Mzdy v Česku letos ve většině oborů a regionů rostou nejčastěji o 4 až 6 %. Výraznější růst se týká především technických a provozních profesí, kterých je na trhu nedostatek. Firmy zároveň ustupují od plošného zvyšování mezd a spíše se zaměřují na odměňování klíčových pracovníků. Při náboru stále více rozhodují také flexibilita, lokalita a možnosti profesního rozvoje.
Vyšší počet lidí bez práce přitom zaměstnavatelům automaticky neusnadňuje hledání nových pracovníků. Situace se výrazně liší podle profese a kvalifikace. Zatímco v administrativě, HR, marketingu nebo u některých juniorských pozic mají firmy často k dispozici větší množství uchazečů, kvalifikovaní technici, inženýři, specialisté na automatizaci nebo zkušení finanční a technologičtí odborníci zůstávají nedostatkoví.
Vyplývá to z Mzdového průzkumu Grafton Recruitment a Gi Group. Jeho vzorek zahrnuje více než 350 pracovních pozic v devíti hlavních segmentech trhu práce napříč celou Českou republikou. Mzdová data vycházejí především z nástupních mezd kandidátů, kterým agentury zprostředkovaly zaměstnání, a z požadavků zaměstnavatelů hledajících nové pracovníky. Sběr dat probíhal ve druhém čtvrtletí roku 2026.
Mzda už není jediným lákadlem
Rozdíly v dostupnosti pracovníků se promítají také do odměňování. Největší tlak na růst mezd je podle průzkumu u nedostatkových technických a provozních profesí ve výrobě, stavebnictví a logistice. Firmy přitom vedle základní mzdy využívají bonusy, směnné příplatky nebo příspěvky na dopravu.
Při rozhodování kandidátů ale peníze nejsou jediným faktorem. Význam získává pracovní doba, možnost práce na dálku, lokalita nebo profesní rozvoj. Podle průzkumu by ideální dojezdová vzdálenost do zaměstnání neměla přesahovat přibližně půl hodiny.
Praha a regiony řeší odlišné problémy
Výrazné rozdíly zůstávají také mezi jednotlivými regiony. Nejvyšší mzdy jsou tradičně v Praze a Středočeském kraji, zatímco v Karlovarském kraji je průměrná hrubá mzda podle průzkumu o 14 % nižší než celorepublikový průměr.
Specifická situace panuje v Ústeckém kraji. Část kvalifikovaných pracovníků odchází za lepším ohodnocením do sousedního Německa a mzdy zde rostly druhým nejpomalejším tempem v Česku. Přesto se některé okresy Ústeckého kraje spolu s Karvinou a Bruntálem řadí mezi oblasti s nejvyšším počtem uchazečů na jedno pracovní místo.
V Praze, Středočeském a Jihomoravském kraji firmy o kvalifikované pracovníky soutěží výrazněji. Hledají proto další zdroje pracovní síly například mezi zahraničními pracovníky, rodiči vracejícími se na trh práce nebo lidmi staršími 55 let. Pomoci mají také zkrácené úvazky a flexibilnější organizace práce.
Absolventům chybí praxe, technické obory mají výhodu
Problém s nedostatkem lidí se netýká všech profesí stejně. Absolventi technických oborů, zejména strojírenství a elektrotechniky, mají podle průzkumu lepší možnosti uplatnění než jejich vrstevníci z administrativy, marketingu, zákaznických služeb nebo HR, kde je uchazečů více.
Zároveň se zvětšuje rozdíl mezi mzdovým očekáváním absolventů a požadavky zaměstnavatelů. Firmy jsou podle průzkumu ochotné nabídnout vyšší nástupní mzdu především kandidátům, kteří už během studia získali praktické zkušenosti, ovládají cizí jazyky a umějí pracovat s digitálními technologiemi včetně nástrojů AI. „Je pochopitelné, že absolventi vstupují na trh práce s vyššími mzdovými očekáváními než před několika lety, protože výrazně vzrostly i jejich životní náklady, zejména pak náklady na bydlení. Zaměstnavatelé ale zároveň očekávají, že vyšší nástupní mzda bude podložena odpovídajícími dovednostmi,“ říká Martin Malo, ředitel Grafton Recruitment a Gi Group.
Technologie mění i tradiční profese
Jedním z hlavních trendů průzkumu je postupné propojování odborných profesí s technologiemi. Firmy už nehledají pouze úzce zaměřené specialisty, ale stále častěji zaměstnance, kteří dokážou svou odbornost kombinovat s datovou analytikou, automatizací nebo digitálními nástroji.
V IT se například snižuje počet otevřených pozic a poptávka se soustředí na zkušené odborníky v oblasti cloudových řešení, kybernetické bezpečnosti nebo enterprise architektury. Automatizace zároveň omezuje část poptávky po juniorských a běžných vývojářských pozicích.
Podobný posun je patrný ve výrobě, kde roste význam robotizace, automatizace a datové analytiky, nebo ve financích, kde technologie a AI přebírají část rutinních účetních a administrativních činností. V marketingu se zase zvyšuje význam práce s daty, automatizací a nástroji umělé inteligence.
Firmy stále více spoléhají na zahraniční pracovníky
Nedostatek pracovníků řeší některá odvětví také prostřednictvím zahraničního náboru. Výrazně je to patrné ve výrobě, logistice a stavebnictví, ale také v části zdravotnictví. Ve výrobě podle průzkumu roste například počet pracovníků z Filipín, zatímco v logistice firmy využívají pracovníky z Ukrajiny, Srbska a dalších zemí.
Zahraniční pracovní síla přitom není jedinou změnou na trhu. Firmy se snaží nabídnout podmínky, které jim pomohou udržet zkušené zaměstnance. V některých provozech proto rostou směnné příplatky a bonusy, jinde je důležitější flexibilita nebo možnost práce na dálku.
V některých oborech se zároveň prodlužuje doba potřebná k obsazení specializovaných pozic. Ve stavebnictví se běžné technické pozice obsazují přibližně za 1 až 3 měsíce, u úzce specializovaných rolí může hledání trvat déle než půl roku. V IT se naopak podle průzkumu doba obsazování klíčových pozic zkrátila na přibližně 3 až 4 týdny.
Mzda už není jediným nástrojem
Vývoj na trhu práce tak podle průzkumu směřuje od plošného zvyšování mezd k cílenějšímu odměňování. Firmy se soustředí především na pracovníky, jejichž nahrazení je obtížné, a vedle mzdy řeší také pracovní podmínky, flexibilitu a profesní rozvoj. Současně se mění samotné požadavky na zaměstnance. Technologické dovednosti se postupně stávají součástí stále většího množství profesí a výhodu získávají lidé, kteří dokážou kombinovat odborné znalosti s prací s daty, automatizací a digitálními nástroji. Pro zaměstnavatele to znamená větší důraz nejen na nábor, ale také na další vzdělávání a rozvoj vlastních pracovníků.
