Vztah médium – čtenář, divák či posluchač se buduje dlouho. Je v něm velká setrvačnost. Média pro mnoho lidí fungují mimo jiné i jako jakýsi „sebepotvrzovač“ toho, že mám na věc „správný názor“.
Se „svým médiem“ se nerozejdu ze dne na den. Ani kvůli tomu, že mi Miloš Zeman stále dokola opakuje, že novináři jsou nepřátelé lidstva a oba Václavové Klausové mu horlivě přitakávají. Ten proces je – jak již bylo řečeno – dlouhodobější a složitější. A svůj díl viny na něm mají samotní novináři i vedení redakcí.
Až sem by to mohlo vypadat jako dobrá zpráva. Jenže… Čtenáři, diváci i posluchači přeci jen mizí rychleji, než přibývají jiní. Všichni novináři a potažmo všechna média musí u svých konzumentů budit elementární důvěru. Důvěru v profesionalitu, schopnost vidět hlouběji a dále než běžný občan, důvěru v nestrannost. S lehkou mírou nadsázky se dá konstatovat, že kromě důvěryhodnosti nemá novinář vlastně nic.
Po zákonitostech důvěryhodnosti na svém twitteru zapátral i mladý novinář Jan Žabka: „Nejdu na Letnou. Osobně bych to vnímal jako své novinářské selhání. Šel bych tam jedině v případě, že bych chtěl z místa zpracovat reportáž. Jak to ale vnímáte vy, měl by novinář jít na Letnou?“
Byl jsem překvapen rozsáhlostí diskuse, do které se zapojila i známá novinářská jména. Mnohokráte, opakovaně a většinově zněl argument, že novinář na demonstraci může pouze pracovně. Jinak by měl zůstat doma a koukat maximálně na přenos na webu či v televizi. Jinak je prý v ohrožení jeho důvěryhodnost.
Co mě na dotazu mladého novináře i následných reakcích ale překvapilo nejvíce? Jak to, že řešíme takovouto podružnost, ale už dávno nám nepřijde podivné, že o demonstraci za odstoupení svého majitele z čela vlády referují jím placení novináři? Fakt, že jsou na výplatní pásce někoho, o kom dennodenně píší, jim důvěryhodnost nesnižuje? My budeme řešit i jen vzdálený náznak možného střetu zájmů a Andrej Babiš a jeho věrní nám to snad do budoucna budou i pískat?
Takže za mě: Jde‑li novinář na „Letnou“ i mimopracovně, není to žádný problém. Co naopak problém je? Když politické názory novináře převáží nad profesionalitou. Ale to se může snadno stát i těm, kteří zůstanou „pro formu“ sedět doma u televize. Co je pro důvěryhodnost novináře daleko horší? Když je zaměstnancem holdingu předsedy vlády a snaží se nám spolu s ním nabulíkovat, že je to tak v nejlepším pořádku. A co se úplně vymyká zdravému rozumu? Že Babišovy novináře zvou veřejnoprávní média a s vážnou tváří se jich dotazují, co si myslí o počinech svého
chlebodárce.