Značka WizzAir opět létá do Ruska. Jak může takové rozhodnutí ovlivnit reputaci, komentuje Martin Frýdl, partner AC&C Public Relations.
Létat či nelétat. To je, oč tu běží. Tedy, běží o to, jestli létat nebo nelétat do Ruska, a jaký to na image i byznys aerolinek může mít dopad. Zatím to vypadá, že moc velký ne. Do Ruska dál létá řada dopravců, včetně těch, které známe z pražského letiště — tedy Turkish Airlines, Emirates a Qatar Airways.
Je to samozřejmě chladná obchodní kalkulace — Perský záliv, Egypt nebo Čína jsou jedny z mála směrů, kudy se Rusové mohou ze své země vzduchem dostat. A buď pokračovat někam dál, nebo se třeba rekreovat u moře, pláže na Krymu jim poslední dobou trochu zhořkly. Dopravci z těchto zemí prostě létají a vydělávají, protože jejich země žádná cestovní embarga na Rusko neuvalily. Není z toho žádný skandál, je to prostě „business as usual“.
Nově se na linku mezi Ruskem a Spojenými arabskými emiráty vrací WizzAir. A to je novinka úplně jiného kalibru. Lety nominálně zahajuje dceřiná firma WizzAir Abu Dhabi, kde má většinu 51 procent sultanátem vlastněný investor ADQ. Firma tedy nic neporušuje a je právně v úplně stejné situaci jako třeba Emirates nebo Qatar Airways. Komunikačně jde ale v očích veřejnosti a médií o úplně jiný případ. Do Ruska se, byť oklikou, vrací významný evropský dopravce a jeho značka. V situaci, kdy lety mezi EU či Velkou Británií a Ruskem jsou zakázány a Evropa s touto zemí doslova vede válku.
U nás zatím tahle zpráva moc povyku nevyvolala (vlastně vůbec žádný), ale třeba ve Velké Británii, která je pro WizzAir významným trhem, kde soutěží se soupeři jako Ryanair nebo EasyJet, je z toho docela poprask. Ve velkých bulvárních denících vycházejí palcové titulky a na sociálních sítích bouří emoce lidí, kteří píší, že s těmito aeroliniemi už nikdy nepoletí.
Samozřejmě, každý se může svobodně rozhodnout, co mu takový krok na jedné straně přinese byznysově a na straně druhé ubere na vnímání značky a vztahu k zákazníkům. Já se obávám, že v tomto případě značka dostane hodně „na zadek“. Pro WizzAir jsme na českém trhu v minulosti dlouho pracovali. Tohle bych ale českým novinářům a veřejnosti fakt vysvětlovat nechtěl, byť důvody za rozhodnutím mohou být stokrát logické a racionální.
