Je pravdou, že růst e‑commerce se minimálně zastavil. Podle posledních veřejných čísel za červen klesla meziročně návštěvnost e‑shopů globálně o 12 procent a v nákupech to bude podobné. O krizi e‑commerce bych ale nemluvil.
Smažeme‑li růstový zub pandemie, roste trh stabilně a celosvětově … tedy pokud by nebyl covid-19, máme v roce 2022 podobná čísla. Posunulo se ale vnímání toho, zda pandemie přechod do online zvětšila nebo jen urychlila. Postupně se ukazuje, že spíše to druhé a rychlejší růst z roku 2020 a 21 se teď vrací na obvyklou hladinu.
Z dat našich klientů lze pozorovat spíše stagnaci na stávajících trzích. Růst dodávají prodejní kanály a země, kde minulý rok ještě neprodávali, proto jsou v celkových číslech spíše v plusu — průměrně o 30 procent. Je ale zajímavé se celkově na trhy podívat optikou geografie. Inflace je v různých zemích různá, zde doplácíme na vlastní měnu. Mnohem větší efekt na opatrnost nakupujících má ovšem invaze Ukrajiny.
Čím blíže jsou země konfliktu (Polsko, Maďarsko, Slovensko), tím pozorujeme větší efekt směrem dolů. Naopak v zemích jako Francie, Německo nebo Holandsko je meziroční růst v průměru 20 procent. Do Ruska přestali dodávat všichni klienti, naopak po prvotním šoku se daří prodávat na Ukrajinu, přibližně na úrovni třetiny loňských tržeb.
Třetí a čtvrtý kvartál se ponese v podobném duchu, nezapomeňme, že pokud je inflace deset procent, i stejné obraty znamenají ve skutečnosti pokles. Menší růst může některým e‑shopům přidělávat problémy už jen proto, že dále počítaly s dvojciferným číslem a podle toho „nafoukly“ firmu a zásoby. Nezapomeňme na to, že v posledních letech na český trh vstoupilo hodně zahraničních hráčů a ti vytvářejí konkurenci nejenom ve zboží, ale také ve vyhledávačích. Průměrnému českému e‑shopu tak neustále roste cena za kliky a nové klienty.
Naopak čeho je na trhu dostatek, jsou peníze — proto čekám další konsolidaci. Český trh e‑shopů je nezvykle fragmentován a přirozenou cestou je konsolidace, ostatně podobný trend jde vidět v dlouhodobém měřítku i v jiných odvětvích. Větší logicky porostou rychleji — mají více peněz, silnější brand i konverze, dokáží více investovat do inovací.
Podívejme se například na Alzu, která za posledních pět let udělala z Alzaboxů primární způsob doručování. I proto mnoho velkých e‑shopů přechází na model online tržišť, takzvaných marketplaces, a nabízejí své zákazníky menším či specializovaným e‑shopům. Tím pádem mají větší nabídku bez jakékoliv investice do skladových zásob a stávají se vskutku online supermarketem, kde nakoupíte všechno při jednom. Což jen posílí jejich tržní podíl, jako to vidíme dlouhodobě v případě Amazonu.
Malé e‑shopy si tak budou muset ujasnit svou strategii vůči tržištím — jaké produkty tam budou chtít nabídnout a za jakou cenu. Případně, zda jsou ochotny tyto zákazníky přenechat konkurenci a naopak si vytvořit užší vztah s menším počtem zákazníků, ale budovaný vlastními kanály.
Být nimi, také zařadím do svých plánů expanzi, nástroje a způsoby, jak začít prodávat třeba jen do okolních zemí — jsou čím dál dosažitelnější a levnější. Ať už se jedná o integrace, ceny doprav nebo automatizované překlady. Pokud ustrnou na místě, jejich potenciální hřiště se už bude jen a jen zmenšovat a může je stihnout osud kamenných prodejen, na jejichž neochotě inovovat vyrostly
