Pověst Česka jako stabilní destinace pro natáčení ročním přerušením pobídek zásadně utrpěla, varovala Asociace producentů v audiovizi (APA) na KVIFF.
Česká audiovize je podle Asociace producentů v audiovizi (APA) stabilizovaná, v roce 2023 dosáhla obratu 13,5 miliardy, což je oproti rekordnímu roku 2022 pokles o 12 procent. Hlavním důvodem je propad zahraniční produkce. Původní česká tvorba vzrostla na rekordních 2,1 miliardy korun, 60 procent tvoří produkce pro TV a VOD. Ani to ale nestačilo na dorovnání nižšího obratu zahraničních zakázek, jejichž obrat v roce 2023 činil 9,2 miliardy, meziročně o 18 procent méně. Jde o důsledek celoročně pozastaveného přijímání pobídkových registrací z důvodu přetížení systému. Vedle toho byla stávka scenáristů a herců v USA, která vedla k zastavení řady filmových i televizních projektů.
„Zatímco stávka byla ojedinělým a vnějším jevem, přetížení pobídkového systému byl problém způsobený dlouho neřešeným nastavením pravidel Státního fondu kinematografie – SFKMG. Přestože v systému pobídek bylo historicky nejvíce prostředků, vysoký zájem o natáčení v Česku systém přetížil a zablokoval,“ uvedl předseda APA Vratislav Šlajer během tiskové konference na 58. Mezinárodním filmovém festivalu Karlovy Vary (KVIFF) a pokračoval: „Díky apelu APA a dohodě s vládou a SFKMG se naštěstí podařilo protlačit mininovelu audiovizuálního zákona, která systém zjednodušila a pobídky znovu otevřely 3. ledna 2024. Česká republika tak má znovu ‚otevřeno‘ a zahraniční produkce se začaly vracet.“
Poškozená pověst
Podle APA pověst České republiky jako stabilní destinace pro natáčení ročním přerušením pobídek zásadně utrpěla. Díky práci producentů a Czech Film Commisson (CFC) se sice daří důvěru vracet, ale v mezičase se ČR dostala do dalšího konkurenčního tlaku ostatních zemí. I přes profesionalitu českých servisních služeb a přitažlivé tuzemské lokace není naše země s výší pobídky 20 procent bohužel dostatečně kompetitivní.
APA pro srovnání připomněla výši pobídek ve světě: Vídeň má až 50 procent, kanadský Saskatchewan 40 procent, Island a Holandsko 35 procent, Malajsie až 35 procent, Slovensko 33 procent. Po 30 procentech mají Polsko, Rumunsko, Německo, Maďarsko, Austrálie, Abú Dhabí a Španělsko (Bilbao až 60 %).
Podle APA je proto nezbytně nutné, aby se i v Česku procento pobídek zvýšilo, a to alespoň na 25 procent. Asociace proto požádala ministra kultury Martina Baxu, aby k tomuto zvýšení došlo již v rámci chystané novely zákona o audiovizi.
Novela zákona o audiovizi
APA vítá snahu současné vlády o reformu dvou zásadních zákonů, a to zákona o audiovizi a takzvanou velkou mediální novelu, která by měla stabilizovat financování České televize a Českého rozhlasu. Obě novely v červnu schválila vláda a směřují do parlamentu. Pro smysluplný reformní efekt je zásadní, aby byla novela audiovizuálního zákona schválena do konce roku 2024 s platností od ledna 2025.
APA stála dlouhodobě jako partner a poradní orgán u vzniku novely zákona o audiovizi, byla také součástí pracovní skupiny Ministerstva kultury. Novela transformuje Státní fond kinematografie na Státní fond audiovize a přináší rozšíření selektivní podpory i pro televizní a VOD tvorbu, podporu herního průmyslu (gaming) a vylepšení mechanismu filmových pobídek.
Jde také o harmonizaci nerovného zpoplatnění jednotlivých oblastí audiovize. Komerční televize dnes přispívají dvě procenta, kina a převzaté vysílaní jedno procento a české VOD platformy půl procenta. Zahraniční VOD služby zatím do fondu nepřispívaly. Novela přináší kompromisní férovou dohodu, kdy všichni odvádí shodně dvě procenta (kina, TV, VOD, převzaté vysílání) a nově se poplatek bude týkat i zahraničních platforem poskytujících služby v Česku, jako je Netflix, Disney+ a další.
VOD platformy budou mít navíc v souladu s evropskou audiovizuální směrnicí povinnost tzv. přímé investice a minimálně 1,5 procenta tržeb z Česka investovat do domácího obsahu dle vlastního výběru. Kromě zjednodušení fungování a administrace systému filmových pobídek také novela přinese změnu jejich financování. Roční alokace určená k financování pobídek bude nově navázaná na finanční výkon českého audiovizuálního průmyslu.
Pokles reklamy
Odvětví reklamy podílející se na celkovém obratu audiovize stejně významně jako česká filmová seriálová tvorba se po covidu stabilizuje a celkově roste, přestože s obratem 2,14 miliardy zaznamenalo mírný pokles 300 milionů korun oproti předchozímu roku.
Filmaři přičítají tento pokles tomu, že Praha už je pro zahraniční produkce drahou destinací a čím dál častěji se tak zejména malé servisní zakázky přesouvají do rychle se rozvíjejících menších zemi, jako jsou Litva, Maďarsko, Srbsko, Slovinsko, kde nabízejí nižší ceny a rychle nahradily dříve levnější Ukrajinu, jejíž výpadek do České republiky některé zakázky vracel. Pokles obratu z reklamy činí meziročně 13 procent.
Rekordní česká tvorba pro TV a VOD
Obrat původní české tvorby se meziročně zvýšil o 24 procent. V návaznosti na globální trend má zásadní podíl na původní tvorbě TV a VOD produkce. Z celkového obratu 2,1 miliardy činila televizní produkce 1,2 miliardy, originální VOD produkce 92 milionů a obrat původní produkce určené pro kina činil 853 milionů.
Zastoupení lokálního obsahu ve vysílání českých TV stanic a na VOD roste, česká seriálová tvorba tvoří polovinu celkové sledovanosti všech seriálů. Televize veřejné služby, ale i komerční stanice se bez domácí tvorby napříč všemi žánry a formáty neobejdou, a to se týká i placených televizí. Doba streamovacích služeb české TV a VOD produkci přeje. Česká platforma Voyo hlásí 850 tisíc předplatitelů, české filmy se pravidelně objevují v top 10 Netflixu v Česku i na Slovensku a české televizní seriály běžně dosahují milionové sledovanosti.
Přestože rok 2022 znamenal pro českou kinematografii po covidu částečný návrat do normálu, návrat na čísla před rokem 2019 se nekoná. V roce 2023 do kin přišlo 13,3 milionů diváků, což je pod úrovní roku 2016, a tržby byly díky vyššímu průměrnému vstupnému 2,3 miliardy. V prvních pěti měsících roku 2024 však do kin dorazilo jen 4,6 milionu diváků, tedy o 10,2 procenta méně než za stejné období v roce 2023 a v letošním roce tak můžeme očekávat propad návštěvnosti.
V tuzemsku v kinech táhnou české komedie, jak potvrzuje návštěvnost One Man Show – The Movie (přes 545 tisíc diváků) a snímku Ostrov (přes 332 tisíc diváků), které se dostaly do top 10 filmů za loňský rok. Těm dominoval americký snímek Barbie (722 tisíc diváků).
APA kvituje kroky vlády směrem k navýšení investic do výroby, které přinášejí větší růst audiovize. To se týká například otevřené podpory pro české filmaře ve formě takzvaných. kreativních voucherů v hodnotě 200 milionů korun, které vláda uvolnila z Národního plánu obnovy.
Regionální filmové kanceláře
Od okamžiku, kdy APA vytvořila speciální funkci manažera pro regiony, regiony hlásí rostoucí počet dotačních programů a nejvyšší alokaci na podporu audiovize v historii. Rekordně také roste zájem o natáčení v atraktivních lokacích mimo Prahu u tuzemských filmových produkcí.
Čeští filmaři utratili v regionech za rok 2023 rekordních 100 milionů korun. Rostoucí zájem producentů českých filmů a seriálů o lokace v nejrůznějších koutech České republiky tak reaguje na vznik nových grantových programů a také filmových kanceláří, které financují kraje nebo jednotlivá města.
V současné době funguje mimo Prahu v zemi třináct regionálních filmových kanceláří. Jejich rozvoj, který na celostátní úrovni koordinuje Czech Film Commission vede i k posílení a stabilizaci regionálních dotačních programů. Zatímco dříve vše probíhalo především formou individuálních dotací, dnes se regiony s podporou APA čím dál tím výrazněji přiklánějí ke stabilnějším formám podpory.
APA s CFC vloni zorganizovala velmi úspěšný nultý ročník akce setkání regionálních filmových kanceláří a zástupců samospráv s filmaři, kam dorazilo více než 80 účastníků. S regiony je APA ve styku už od roku 2015 a dlouhodobě podporuje jejich vznik a rozvoj. Díky tomu pak kanceláře nabízejí větší servis nejen pro zahraniční, ale i lokální produkce. Nejvýznamnějším počinem v rozvoji regionálních dotačních programů je vznik tzv. filmových voucherů v rámci Operačního programu Spravedlivá transformace, na kterém se APA od počátku výrazně podílela. První výzva tohoto typu byla otevřena v Ústeckém kraji a má alokaci téměř 50 milionů korun, což v historii české audiovize nemá obdoby. Letos na podzim bude výzva se stejnými parametry i stejnou alokací vyhlášena také v Moravskoslezském kraji, kde navíc půjde žádat i o podporu výroby animovaných filmů.
Tuzemská animace může zvýšit obrat pětkrát
APA predikuje velký potenciál českému animovanému filmu, který dlouhodobě úspěšně reprezentuje Českou republiku v zahraničí. Obor si žádá v konkurenci s Evropou změnu, zvláště když za sedm let by mohla tuzemská animace svůj obrat zvýšit pětkrát až na 500 miliónů korun ročně.
Produkce animovaného filmu přináší obrovské příležitosti pro profese s vyšší přidanou hodnotou, zejména ve spojení s herním průmyslem. Výroba animovaného filmu není levnější než hraný film, vyžaduje srovnatelné investice. Každá investovaná koruna se do ekonomiky vrátí několikrát.
APA pracuje na vizi rozvoje animace na léta 2024 až 2030. Podle Evropské audiovizuální observatoře evropský animovaný film jako celek roste ročně o 20 procent, za rok vznikne 220 seriálů, které obnášejí 5 200 epizod a 830 hodin. Nejsilnější trhy v Evropě jsou ve Francii, Německu a Velké Británii, globálně dominantní je ale produkce americká a japonská. Až 90 procent animované tvorby tvoří televizní seriály; na SVOD platformách má animace globálně podíl 22 procent. Česká republika má podle odborníků při srovnání s evropskými čísly potenciál minimálně 12 hodin animovaných seriálů a minimálně 1,5 celovečerního filmu ročně; při takové produkci by roční obrat české animované tvorby mohl činit právě 500 milionů korun.
Současný stav české animované tvorby však představuje jednu vyrobenou hodinu seriálu ročně a 0,8 – 1,2 celovečerního filmu ročně a roční obrat činí přibližně 100 milionů korun. Přitom tuzemský audiovizuální průmysl jako celek posledních 15 let stále roste a v roce 2022 měl obrat 30 miliard korun. Prostředky se dají získat ze tří zdrojů – budoucí Státní fond audiovize plus regionální fondy, tuzemské televize i platformy a zahraniční koprodukce nebo předprodeje novinek.
