Na dnešní den, 3. května 2022, připadá Světový den svobody tisku. Letos mu dominuje i skutečnost, že se seznam zemí se zhoršující svobodou slova dle Reportérů bez hranic rozšířil v kategorii „very bad“ o dalších dvanáct států. Loni byl uvězněn rekordní počet novinářů. V bojích na Ukrajině v návaznosti na ruskou invazi také letos umřely už desítky mediálních zástupců.
Reportéři bez hranic (RSF) evidují pode údajů z jejich webu od začátku roku celkem 25 zavražděných zástupců médií po celém světě. K dnešnímu dni je také po celém světě vězněných 480 zástupců a spolupracovníků médií. Čísla ale budou patrně ještě dramatičtější. Například podle údajů UNESCO zahynulo pouze při informování o válce na Ukrajině do poloviny dubna nejméně 21 novinářů. Téměř každý týden jsme konfrontováni s tím, že v Mexiku nebo jiné zemi Střední a Jižní Ameriky byl místními gangy zabit některý novinář či novinářka.
Například v rámci posledního 27. ročníku soutěže Golden Drum cenu Best of Genius Loci, která oslavuje kampaně, v nichž se odráží lokální duch, získala lotyšská pobočka Publicisu za projekt #StillSpeakingUp DeepTruth pro mexickou organizaci Propuesta Civica, který s pomocí umělé inteligence oživil zabitého novináře Javiera Valdeze. Kampaň upozorňuje na to, jakému nebezpečí jsou vystaveni investigativní novináři informující o korupci a obchodu s drogami.
Signálem, že světové veřejné mínění a politici začínají obtížnou situaci médií a novinářů hlouběji vnímat bylo udělení Nobelovy ceny míru novinářům Dmitriji Muratovovi z Ruska a Marii Ressové z Filipín v roce 2021.
K letošní kampani WPFD se připojilo například i NATO.
S kampaní se přidala i sociální síť Twitter s hashtagem #FollowLocalJournalists, který by měl být ústředním tématem obhajoby novinařiny na Twitteru v průběhu celého roku.
Digitální obklíčení
Vydavatelé si toto výročí připomínají pod záštitou Organizace spojených národů a jejich organizace UNESCO. Pro letošní Světový den svobody tisku (WPFD) zvolili organizátoři heslo „Journalism under digital siege“, tedy „Novinařina v digitálním obklíčení“.
Pořadatelé mají heslem na mysli především obavy plynoucí ze sledování novinářů, ale i dalších aktivistů, opozičních činitelů, kritiků a dalších „nežádoucích“ osob za použití prostředků digitálního sledování. Špionáž a porušování principů ochrany osobních údajů a soukromí osob se stalo v posledních letech novou normou. Nedávná odhalení ukázala, že tyto aktivity nejsou neobvyklé nejen v zemích s diktátorskými a autoritativními režimy, kde často vedou k svévolnému zadržování a persekuci osob, ale i k mučení a možným mimosoudním popravám novinářů a vydavatelů. Bohužel v určité míře se však vyskytují také v zemích s demokratickým zřízením.
Zmíněné „digitální obklíčení“, ve kterém se ocitá celá společnost, představuje také šíření dezinformací a „fake news“ prostřednictvím digitálních platforem na sociálních sítích a nejrůznějších webových serverů. Na dezinformace dnes upozorňuje na Twitteru například i OSN Česká republika.
V neposlední řadě existuje v důsledku probíhající digitální transformace mediálního trhu také digitální obklíčení tisku a vydavatelů tiskových publikací a obsahu také z ekonomického pohledu. Jsou to především globální digitální platformy, které dominantně ovládají reklamní systémy určené pro obchodování a publikování digitální inzerce na internetu. Stejně tak problematické je bezplatné zneužívání vydavatelského obsahu ze strany digitálních platforem. Především jde o zobrazování výsledků vyhledávání a monetizaci spojenou s agregací vydavatelského obsahu, připomíná v tiskovém sdělení česká Unie vydavatelů.
„Svobodný tisk a vydavatelé jsou ale čím dál více ohrožováni také zhoršujícími se ekonomickými podmínkami pro jejich činnost. V letech 2020-2021 to byla především koronavirová krize, která zásadním způsobem omezila inzertní příjmy vydavatelů. Například vydavatelé v ČR tak ztratili více než 25 procent z objemu jejich inzertních příjmů. S rozšířením digitální konzumace obsahu také výrazně poklesly příjmy vydavatelů z prodeje tisku a jimi produkovaného redakčního obsahu. V letošním roce se k negativním faktorům připojil ještě nárůst cen energií a zejména několikanásobný nárůst cen tiskového papíru. Toto zdražení vstupů ohrožuje nejen vydavatele tisku, ale celý polygrafický produkční řetězec, včetně vydávání knih a učebnic,“ píše se v tiskové zprávě Unie vydavatelů.
Unie také připomíná, že čeští vydavatelé periodického tisku na rozdíl od řady svých kolegů v ostatních evropských zemích neobdrželi v době dopadů koronavirové epidemie žádnou formou státní pomoc. To ostatně zmiňuje i Libor Matoušek, předseda Asociace online vydavatelů (AOV) v rozhovoru pro aktuální MAM. Ten ale z tohoto faktu viní i zástupce profesních organizací, kteří v hlavním období pandemie mohli vládu k podpoře více přesvědčovat.
Aktuálně Unie vydavatelů při příležitosti Světového dne svobody tisku vyzývá odpovědné politiky, aby se kritickou situací vydavatelů tisku v ČR zabývali. „Požadujeme, aby přijali konkrétní a efektivní opatření ke zlepšení ekonomické situace vydavatelů, která by jim umožnila zachování publikování online obsahu a vydávání novin a časopisů,“ pokračuje zpráva Unie vydavatelů.
Podle názoru Unie vydavatelů by takovým řešením mohlo být například zavedení nulové sazby DPH pro publikovaný placený obsah a pro prodej novin a časopisů. Po schválení novely evropské směrnice o DPH se tento postup jeví jako legálně možný a z dlouhodobého hlediska se jedná o transparentní řešení podporované všemi vydavateli na trhu. S touto myšlenkou souhlasí i AOV.
#WPFD2022
#WorldPressFreedomDay
