Novinařina zažívá náročné časy, shodli se spíkři na Novinářském fóru, které se dnes koná v pražském Kině Přítomnost – Dům Radost.
„Doba je pro novinářskou profesi velmi náročná a na novináře klade velkou odpovědnost, protože vydavatelům klesají příjmy, polovina lidí nesleduje zpravodajství, jen nízké procento lidí je ochotných platit za obsah,“ uvedl akci Petr Orálek, nový ředitel Nadačního fondu nezávislé žurnalistiky (NFNZ).
Jan Motal z Katedry mediálních studií a žurnalistiky FSS MU v Brně se hned v úvodu zabýval tématem „soumraku tradiční objektivity“. „Objektivita je něco jako veřejný zájem, všichni pojem znají, ale nikdo jej neumí vysvětlit,“ řekl Motal s tím, že v čase globálních výzev je potřeba přehodnotit tradiční představy o novinářské objektivitě. „I čeští novináři dnes překračují tradiční pohled na objektivitu a hledají nové cesty, jak udržet profesionalitu a zároveň bránit demokratické hodnoty. V Česku v posledních letech vidíme novinářskou práci, která nerespektuje tradiční objektivitu,“ řekl Motal a upozornil například na kauzy „Pandora papers“ nebo Babiše mladšího.
I respektovaný novinář Jakub Železný vkládá do své práce osobní postoj, upozornil Motal. I tím, že sdělí, že „Olympiáda se koná v totalitní komunistické Číně“. V některých zemích může být také nepředstavitelné, že veřejnoprávní TV organizuje koncert na podporu Ukrajiny. „Etalon objektivity s objektivitou nakládá jinak, než bychom očekávali,“ řekl.
Modely financování
Další impulsy přinesla diskuse o zdrojích financování médií. Účastnil se jí Michal Klíma – vládní zmocněnec pro oblast médií a dezinformací, Martin Malý, spoluzakladatel projektu Gazetisto a Ondřej Tolar šéf obsahu homepage a služby Seznam.cz Newsfeed. Diskusi moderoval datový analytik Josef Šlerka.
Podle Klímy dnes existuje dělící hranice v oblasti financování médií: „Země, které nepodporují média, jsou většinou země bývalého Východního bloku, ostatní státy je nějakým způsobem podporují,“ sdělil.
Podle něj by systémová podpora měla mít několik různých pilířů. Může to být často zmiňovaná úleva v podobě nulového DPH nebo dotovaného předplatného. Případně aktuální podpora ve Švýcarsku, vzniklá během covidu, kde všem médiím platí státní tiskovou agenturu, což bývá poměrně drahá položka redakcí.
Diskuse se také točila kolem platformy Gazetisto, která umožňuje jednotlivým autorům vydělávat na jejich vlastním obsahu. Martin Malý, spoluzakladatel projektu Gazetisto sdělil, že se platforma slibně rozjíždí, ale že samozřejmě jen zlomek autorů bude schopen se touto činností uživit.
„První přišli novináři, publicisti, velký zájem je i v hobby segmentu a v segmentu výuky,“ sdělil Malý s tím, že aktuálně má platforma 100 registrovaných autorů, přičemž 90 je standardních, devět výborných a jeden „hvězdný“. Průměrná cena předplatného se pohybuje kolem sta korun.
„Pokud velké mediální domy připustí, že se starý svět už nevrátí, mohou být takové platformy pro ně i nadějí, protože vygenerují nové hvězdy, modely a příležitosti,“ řekl Malý s tím, že nehrozí, že by se dobří novináři na platformu odlili z redakcí masově, protože jsou zvyklí na zázemí mediálních domů. „Devadesát procent autorů nikdy sólo neuspěje,“ uvedl realisticky.
Ondřej Tolar ze Seznam.cz, který se stará o Newsfeed na homepage vyhledávače představil nové metodiky, jejichž účelem je upřednostňovat články od velkých redakcí a důvěryhodných partnerů, ne clickbaitové články. Seznam také čím dál víc přihlíží k hodnocení MediaRating od NFNZ a využívá jeho doporučení. Navazuje také spolupráci se Semantic Visions. Tolar připustil, že Seznam plánuje vlastní platformu pro autory nebo bloggery na principu Gazetista. Malý zase odhalil, že Gazetisto bude mít v budoucnosti i francouzskou verzi.
Podle Tolara Seznam čím dál více usiluje o to, aby na něm lidé trávili co nejvíce času. Proto jsou zde nyní k vidění i diskuse pod články autorů Seznam Zpráv. „Chceme, aby lidé o článcích, které vidí v našem feedu, nediskutovali na Facebooku, ale u nás,“ sdělil Tolar.
Diskuse se také stočila k dezinformacím a vypínání webů, pro což neexistuje příliš silná legislativní opora. „Ministerstvo vnitra chystá zákon, který by postup měl určit. Zákon je ale velmi opatrný a je otázka, jestli se podle něj, v této jeho podobě, pokud bude schválena, podaří vůbec nějaký web vypnout, uvedl Klíma skepticky.
Válka a novinařina
Další blok se věnoval novinářům a válce na Ukrajině. Hned během prvních dnů války na Ukrajině musela značná část ukrajinských novinářů opustit svá působiště, část z nich odjela do zahraničí, odkud se dál snaží pracovat pro své původní médium. Ti, kteří zůstali, se stali proti své vůli i válečnými zpravodaji. Ukrajinská média mají katastrofální výpadky příjmů z reklamy.
Jendou z uprchlých novinářek je i Soňa Koškinová, šéfredaktorka Levyj bereh (lb.ua), která do Česka odešla s matkou a malou dcerou a na konferenci hovořila o mediálním prostředí na Ukrajině i válce samotné.
„Válka začala před osmi lety, 32 novinářů zahynulo, někteří na bitevním poli, někteří ve svých domovech. Jsou to moji kolegové. Můj kolega Maxim Levin byl střelen dvěma kulkami do hlavy, možná byl i mučen,“ sdělila v emotivním úvodu s tím, že i na dálku drží svůj web v chodu a každý měsíc bojuje s financováním.
David Stulík, analytik Bezpečnostního centra Evropské hodnoty a bývalý diplomat v Kyjevě ještě popsal, jak málo je nezávislých médií v Ukrajině a jak úspěšná je ruská propaganda. „Realita v ruských médiích je úplně jiná. Žijí v paralelním informačním prostoru,“ uvedl. Dodal, že zatímco u nás jsou lidé nastaveni tak, že vládě spíše nevěří, v Rusku je to přesně naopak. „Ruská televize pracuje velmi efektivně i v zahraničí, jsou součástí hybridní války. Role novinářů je teď zásadní,“ zdůraznil.
