Nahradí umělá inteligence novináře? Bude místo nich psát články, moderovat v rádiích a stříhat upoutávky v televizích? Nejen těmto otázkám se věnovala většina řečníků stage Media Intelligence na letošním Foru Media.
„Umělá inteligence se nám může líbit nebo nelíbit, můžeme s ní souhlasit nebo nesouhlasit, ale to je asi tak všechno, co s tím můžeme dělat,“ konstatoval generální ředitel Českého rozhlasu René Zavoral. Byl to právě veřejnoprávní rozhlas, kdo v předloňském roce přišel s překvapivým projektem oživení hlasu Karla Gotta, kterého nechal číst jeho knihu vzpomínek. Právě tento nápad v rozhlase spustil debaty o tom, jakým způsobem účelně, a hlavně eticky používat AI nejen v souvislosti s již zemřelými osobnostmi.
Syntetický Karel a pravidla pro zemřelé
„Když před lety přišli kolegové s nápadem oživit Karla Gotta pomocí syntetického hlasu, byl jsem pro, ale asi jsem jim trochu zamotal hlavu kvůli otázkám spojeným s etikou a osobnostními právy,“ uvedl Zavoral. Výsledkem byl soupis pravidel, mezi něž patří i úzus, že se syntetickými hlasy zemřelých lze ve vysílání rozhlasu reprodukovat pouze a jenom jejich vlastní díla. Následovalo používání syntetického hlasu skutečného moderátora Pavla Prouzy pro automaticky generované audio verze článků na webu iRozhlas.cz a projekt Digitální spisovatel.
Nejnovější aktivitou rozhlasu v oblasti AI je dokument Mám se tě bát, Alio?, v němž Bronislava Janečková diskutuje s AI, které propůjčila hlas herečka Tatiana Medvecká. Ve vysílání se objevil začátkem října. Není to však jen samotné vysílání a převod textu na mluvené slovo, kde veřejnoprávní rozhlas aktivně využívá AI. „Pomocí umělé inteligence generujeme i obrázky k tématům, k nimž neexistují fotografie. Je to většinou nerealistický obrázek, který označujeme piktogramem,“ přiblížil René Zavoral a dodal, že i v případě syntetických hlasů ve vysílání rozhlas nejprve uvede, že následující audio je umělé.
AI je v rozhlase také významnou pomůckou pro editaci textů pro web i určených do vysílání. Ale vždy nakonec prochází kontrolou skutečného editora. „Lidská kontrola nad jakýmkoli využitím AI v Českém rozhlase je alfou a omegou. Nechceme přijít o důvěryhodnost, kterou máme,“ dodal René Zavoral, který zdůraznil, že ČRo je dlouhodobě nejdůvěryhodnějším médiem v České republice. Umělé inteligenci a jejímu využití pro tvorbu obsahu se hodlá rozhlas věnovat i nadále. „Věřím, že i kdyby poplatková novela neprošla, budeme se dál rozvíjet a budeme investovat i do umělé inteligence,“ ujistil Zavoral.
Dezinfo v době AI je mnohem jednodušší
Před způsobem, jakým AI mění vytváření zpráv, varovala další řečnice stage Media Intelligence Shayoni Lynn, specialistka na boj s dezinformacemi z Velké Británie. Na příkladu teorie o tom, že člověk ročně v průměru spolkne ve spánku osm pavouků, ukázala, jak se šíří dezinformace. Překvapivá informace se poprvé objevila v tištěném článku v roce 1993 a mnohokrát byla vyvrácena, přesto se po nástupu internetu začala lavinovitě šířit a dodnes jí mnoho lidí věří. Podle Lynn jde o typický příklad kontextové dezinformace, kdy se v regulérním textu vynechá nějaká informace a tím se celkovému vyznění dodá na regulérnosti.
Některé dezinformace jsou ale velmi nebezpečné. Lynn uvedla příklad smrtelného útoku na tři dívky během tanečního kurzu v jižní Anglii. Přestože policie zpočátku nezveřejnila totožnost zadrženého útočníka, po sociálních médiích se začala šířit informace, že jde o imigranta. „Eddie Murray zveřejnil první informaci na sociálních sítích, že šlo o imigranta. Následně informaci převzala influencerka s 40+ tisíci followery. Policie to vyvrátila, ale informace už byla šířena dezinformačními kanály dál. Korespondentka pro dezinformace BBC případ vyšetřovala a zjistila, že část operací pocházelo z Pákistánu. Byl zatčen jeden člověk, ale nebylo mu prokázáno, že tu informaci šířil záměrně. Došlo to tak daleko, že Elon Musk na svojí síti X napsal, že občanská válka je nevyhnutelná,“ popsala Shayoni Lynn. Tématu se chopila krajní pravice, která vyprovokovala útoky na imigranty na ulicích britských měst.
„Dezinformacím není možné čelit fakty, je nutný monitorovací systém a systém včasného varování, abychom včas věděli, co se chystá, a mohli se na to připravit,“ míní Shayoni Lynn. „Moje práce ze mě udělala velmi cynického člověka, když jsem zjistila, jak sebou lidé nechávají manipulovat. Také se mi stává, že nedokážu odhadnout spolehlivost informací,“ přiznala na záměr svojí prezentace, když se jí jeden z účastníků Fora Media zeptal, odkud ona jako specialistka na dezinformace čerpá regulérní informace. „Musíme si uvědomit, že tiktoková generace vnímá informace úplně jinak a že je snadno ovlivnitelná,“ dodala.
Jak AI pomáhá novinářům odbourat rutinu
Využití umělé inteligence pro supervýkonný nástroj na vyhledávání a ověřování informací popsali norští spíkři Lars Adrian Giske z vydavatelství Mediehuset iTromso s desítkami mutací regionálních novin a Rune Skår z technologické společnosti Visito. Pro potřeby místních novin vytvořili nástroj Djinn, který za novináře prochází velké množství informačních zdrojů a vytváří z nich podklady pro články. „Prototyp byl k dispozici v dubnu 2023, testovali ho začínající novináři. Během posledního roku jsme ho začali používat na 36 místech a zpracovali jsme tisíce dokumentů,“ popsali Giske se Skårem.
„Najednou jsme potřebovali mnohem méně času na to, abychom zpracovali relevantní informace například z archivů. Vedlo to k obrovskému nárůstu produkce i zájmu o takto zdrojované články. Novináři mají daleko více času, dříve museli 1,5 až 3 hodiny denně prostudovávat informace, a pak teprve je zpracovávat, dnes jim to zabere 10 minut,“ konstatovali. Časová úspora dosáhla až 80 procent a výsledkem je stav, že už to nejsou jen velké novinové tituly, které přináší velké kauzy, ale díky tomuto zpracování dat s nimi můžou přicházet i lokální deníky. Na začátku přitom byl jen workshop s techniky ze společnosti IBM, který měl přinést možnosti jak pomoci editorům a redaktorům s rutinní prací.
„Djinn používají i velké firmy, například nemocnice, které musí vyhodnocovat hodně případů anamnéz. Dochází k automatizaci procesu zpracování zdravotnických dat, závěr si musí udělat lékař sám. Djinn neurčuje diagnózu,“ ujistil Rune Skår. „Existuje obrovský objem práce, kterou děláte denně manuálně. Právě s tím může pomoci AI. Nejprve si musíte definovat, co je ta denní rutina, která vás nebaví a chtěli byste se jí zbavit,“ dodal. Djinn není podle Larse Adriana Giskeho výdělečným projektem, ale umožnil malým novinám konkurovat velkým celostátním titulům. „Zvýšili jsme kvalitu novinařiny, a to je návratnost investice, i když není finanční. Když si vezmete, že jsme to aplikovali na 36 titulů, je to obrovská pomoc,“ uzavřel.
Od Hacsiko k nočnímu proudu Expresu FM v režii AI
Umělá inteligence není cizí ani českým komerčním médiím. Jiří Špaček, zástupce ředitele divize zpravodajství a rádií ve společnosti Seznam.cz přiblížil projekt hybridního rádia na programech Expres FM a Classic Praha. Začali loni v létě spuštěním umělé moderátorky Hacsiko, na kterou navázalo spuštění nočního vysílání plně v režii AI moderátorů, kteří vznikli na základě skutečných moderátorských hlasů. „Letos v březnu jsme spustili systém Xena, abychom mohli vysílat v rádiích zprávy bez lidí. Sice je připraví člověk, ale odbaví a odmoderují se samy pomocí syntetizovaných hlasů,“ přiblížil Jiří Špaček.
Rádio Expres FM vysílá na sedmi regionálních okruzích, a na každém můžou jít jiné zprávy. „Všechny obslouží jediný člověk s Xenou. Zatím není možné pro všechny regiony připravit relace, které by byly složené výhradě z jedinečných informací, ale Xena 2.0 to už umožní,“ věří Špaček. Vedle toho Seznam.cz vyvinul ještě nástroj Edna, který byl původně určen jen pro editování nočního vysílání, ale dnes lze jeho prostřednictvím odbavit ve vysílání cokoli a kdykoli. „Vytvořili jsme si AI dramaturga a AI moderátora. AI dramaturg je robot, který se podívá, jaké jsou naplánované písničky a sloty a ty vyplní obsahem. AI moderátor zpracuje texty do audio vstupů. A to celé může mít několik regionálních mutací,“ uvedl Jiří Špaček.
Ačkoli noční vysílání na Expresu a Classic Praha svěřil Seznam.cz umělé inteligenci, na lidské moderátory nezanevřel. „Nechceme a nebudeme nahrazovat moderátory roboty, pouze v časech, kdy se nevyplatí mít lidského moderátora. Typicky v nočním vysílání,“ ujistil Jiří Špaček. „Vyrobili jsme si i konverzační moderátory, kteří dostanou nějaké téma a na to vyvinou nějakou konverzaci. Jmenují se Laura a Frank. Dialog jim napíše robot a hlasy jsou také robotické.“ Na rozdíl od Českého rozhlasu už Seznam.cz umělé moderátory ve vysílání neoznačuje. „Ze začátku jsme to dělali, ale bylo to spíš rušivé, tak jsme s tím přestali. Víme, že jedno krakovské rádio po týdnu zrušilo vysílání s AI, protože se proti němu zvedla vlna protestů, ale ono to je hodně o odvaze a vytrvalosti,“ míní Špaček.
Prima pomocí AI stříhá upoutávky pro web
AI se nevyhýbají ani komerční televize. Například Prima zjistila, že než se stačila „rozhoupat“ a zavést nějaká pravidla, zaměstnanci začali AI sami používat, aby si usnadnili práci. „Zatímco management nad AI filosoficky bádal, zaměstnanci ji mezitím začali sami používat, ale ne vždy úplně správně. Proto vznikla pravidla a Prima uspořádala AI snídani pro zaměstnance, kde s nimi seznámila personál,“ popsal Jan Lajka, ředitel datového úseku Primy. Televize proto uspořádala workshop pro nejvyšší vedení Primy s experty z Akademie věd, kteří nastínili možnosti, jak by AI mohla televizi pomoci. Od tohoto workshopu se rozjelo hned několik interních projektů, které Primě ušetřily čas a peníze.
Jedním z nich je AI korektor článků vydávaných na webech Primy, který nahradil šest lidských korektorů. „Nákladově vychází na 1,50 Kč za článek a ušetřil nám 1,5 milionu korun ročně,“ přiblížil Lajka. Dalším nástrojem je optimalizace umisťování reklamních kampaní či projekt Prima Play, která umožňuje embedovat krátká videa Primy na weby třetích stran a jejich monetizaci. Prima se s nimi podělí o zisk z videoreklamy. „Nabízíme i možnost, že si redakce napíše, že chystá článek na určité téma a chce po Primě Play, aby mu našla vhodné video k němu. AI umí nastříhat sekvence a doplnit je o audio komentář nebo hudbu,“ doplnil Jan Láska.
Prima tento nástroj používá pro automatické stříhání upoutávek na pořady, které by šly teoreticky vysílat i v lineární televizi. „Dostali jsme se do fáze, kdy máme šest AI agentů, kteří se podělí o práci. Dovolili jsme jim dokonce, aby prohodili scény z původního videa, aby nešly tak, jak byly chronologicky za sebou. Připravujeme funkčnost přidání audio komentáře, ale spíše jen pro sociální sítě, či generování hudby na pozadí,“ uzavřel Jan Lajka, podle něhož se generativní AI stává nedílnou součástí televizní práce.
