Bylo jasné, že když to neuděláme hned, bude to jen dražší, říká Kamila Lhotáková z Beavie.
Devatenáct let jste pracovala v nadnárodní korporaci Hay Group, posléze Korn Ferry, několik let jste v ní dokonce celosvětově řídila sektor ropy a zemního plynu nebo projekty pro top managment. Co vás přimělo ji vyměnit za malou českou firmu, navíc s úplně jiným zaměřením?
Když jsem řídila mezinárodní projekty od Dubaje přes Malajsii po Jižní Ameriku a u toho měla děti, pracovala jsem online. Skoro deset let. Byl rok 2019 a já začala cítit vyhoření. Po jedné z mnoha videokonferencí jsem začala tlouct hlavou o stůl a musela si říct, že tohle není normální. Domluvila jsem si šestiměsíční sabatikl a byla rozhodnuta, že si dám pauzu. V té době se mému manželovi, který byl už léta vegetarián, naskytla příležitost investovat do firmy I love hummus a část společnosti koupil. To už jsem byla třetí měsíc doma a začaly mě svrbět ruce.
Takže jste do chodu firmy začala mluvit?
Ne, hned ne. Nejdříve jsem viděla webové stránky firmy, a to jsem rovnou řekla, že je to katastrofa, a že když mám volno, můžu se domluvit se Štěpánem a pomoci s tím něco udělat (Štěpán Hodač, zakladatel firmy a poloviční vlastník, pozn. red.). Byl to současně i ideální způsob, jak si trochu pro mě nové prostředí potravinářské firmy osahat, seznámit se s lidmi…
A pak?
Zjistila jsem, že jsou to všichni neuvěřitelní srdcaři. Úplný opak americké korporace, na kterou jsem byla zvyklá. Navíc některé oblasti fungovaly tak trochu punkově a já jsem začala cítit, že by tu byl prostor pro mé zkušenosti z velké organizace. Taky jsem si říkala, že ve svých letech už bych chtěla dělat věci, které mají přesah, které přinášejí lidem něco dobrého. A wellbeing spojený s jídlem mě oslovil už kvůli tomu, že je to moje hobby, můj životní styl.
Tak jste dala výpověď.
Ano.
Bylo to těžké?
Moc. Najednou jsem nebyla v bezpečí zlaté klece, v níž máte krásnou mzdu, všechny možné benefity, zdravotní péči… Ale měla jsem obrovské nadšení a nasazení a změna byla nevyhnutelná.
Do čeho jste se s tím nadšením pustila?
Nejdříve jsem se rozkoukávala. Nastoupila jsem až v říjnu 2019. Se Štěpánem jsme se dohodli, že on bude firmu řídit a já se budu starat o marketing. Ale hodně jsem pak vstoupila také do procesní části a řadu věcí jsem nastavila.
Vy jste začala dělat marketing firmy jako byznysový člověk bez znalostí marketingu?
Jde o to, jakou znalost potřebujete. Vystudovala jsem podnikovou ekonomiku a management, a protože jsem pracovala v řídících pozicích, byla jsem neustále v kontaktu s marketingem. Vlastně jsem nějakým způsobem vždycky marketing dělala. Ale bylo to spíše pasivní formou, kdy vám korporát vše připraví a vy to jen aplikujete.
V I love hummus jste nic neaplikovala a rovnou se pustila do rebrandingu. To vás napadlo jak?
Stačilo mi, když jsem předělávala webové stránky I love hummus a už mi to začalo pomalu naskakovat. Umisťovala jsem na ně všechny naše produkty včetně kimchi a uvědomila si při tom, že z dlouhodobé perspektivy a vzhledem k tomu, že jsme chtěli, aby do budoucna fermentovaná řada razantně rostla, není dosavadní značka I love hummus úplně vhodná. V té době jsme se také jako start-up účastnili v rámci Impact Hubu programu a soutěže Future of food, kam jsme se přihlásili s projektem rebrandingu a zahraniční expanze. Nejen, že jsme dostali svého mentora, Zbyňka Haindla z Nestlé, ale také řadu zpětných vazeb od profesionálů, za jejichž rady bychom si normálně museli platit nemalé peníze. Součástí programu byly také „fuck-up nights“, kde jsem slyšela například Honzu Zemana z Biopekárny Zemanka vyprávět příběh, o tom, že se rozhodl změnit obaly, byl přesvědčený o jejich úspěchu a pak jim prodeje spadly asi o třicet procent. To vše pro nás byla obrovská pomoc a inspirace. Celý rok 2020 jsme dostali jako bonus, byla to skvělá mentální příprava a my se mohli rozhodnout, jestli do toho půjdeme.
A šli jste.
Ano. Rozhodli jsme se se Štěpánem na podzim roku 2020 s tím, že naší budoucností je přinášet více výrobků, že chceme vstoupit na evropský trh a s tím souvisí to, že chceme produkty vizuálně sjednotit. Bylo nám jasné, že když to neuděláme hned, bude to později jen dražší a pro zákazníka matoucí.
Jak pak vznikala Beavia?
Muselo to být jméno, které by rezonovalo Štěpánovými a mými hodnotami. Udělali jsme si interní seznam názvů a začali s rešeršemi. Věděli jsme taky, že chceme webovou adresu s koncovkou „com“. Jenže buď z našeho seznamu nebylo žádné jméno volné, nebo to stálo milion a půl. A to už jsme se začali dostávat v listopadu do úzkých. Nakonec jsme brand zadali třem agenturám, včetně šetření pro ochrannou známku nebo zjišťování konotací a významů na zahraničních trzích. Výsledkem bylo pár názvů, s nimiž jsme si udělali průzkum se Žena-in.cz. V té době jsme už byli nakloněni jménu Beavia, které se skládá ze dvou slov, jež znamenají „šťastná cesta“ a korespondují s naším posláním: „Chceme, aby se lidé vrátili k sobě a k přírodě a prostřednictvím zdravého a chutného jídla našli svoji šťastnou cestu“.
Kamila Lhotáková
Od začátku své kariéry pracovala v Hay Group, kde prošla postupně několika pozicemi až po vedení klíčových projektů pro top management s mezinárodním přesahem. Po akvizici společností KornFerry vycítila, že je v jejím životě čas na změnu. Naskytla se jí příležitost uplatnit své dovednosti ve společnosti I love hummus. V roce 2021 vedla projekt rebrandingu na značku Beavia a nyní rozvíjí její marketing.
Celý rozhovor si přečtěte v aktuálním vydání Marketing & Media (37/2022), které vyšlo v pondělí 12. září.