleduje jen kolem 30 procent účastníků.
Brněnské Vysoké učení technické spustilo začátkem roku kampaň o mnichu Lobsingovi, který hledá tajemné údolí Šalin a jeho „techniky života“.