Paměť národa slaví 25 let. Nový průzkum ukazuje, že 77 % Čechů považuje osobní svědectví pamětníků za důležitou součást výuky moderních dějin.
Moderním dějinám se podle části české veřejnosti nevěnuje dostatečná pozornost. Průzkum agentury NMS ukázal, že 39 % dospělých Čechů vnímá prostor věnovaný moderním dějinám jako nedostatečný. Zároveň se ukazuje zájem o osobní zkušenosti lidí, kteří významné historické události sami prožili. Jejich využití při výuce moderních dějin považuje za důležité 77 % respondentů.
Svědectví pamětníků mají podle průzkumu význam i mimo školní prostředí. Uchovávání vzpomínek lidí, kteří zažili důležité události českých moderních dějin, považuje za důležité 83 % respondentů. Právě osobní příběhy tvoří základ online sbírky Paměť národa, do které organizace Post Bellum zaznamenává a ukládá vzpomínky lidí spojených například s druhou světovou válkou, nacistickou a komunistickou perzekucí nebo obdobím disentu.
Za posledních pět let zároveň výrazně vzrostla znalost samotné Paměti národa. Zatímco před pěti lety ji podle průzkumu znala polovina české populace, nyní ji zná 66 % Čechů. S některou z jejích aktivit se podle aktuálního výzkumu setkala přibližně polovina populace. Výsledky tak ukazují nejen rostoucí povědomí o projektu, ale také zájem o zachování osobních zkušeností jako součásti historické paměti.
Paměť národa letos připomíná 25 let od svého vzniku. Při této příležitosti představí také nový technologický způsob práce se svou sbírkou, který má umožnit jednodušší vyhledávání konkrétních příběhů a svědectví. Výročí dnes v Praze připomene Festival Paměti národa ve Valdštejnské zahradě. Od 16 hodin nabídne hudbu, živé podcasty a setkání s pamětníky. Vstup je zdarma a není potřeba registrace.
Průzkum pro Paměť národa zpracovala agentura NMS. Sběr dat probíhal od 28. srpna do 2. září 2026 na reprezentativním vzorku 1 012 respondentů ve věku 18 a více let.
