S rostoucí inflací a probíhající debatou o udržitelnosti už nemohou značky a řetězce s rychlou módou stát stranou secondhandu.
Obchod s módou z druhé ruky nabírá na síle a podle aktuální zprávy Resale Report společnosti ThredUp, což je platforma, která vývoj dlouhodobě sleduje a sama nošenou módu na americkém trhu přeprodává, nebyl ani loňský rok výjimkou. ThredUp dokonce předpovídá, že secondhandový trh do roku 2026 vzroste o 127 procent, přičemž jeho růst bude třikrát rychlejší než růst trhu s novým oblečením.
A není to jen záležitost peer‑to‑peer tržišť, do „resale“ iniciativ se nyní pouštějí i módní značky a řetězce. Na jednu stranu jsou to brandy, které mají udržitelnost jako poslání už od svého vzniku, například Patagonia. O téma se ale zajímají i zástupci rychlé módy, pro které tvoří vlastní secondhandové platformy částečně i další příležitost, jak si vylepšit pošramocenou pověst. Neustále se totiž objevují další důkazy o nesmyslném, rychlou módou uměle vytvářeném průmyslu, který ničí planetu a zapleveluje především chudé státy tunami oblečení. „Další vlna přeprodeje oblečení už nebude tažena tržišti, ale značkami. V roce 2020 jich v USA mělo osm vlastní secondhandový prodej, loni jich už bylo třicet. „Jsme pořád na počátku tohoto trendu, ale je to pozitivní signál,“ sdělil v úvodním slovu aktuální studie James Reinhart, spoluzakladatel ThredUp.
Doposud růst secondhandové ekonomiky poháněly zejména technologie a platformy, které umožňují oblečení z druhé ruky prodávat online. Sedmdesát procent amerických respondentů uvádí, že díky technologiím a tržištím je nakupování už nošeného oblečení snazší než před pěti lety. Online je nejrychleji rostoucí částí secondhandového trhu, do roku 2026 by měl vyrůst zhruba čtyřikrát. Tím ale dobré zprávy pro sektor nekončí. Již 244 milionů spotřebitelů na americkém trhu deklarovalo, že loni zakoupilo nebo je otevřeno tomu, koupit zboží z druhé ruky. Co se přímo oblečení týká, tak v posledním roce si z nich 53 procent koupilo nějaký nošený kousek, což představuje nárůst 22 procentních bodů ve srovnání s rokem 2020. Secondhand tak nahradil téměř miliardu potenciálně zakoupených nových kusů oblečení. Navíc 81 procent těch, kdo poprvé nakupování z druhé ruky vyzkoušejí, má v plánu utratit stejně nebo více za secondhand v následujících pěti letech. Trend samozřejmě táhne Generace Z a mileniálové. Ti už primárně vybírají z nošeného (62 %). Obecně se čtyřikrát více spotřebitelů přiklání k módě z druhé ruky než k „udržitelné“ módě, protože 37 procent si myslí, že se většinou jedná o „greenwashing“.
Lepší pocit za méně peněz
Zajímavé bude dál sledovat, co s proměnou šatníků udělá inflace. Aktuálně 44 procent spotřebitelů říká, že za oblečení v důsledku zdražování utrácí méně. Více už škrtá jen za útraty v restauracích. Téměř šedesát procent je přesvědčeno, že nákup z druhé ruky jim pomáhá šetřit a že jeho atraktivita narůstá, protože nové oblečení zdražuje. Cena je i hlavním důvodem (63 procent), proč lidé módu z druhé ruky nakupují. Na druhém místě je možnost dostat se k luxusnějším kouskům, které by si jinak nemohli dovolit. Asi nepřekvapí, že u Generace Z je na druhém místě udržitelnost.
V dnešním světě plném stresu je i nezanedbatelným přínosem, že nakupování z druhé ruky vyvolává u 82 procent respondentů pozitivní emoce a 74 procent si myslí, že společnost tento životní styl přijímá lépe než před pěti lety.
Éra secondhandu ale teprve přijde. Aktuálně téměř tři ze čtyř manažerů v módním průmyslu v USA říkají, že jsou otevřeni tomu začít nabízet secondhandový prodej, což je o 14 procentních bodů více než v roce 2020. Více než polovina z nich předpokládá, že „resale“ se stane do pěti let důležitou součástí jejich byznysu. Důvody, které k tomu retailery vedou, jsou udržitelnost, snaha získat více zákazníků a pomoci růstu firmy. A opravdu, 88 procent zástupců značek, které už přeprodej zkoušejí, potvrzuje, že to má pozitivní dopad na jejich příjmy. Není to překvapivé, 45 procent Generace Z a mileniálů nakoupí spíše u obchodníka nebo značky, kteří už prodávají i nošené oblečení, což je o 11 procentních bodů více než v roce 2020.
Celý článek si můžete přečíst v aktuálním MAM.
