V roce 2017 předpovídala zpráva ČNB, že instantní platby budou hlavním tématem minulého roku. S výjimkou České spořitelny, Airbank a banky Creditas se ovšem po instantních platbách slehnul prach. Některé české banky tvrdí, že to pro ně není priorita. To lze jinými slovy přeložit jako „naši zákazníci, ani regulátor nás k zavedení instantních plateb netlačí, a tak je to pro nás v současné době až druhořadá aktivita“. Proč to pro banky není prioritou?
Instantní platby přinášejí zcela nový přístup k vyřizování transakcí. Historicky centrální banky prováděly tzv. clearing vždy na konci dne pro velké skupiny transakcí dohromady. Důvodem byla limitace technologií, standardů a také zákaznických potřeb. To vše se ovšem dnes mění. Technologie pro instantní vypořádávání transakcí mezi bankami již existují a také vypukla bitva mezi jednotlivými dodavateli. Standard ISO 20022 pro obsah přenášených informací se již také globálně akceptoval, a navíc se rozvinula i regulace v této oblasti. A v neposlední řadě zákazníci dnes ucítili potřebu instantních plateb. Je to způsobeno zrychlením dodavatelských řetězců. Například Amazon dodává v některých regionech zboží do 24 hodin a eBay dokonce i do jedné hodiny. V těchto případech není tedy akceptovatelné, aby vypořádání mezi bankami trvalo déle než fyzické dodání zboží.
Český trh je v přijetí instantních plateb na srovnatelné úrovni s okolními zeměmi, ovšem pokulhává za Spojenými státy a některými asijskými ekonomikami. Důvodem je zatím nedostatečně silná potřeba ze strany zákazníků. Ta bude ovšem s růstem online ekonomiky posilovat, a tak není pochyb, že během pár let budeme vyřizovat transakce v „přímém přenosu.“
