Šikana na pracovišti může vést k odchodům zaměstnanců, komplikovat nábor a poškozovat pověst firem. Podle průzkumu Univerzity Palackého z roku 2022 má s ní zkušenost až pětina zaměstnanců.
Zesměšňování, zadržování informací nebo nepřiměřený tlak na výkon patří mezi časté projevy šikany na pracovišti. Od běžných pracovních konfliktů se liší především opakováním nevhodného chování a cíleným znevýhodňováním konkrétního zaměstnance. Podle údajů agentury STEM/MARK citovaných personální agenturou Advantage Consulting je v 60 % případů agresorem nadřízený. Zaměstnanci se často bojí ozvat, protože vedoucí pracovníci rozhodují o jejich hodnocení, odměňování i profesním rozvoji.
Dlouhodobé ponižování může vést k psychickému vyčerpání, ztrátě sebevědomí a poklesu motivace. Podle zkušeností personálních agentur řeší situaci odchodem ze zaměstnání přibližně 50 % lidí, kteří šikanu zažijí. „Kandidáti, kteří hledají nové zaměstnání, často uvádějí, že odcházejí kvůli špatné atmosféře, přístupu nadřízeného nebo vztahům v kolektivu,“ říká Vladimíra Marková, ředitelka personální agentury AC Jobs. Při podrobnějším rozhovoru podle ní často vyjde najevo, že za jejich rozhodnutím stojí dlouhodobé ponižování nebo vyčleňování z týmu.
Pro zaměstnavatele znamenají odchody další náklady na nábor a zaškolování. Negativní zkušenosti pracovníků navíc mohou poškodit pověst firmy a ztížit získávání nových talentů. Atraktivní mzda ani benefity totiž nemusí vyvážit špatné vztahy v týmu nebo nevhodné chování vedení.
Šikana tak není pouze problémem jednotlivých zaměstnanců, ale také otázkou firemní kultury a značky zaměstnavatele. Způsob, jakým firmy zacházejí se svými lidmi, může ovlivnit jejich schopnost udržet si zkušené pracovníky i oslovit nové uchazeče.
