Dlouhodobější sociálně-zdravotní nebo komunitní ošetřovatelskou péči v Česku potřebuje přibližně 553 tisíc lidí. Ukazují to nově propojená zdravotní a sociální data za rok 2024, která na konferenci Zdravotnictví 2027 v Praze představil ředitel Ústavu zdravotnických informací a statistiky ČR Ladislav Dušek. Údaje zároveň upozorňují na rostoucí význam této péče v souvislosti se stárnutím populace a úbytkem lidí v produktivním věku.
Propojení zdravotních a sociálních dat podle Duška umožňuje přesněji sledovat rozsah potřebné péče. U lidí ve vážném zdravotním stavu, s více současně se vyskytujícími onemocněními a vysokým stupněm závislosti či ztráty soběstačnosti jde podle prezentovaných dat o desítky milionů ošetřovacích dnů, které dnes zajišťují především neformální pečující.
Počet lidí se ztrátou soběstačnosti poroste
Podle konzervativních predikcí se počet pacientů s vysokou ztrátou soběstačnosti během příštích deseti let více než zdvojnásobí. Současně bude výrazně přibývat lidí starších 80 let a ubývat obyvatel v produktivním věku, kteří zdravotní a sociální systém financují a zároveň v něm pracují.
Rostoucí potřeba péče se promítne také do kapacit zdravotnického systému. Podle prezentovaných modelů bude potřeba zajistit minimálně 9 500 dalších lůžek následné a dlouhodobé péče, mimo jiné postupnou restrukturalizací části současných akutních kapacit. Zároveň má zůstat zachována dostatečná kapacita regionálních nemocnic pro akutní péči o rostoucí seniorskou populaci.
Nejde jen o peníze, ale také o lidi
Budoucnost zdravotnictví podle účastníků konference nesouvisí pouze s objemem financování. Prezident Unie zaměstnavatelských svazů ČR Jiří Horecký upozornil také na potřebu řešit podobu systému v horizontu pěti, deseti a patnácti let. Vedle prevence, digitalizace, zdravotních dat a umělé inteligence bude podle něj zásadní také zajištění dostatku lidí, kteří ve zdravotnictví pracují.
Na konferenci se vedle péče o pacienty se sníženou soběstačností diskutuje také o efektivitě systému. Ministr zdravotnictví Adam Vojtěch označil rok 2026 za období stabilizace financování zdravotnictví a zdůraznil potřebu navazujících systémových změn. Pro rok 2027 vláda schválila opatření, která mají posílit systém veřejného zdravotního pojištění o 24 miliard korun.
Důraz na efektivnější využívání prostředků a zdravotních dat zdůraznil také náměstek ředitele VZP ČR pro zdravotní péči Miroslav Jankůj. Podle něj bude důležitý postupný posun od úhrad založených především na objemu poskytnuté péče směrem k jejím výsledkům a hodnotě.
Významnou součástí dalšího vývoje má být také prevence. Rozbíhá se například elektronický sběr výsledků preventivních prohlídek u praktických lékařů, do kterého je nyní zapojeno přibližně 3 000 ordinací. Konference Zdravotnictví 2027 se věnuje také digitalizaci, zdravotním datům, umělé inteligenci a zdravotnické legislativě. Druhý den programu se zaměřuje mimo jiné na lékovou politiku a budoucnost nemocnic.
