Umělou inteligenci dnes používají zhruba dvě třetiny dospělých Čechů. Přestože většina z nich k ní má pozitivní vztah, zůstává otázkou, nakolik mohou jejím odpovědím věřit. Podle výzkumu agentury STEM/MARK 60 % uživatelů AI postrádá jistotu, že výstup, který od nástroje dostanou, je skutečně správný. Uživatelé by proto podle výsledků průzkumu ocenili, kdyby AI dokázala jasněji rozlišovat mezi ověřenou informací, odhadem a situací, kdy si jednoduše není jistá.
AI má podle výzkumu pozitivní vztah u 85 % jejích uživatelů. Ti ji také využívají častěji a pro širší spektrum úloh, například při vyhledávání informací, získávání praktických rad, překladech, generování obrázků nebo práci s technickými informacemi. Lidé s negativním vztahem k AI ji naopak využívají méně často a pro užší okruh činností.
Důvěra není jen otázkou spokojenosti
Pochybnosti o správnosti odpovědí přitom nejsou problémem pouze těch, kteří mají k umělé inteligenci negativní vztah. Jistotu, že mohou výstupu AI věřit, postrádá 61 % uživatelů s pozitivním vztahem k AI. U negativně naladěných uživatelů je to 52 %.
Zajímavé je také spojení důvěry se spokojeností. Potřebu jistoty ohledně pravdivosti uvádí častěji lidé, kteří jsou s výstupy AI spokojení. Odpověď tedy může být pro uživatele užitečná a dobře formulovaná, přesto si nemusí být jistý, zda jsou v ní obsažené informace správné. Podle STEM/MARK se spokojenost výrazněji snižuje až v kombinaci pochybností o důvěryhodnosti a používání neaktuálních dat.
Uživatelé chtějí vědět, odkud odpověď pochází
Výsledky průzkumu ukazují také na zájem o větší transparentnost. Uživatelům by podle STEM/MARK pomohlo například rozlišení, zda AI informaci převzala ze zdroje, vypočítala ji, odvodila z dostupných údajů, zda jde o obecnou znalost, nebo pouze o odhad. Důležitá je také informace o tom, k jakému období se odpověď vztahuje a jak aktuální jsou použitá data.
Právě schopnost přiznat nejistotu může být jednou z cest, jak důvěru v AI posílit. Samotný odhad nejistoty ale není totéž jako ověření pravdivosti. Jazykové modely jsou trénované především k vytváření odpovědí, které odpovídají zadání a jsou pro uživatele užitečné a pravděpodobné. To však samo o sobě neznamená, že jsou také fakticky správné.
Kritické posouzení výstupů tak zatím zůstává na člověku, který AI používá. Právě ověření informací a schopnost rozpoznat případnou chybu proto zůstávají důležitou součástí práce s nástroji umělé inteligence.
Výzkum STEM/MARK proběhl v červenci 2026 prostřednictvím online dotazování na panelu National Sample. Zúčastnilo se ho 506 lidí reprezentujících internetovou populaci ve věku 18 a více let podle pohlaví, věku, vzdělání, kraje a velikosti obce bydliště.
