Pro generaci boomerů zůstává televize ústředním bodem domácnosti a digitálním „oltářem,“ kolem kterého se staví nábytek a organizuje čas. Pro generaci Z se však role tohoto zařízení dramaticky změnila. Už to není „okno do světa“, ale často jen největší a paradoxně nejméně využívaná obrazovka v domácnosti. Nejedná se však o prostou změnu vkusu, nýbrž o celkovou změnu přístupu ke konzumování obsahu.
Zatímco pro starší generace je sledování filmu stále rituálem, do kterého se nezasahuje, boomeři často vykazují návyky, které jsou pro mladší ročníky naprosto nepochopitelné. Typickým příkladem je nečinné sledování závěrečných titulků nebo ignorování tlačítka „Skip Intro“. Pro Gen Z je však pasivita nepřítelem a každá vteřina nerelevantního obsahu představuje zbytečné plýtvání času, což kazí celkový zážitek. Ve chvíli, kdy se divák rozhoduje o směřování své pozornosti na základě prvních dvou vteřin, je lineární TV v nevýhodě už jen tím, že úvodní znělka pořadů trvá déle.
Trendem u mladší generace je i masové využívání titulků dokonce i u pořadů, které jsou v jejich rodném jazyce. Data Yougov odhalují, že takto pořady sleduje přibližně 60 procent diváků do třiceti let, u baby boomerů se jedná o 27 procent uživatelů. Tento fenomén, často nazývaný „silent viewing“, umožňuje lepší procesování dialogů v hlučném prostředí nebo při multitaskingu. Zatímco starší diváci vnímají titulky jako rušivý element, Gen Z je vnímá jako nástroj pro zvýšení informační hustoty a udržení pozornosti v prostředí, které neustále poskytuje další podněty.
Proč iPad v posteli vítězí nad televizí v obýváku?
Jedním z nejvýraznějších posunů je ústup od velké obrazovky ve prospěch osobních zařízení. Studie Deloitte Digital Media Trends z roku 2025 potvrzuje, že Gen Z tráví více času hraním videoher a sledováním uživatelských videí na sociálních sítích oproti sledování tradičních filmů a seriálů. Tento trend se propisuje i do volby hardwaru. Notebook, tablet nebo smartphone dnes jasně vítězí nad televizí, a to z čistě pragmatických důvodů:
- Mobilita: Obsah se stěhuje s uživatelem z postele do kuchyně, z vlaku na toaletu. Televize je oproti tomu fixovaná na jednu zeď, což je omezující.
- Ergonomie ovládání: Pro generaci odchovanou na dotykových displejích je interakce s dálkovým ovladačem televize pomalá a frustrující. Rychlost vyhledávání a přepínání mezi aplikacemi je s dotykovým displejem výrazně jednodušší.
- Personalizace: Mobilní zařízení je soukromý prostor, zatímco televize v obývacím pokoji vyžaduje kompromis s ostatními členy domácnosti. Což jde proti “on-demand” přístupu.
Fenomén Double Screeningu
Pojem „sledování televize“ je pro mladé dospělé dnes v podstatě oxymoron, double screening (používání druhého zařízení během sledování TV) se stalo standardem. Data Deloitte naznačují, že až 80 % mladých dospělých během sledování televize pravidelně a aktivně používá telefon.
V mnoha případech jde ale o záměrné rozšíření zážitku. Uživatelé v reálném čase vyhledávají informace o hercích, diskutují o ději na platformách jako Discord nebo během pomalejších pasáží kontrolují sociální sítě. Pro starší generace je toto chování vnímáno jako ničení uměleckého zážitku. Pro mladé je to však jediný způsob, jak udržet mozek dostatečně stimulovaný v momentě, kdy lineární tempo vyprávění neodpovídá jejich rychlosti zpracování informací. Pokud děj stagnuje, je double screening jednou z možností, jak uspokojit mozek zvyklý na dopamin z krátkých a rychlejších formátů typu instagramových reels nebo TikTok videí.
Gen X jako poslední „zábavní most“
Zajímavou roli v této digitální propasti hraje generace X. Výzkum Kagan US Consumer Insights identifikuje Gen X jako skupinu, která vyplňuje takzvanou „zábavní propast“ (entertainment divide) mezi boomery a Gen Z. Lidé z generace X si zachovali úctu k velkým obrazovkám a lineárnímu vyprávění po svých rodičích, ale zároveň plně adoptovali streamingovou svobodu a digitální nástroje. Jsou to oni, kdo nejvíce těží z technologického pokroku, a přitom neztrácejí schopnost (nebo ochotu) soustředit se na jeden jediný narativ po dobu dvou hodin, aniž by cítili potřebu věnovat se telefonu.
Jak to ovlivňuje nově vznikající obsah?
Tato proměna chování už nyní výrazně formuje nově vznikající obsah. Moderní seriály a filmy, zejména ty z produkce VOD platforem jako Netflix, začínají přebírat dynamiku sociálních sítí. Vidíme rychlejší střih, kratší scény a vizuálně agresivnější prvky, které mají za cíl jediné: vyhrát souboj s telefonem v ruce diváka.
Televize jako médium neumírá, ale její dominance jako „vládce obývacího pokoje“ minimálně pro mladší generace definitivně skončila. Diváka totiž od dalšího stimulu dělí jeden pohyb palcem, který je ochotný udělat prakticky kdykoliv. Nejen v moment, kdy se na obrazovce objeví reklama, ale i když ho obsah přestane třeba jen na chvíli bavit.
