Nadační fond nezávislé žurnalistiky pořádal v pondělí 14. října již druhou debatu na podporu mediálního dialogu, tentokrát na téma veřejnoprávních médií v České republice, jejich financování a definice veřejné služby.
NFNZ tak navázal na předchozí setkání a diskusi o slovenských veřejnoprávních médiích, ve které byl hlavním tématem zákon o přeměně Rozhlasu a televize Slovenska (RTVS) na novou Slovenskou televizi a rozhlas (STaR). Téma „Veřejnoprávní média: Jaká je chceme a za kolik?“ přitáhlo pozornost mnoha účastníků, přičemž hlavními hosty byli generální ředitel České televize Jan Souček a předseda Asociace online vydavatelů (AOV) Libor Matoušek. Debatu moderoval ředitel NFNZ David Klimeš.
Debata o veřejné službě a mantinelech pro ČT
Diskuse se soustředila na memorandum, které bylo vypracováno jako kompromis mezi veřejnoprávními a soukromými médii. Cílem memoranda je přesně definovat, co znamená „veřejná služba”, a vymezit mantinely pro činnost České televize a Českého rozhlasu. Obsahuje konkrétní definici a nepodkročitelné parametry veřejné služby, jako jsou například investice do animované tvorby a technologií. Rada České televize si však vyžádala důvodovou zprávu, která vysvětlí důvody stanovení těchto úrovní. Souček zdůraznil, že obě strany se shodly přibližně na 98 procentech obsahu memoranda, což ukazuje na partnerský charakter debaty zaměřené na zajištění dlouhodobé stability veřejnoprávních médií. Memorandum bylo předloženo Radě České televize a nyní čeká na její schválení. Obsahuje celkem 13 článků, včetně závazku zavést do roku 2029 nový systém zpřístupnění digitální platformy ČT, který umožní odlišení obsahu pro anonymní uživatele a pro přihlášené plátce televizních poplatků.
Financování veřejnoprávních médií jako klíčový problém
Pro soukromá média bylo zásadním tématem, aby Česká televize neexpandovala do oblasti psaného textu nad rámec již existujících služeb. Memorandum zajišťuje, že ČT nebude provozovat digitální služby zaměřené výhradně nebo převážně na psaný text, pokud nebyly dostupné před 1. lednem 2024. Libor Matoušek vyzdvihl, že právě to pro něj představovalo klíčovou pasáž. „My, co se živíme vydáváním psaných textů, nebudeme překvapení, že se najednou objeví nějaký zpravodajský portál, který jde za rámec toho, co dělá ČT24,“ poznamenal.
Oba panelisté se shodli, že je důležité vyjasnit, co přesně znamená veřejná služba, ještě před tím, než dojde k zvyšování televizních a rozhlasových poplatků. Souček však upozornil, že současná situace České televize je natolik vážná, že řešení financování nelze dále odkládat. „Pokud by poplatky nebyly zvýšeny od příštího roku, museli bychom zredukovat premiérovou tvorbu o zhruba 40 procent,“ dodal. Podotkl také, že současné poplatky již neodpovídají inflaci a růstu nákladů, a pokud by k navýšení nedošlo, veřejnoprávní média by se ocitla v těžké finanční krizi.
Zvyšování poplatků a rozšíření okruhu plátců
Současný návrh počítá se zvýšením televizního poplatku o 15 Kč a rozhlasového o 10 Kč, součástí návrhu je také rozšíření okruhu plátců na vlastníky chytrých zařízení, což vyvolalo u některých politiků obavy. Matoušek, který zastupoval soukromá média, však k této otázce uvedl, že toto rozšíření je pouze logickým krokem ve 21. století. „My jsme za naši asociaci říkali, že nemáme problém s navýšením poplatku, jenom bychom rádi věděli, co za tím bude a jak bude vykolíkované hřiště,“ řekl. Diskuse o memorandu a financování veřejnoprávních médií však stále není zcela uzavřená.
Pokud nedojde ke schválení novely a zvýšení poplatků, budoucnost veřejnoprávních médií může být ohrožena. Jan Souček jasně upozornil na rizika: „Když připustím tu možnost, že by od příštího roku televize neměla navýšené poplatky a změněnou definici poplatníka, tak budu muset v příštím roce propustit dalších 10 procent pracovníků.“ V letošním roce museli již propustit 90 zaměstnanců, v případě, že by nedošlo k navýšení musel by propustit dalších 260. „Kdyby se o poplatcích rozhodlo potom třeba za rok, za dva, tak já ty lidi už budu z profesního trhu dostávat zpátky velmi těžko,“ dodal.
Matoušek také přiznal, že soukromá média měla problém s tím, jak byl komunikován návrh velké mediální novely spolu s navýšením poplatků: „Nebylo nám jasné, s kým to vláda diskutovala.“ Asociace se postavila kriticky k tomu, že před zvýšením poplatků je třeba diskutovat roli veřejné mediální služby, což vedlo k ostrým reakcím. „Čelili jsme otázkám, proč se do toho jako soukromá média montujeme,“ podotkl Matoušek. Dále však v diskusi poukázal na to, že by veřejnoprávní média získala výrazný nárůst finančních prostředků (o stovky milionů korun), zatímco soukromý sektor je pod obrovským tlakem kvůli autorským zákonům a daňovým změnám.
Jak bude vypadat budoucnost financování a definice veřejné mediální služby? To nyní mají v rukou především zákonodárci. Z debaty však vyplývá, že nalezení kompromisu mezi oběma stranami je možné a klíčem je dialog. NFNZ se chce i nadále podílet na otevřené diskusi o důležitých otázkách mediálního prostoru. Můžeme sledovat celý proces a doufat, že rozhodnutí o navýšení poplatků nakonec padne a bude tak zachována kvalita médií veřejné služby.
