Jak smysluplně zapojit zaměstnance i partnery do největší světové oslavy štědrosti? Červnová snídaně v pražském Vnitroblocku odstartovala přípravy na jubilejní ročník Giving Tuesday a nabídla firmám desítky konkrétních nápadů, jak začít plánovat dobro už teď.
Giving Tuesday je mezinárodní svátek štědrosti a dobrých skutků, který každoročně připadá na první úterý po americkém Dni díkůvzdání – symbolicky jako protipól konzumně laděného Black Friday. Od svého vzniku v roce 2012 motivuje stovky milionů lidí po celém světě, aby se spojili, inspirovali k nezištnosti a šířili dobro.
Letos se Giving Tuesday slaví v Česku už podesáté. Při této příležitosti uspořádala Asociace společenské odpovědnosti inspirativní setkání ve Vnitroblocku – prostoru, kde se potkali zástupci firem, neziskových organizací i veřejnosti. Dopoledne plné příběhů, dat a praktických tipů ukázalo, jak lze kulturu štědrosti začlenit do každodenního života a fungování firem. Protože štědrost není jednorázový čin, ale přístup, který může utvářet celou firemní i společenskou kulturu.
Dopolední program jubilejního ročníku Giving Tuesday otevřela provozní ředitelka Asociace společenské odpovědnosti Julie Borovcová s jasným poselstvím: zapojit firmy, zaměstnance i jednotlivce do plánování dobra s předstihem. „Možná se ptáte, proč se o Giving Tuesday bavíme v červnu. Odpověď je jednoduchá – protože dobro se nerodí na poslední chvíli,“ uvedla a přiblížila i letošní cíle a ambici zaplavit Česko dobrými skutky už od začátku prosince.
Oslava s velkým O
Slova se poté ujala zakladatelka Asociace společenské odpovědnosti Lucie Mádlová, která účastníky provedla historií Giving Tuesday v Česku a přiblížila i letošní ambice. Připomněla, že iniciativa je celosvětovým protikladem ke konzumnímu Black Friday a že v Česku ji asociace zastřešuje již od roku 2016.
„Za těch deset let se darovalo více než půl miliardy korun a vzniklo přes dva tisíce dobročinných výzev,“ uvedla. Letošní ročník má být podle jejích slov oslavou s velkým „O“ – s happeningy, novou knihou s příběhy dobra, vyhlášením prvních Giving Tuesday Awards nebo výzvou k darování krve. „Každý rok to táhneme s minimálním rozpočtem a maximálním úsilím. Ten desátý bychom si ale chtěli fakt užít,“ dodala Mádlová s úsměvem.
Jedním z nejdojemnějších momentů dopoledne byla bezesporu prezentace Veroniky Volgemutové, zakladatelky spolku Asistenční jednorožec, která na akci dorazila i se svým terapeutickým poníkem Elinkou. Její vyprávění ukázalo, jak obrovský dopad může mít i malá firemní sbírka. „Jedna zaměstnanecká výzva umožnila, že jsme se dostali do hospice za panem Ladislavem. Plakal, pak se smál, a vykládal nám o své vnučce, která miluje koně. Den po naší návštěvě zemřel,“ popsala Volgemutová se silnou emocí v hlase.
Příběh však pokračoval dál – díky sdílení na sítích se později ozvala právě vnučka, čímž se celý kruh symbolicky uzavřel. Volgemutová apelovala na přítomné z firem, aby se nebáli zapojit své zaměstnance – nejen finančně, ale třeba i vlastními nápady. „Zkuste je oslovit. Možná se k vašim příběhům připojí – a vzniknou z toho nové,“ dodala.
Umění jako nástroj pomoci
Kreativní příklad letošních smysluplných spoluprací je Projekt U.mění, který představila Kristýna Kadáková z galerie Dudes & Barbies spolu s Ráchel Kouklíkovou z advokátní kanceláře Peyton legal. Netradiční koncept propojuje vizuální umění s dobročinností – originální obrazy z výstav galerie si firmy či jednotlivci mohou zapůjčit výměnou za dobrý skutek. „Nejde jen o estetiku. Chceme, aby umění získalo i společenský rozměr – aby se stalo nástrojem pomoci,“ vysvětlila Kadáková. První firmou, která se zapojila, byla právě Peyton legal.
„Byla to skvělá příležitost, jak oživit naši kancelář a zároveň podpořit organizaci, se kterou dlouhodobě spolupracujeme,“ doplnila Kouklíková a připomněla i společný zážitek z Dětského dne, kde se aktivně zapojili i zaměstnanci. Obě řečnice vyzvaly publikum, aby si nejen vypůjčilo obraz, ale stalo se součástí komunity, která pomoc vnímá jako každodenní gesto.
Na akci nesměla chybět ani silná korporátní perspektiva. Tu přinesla Jana Hrdinová, zástupkyně Nadace ČEZ, která je už více než dvacet let neoddělitelnou součástí firemní kultury Skupiny ČEZ. V emotivním a zároveň praktickém vystoupení přiblížila, jak lze dlouhodobě budovat zapojení zaměstnanců do dobročinnosti – a proč je důležité být připraven. „Naši lidé už ví, že když se něco stane – třeba přijde živelná pohroma – tak nadace do 24 hodin spustí sbírku. Zaměstnanci na to čekají, chtějí se zapojit,“ popsala efektivitu systému.
Úspěch podle ní stojí na třech pilířích: násobení darů ze strany nadace, pomoc kolegům či jejich blízkým, a také silné propojení s konkrétními příběhy. Jeden z nich se stal i základem nové spolupráce – díky programu Plníme přání se fotograf Milan Roubal stal dvorním fotografem nadace. „Pomáháme pomáhat – a v tom je síla. Dáváme našim lidem šanci stát se hrdiny nejen ve své práci, ale i mimo ni,“ uzavřela Hrdinová.
Dobrovolnictví je svobodná volba
Dobrovolnictví jako cesta k hlubšímu smyslu a mezioborovému propojení – právě o tom mluvila s nadšením a nadhledem Barbora Bezděkovská z organizace ADRA, která se věnuje dobrovolnictví v sociální a zdravotní oblasti, kde propojuje světy, jenž by se za normálních okolností nesetkaly. „Je skvělé, když se potkají senioři s partou lidí z IT firmy – a zjistí, že si mají co říct,“ popsala jeden z častých scénářů. Apelovala na firmy, aby svým zaměstnancům dobrovolnictví nejen umožnily, ale zároveň jim nabídly konkrétní, uchopitelné příležitosti.
„Říct lidem, že můžou kdykoli kamkoli, znamená říct jim vlastně nic. Ale když se řekne – ve středu jdeme na pétanque se seniory – ruku hned někdo zvedne,“ vysvětlila s úsměvem. Upozornila také na nutnost dobrovolnictví chápat jako svobodnou volbu a radost, ne jako korporátní povinnost. A připomněla, že i tahle forma pomoci má své náklady – od pojištění po koordinaci – a stojí za to ji podporovat systematicky.
Polovina zaměstnanců chce, aby byl zaměstnavatel společensky odpovědný
Závěrečný datový vhled přinesla Kateřina Horynová z výzkumné agentury Ipsos, která na základě čísel z oblasti ESG a zaměstnaneckých očekávání ukázala, že společenská odpovědnost není jen doménou PR oddělení – ale klíčovým faktorem pro spokojenost a loajalitu zaměstnanců. „Více než polovina zaměstnanců chce, aby se jejich zaměstnavatel věnoval udržitelným a dobročinným aktivitám. A hlavně, aby tyto aktivity mířily přímo k nim,“ uvedla.
Zároveň upozornila, že i když zájem roste, reálné zapojení je selektivní – 17 procent lidí se zapojí vždy, většina jen podle typu akce, a 15 procent nikdy. Klíčové je proto nabízet různorodé formáty, které rezonují s osobními hodnotami jednotlivců. Horynová připomněla i rostoucí důležitost tématu psychického zdraví a fakt, že každý třetí Čech zvažující změnu práce bere ohled i na aktivity firmy v oblasti udržitelnosti. „Zájem je, ale firmy musí ukázat, že to myslí vážně. Nestačí slogany,“ dodala.
Drobný čin, velký dopad
Závěr programu patřil dvojici Tereze Ocetkové a Karolíně Tesárek z pořádající Asociace společenské odpovědnosti, které účastníkům naservírovaly lavinu inspirace z Česka i ze světa. Představily desítky konkrétních nápadů na firemní výzvy, od charitativních sbírek a dobrovolnických dnů přes kreativní kampaně až po spolupráci s umělci či komunitami. Klíčové sdělení však bylo jednoduché: i drobný čin může mít velký dopad.
„Důležité je nabídnout pestrou skladbu možností – aby si každý zaměstnanec našel to své,“ shrnula Ocetková. Tesárek pak doplnila praktické tipy, jak výzvu komunikovat a jak se zapojit, například založením sbírky na darujme.cz. Zazněl i příklad Kooperativy, která díky své sbírce zapojila přes 700 zaměstnanců a vybrala více než 600 tisíc korun. „Dobro se nemusí odehrávat na okraji byznysu. Může být jeho přirozenou součástí – a dávat smysl všem zúčastněným,“ zaznělo symbolicky na rozloučenou.
