Nezisková organizace varuje rodiče, že podáváním neochucených pivních nápojů dětem pomáhají zvykat si na alkohol. Pro kampaň využije sociální sítě a nový web.
Organizace Suchej únor přichází s novou kampaní #Nechmeldeti. Chce inspirovat rodiče, aby zvážili svůj přístup při podávání ochucených i neochucených pivních nápojů svým potomkům. Podle organizace vytvářejí „nebezpečný koktejl“, když v dětech od mala podporují zvyk na hořkou chuť chmele, návyk, že pít pivo je vlastně normální, ale i na reálný obsah alkoholu.
„V kampani Nechmel děti se věnujeme příčinám, které mohou vést k nadměrnému pití alkoholu v dospělosti. Stejně jako každý (Suchý) únor inspirujeme k zamyšlení všechny dospělé, kteří nadměrně pijí alkohol, chceme teď inspirovat rodiče, aby zvážili, jestli je v pořádku dávat dětem od útlého věku pivní nápoje,“ říká Petr Freimann, ředitel neziskové organizace Suchej únor, která obě kampaně pořádá.
Suchej únor na iniciativě spolupracuje s odborníky na závislosti z Kliniky adiktologie Všeobecné fakultní nemocnice v Praze. Ti potvrzují, že trend pití ochucených pivních nápojů dětmi představuje významný problém. „Na prvním místě je obsah alkoholu. I když jde o takzvanou nealko variantu, půlprocentní obsah alkoholu je pro drobné dětské tělo podobný, jako když si dá dospělý normální pivo. Vedle toho si děti zvykají na hořkou chuť chmele. Je reálný předpoklad, že ji tím spíš budou vyhledávat ve vyšším věku. A samozřejmě jde také o kulturní návyk – na to, že pít pivo, byť namixované či nějak upravené, je už od dětství normální,“ vysvětlil Petr Popov, primář Kliniky adiktologie VFN v Praze.
Fenomén pití radlerů a pivních alternativ u dětí potvrzuje také výzkum, který pro kampaň #Nechmeldeti zpracovala na vzorku 1006 rodičů dětí ve věku 3-15 let agentura Nielsen Admosphere. Průzkum v rámci Českého národního panelu ukázal, že významná část českých dětí tyto nápoje konzumuje a rodiče si často neuvědomují rizika s tím spojená.
„Výsledky výzkumu potvrzují, že vztah české veřejnosti a tedy i českých rodičů k alkoholu je poměrně vstřícný, což se samozřejmě odráží v tom, jak v této oblasti vedou své děti. Část rodičů dětem alkohol dokonce občas sama nabízí. Není tedy překvapivé, že si někteří rodiče neuvědomují určitá rizika spojená s pitím byť nealkoholických piv nebo radlerů, na která odborníci z oblasti adiktologie poukazují,“ uvedla Hana Friedlaenderová, „senior research and insights manager“ agentury Nielsen Admosphere.
Výzkum mimo jiné ukázal, že:
- 36,4 % dětí ve věku 11 až 15 let pije podle odpovědí rodičů ochucené pivní nápoje, a dokonce i 11,1 % dětí ve věku tři až šest let38 % rodičů nabídlo svému dítěti alkohol před jeho patnáctým rokem
- 23 % dětí pije nealkoholická ochucená piva. Třem procentům dětí dávají rodiče i alkoholická ochucená piva, takzvané radlery
- 27,2 % rodičů považuje tyto nápoje za bezrizikové. Nejvyšší podíl (36,7 %) má tento názor opět mezi rodiči dětí ve věku 11 až 15 let
- 56,5 % rodičů nepovažuje radlery s obsahem do 0,5 % alkoholu za alkoholické nápoje. Dokonce ani radlery s obsahem kolem 2 % alkoholu podle každého desátého rodiče (9,9 %) nejsou alkoholickým nápojem.
- 15 % rodičů nepovažuje alkohol v malém množství u dětí za škodlivý
- 29 % rodičů s dětmi nemluví o rizicích alkoholu
Že jde o celospolečenský fenomén mimo jiné potvrzují i závěry, které nedávno zveřejnila Česká obchodní inspekce. Ta při loňských kontrolách zjistila, že obchodníci nechali mladistvé koupit alkohol ve třech z pěti případů. „Můžeme předpokládat, že u více či méně alkoholických pivních nápojů a radlerů, které mají obsah alkoholu až kolem dvou procent, bude číslo ještě vyšší. Jejich maskování do podoby limonád a navíc velmi malý optický rozdíl mezi alko a nealko variantami tomu nahrává,“ dodává Johana Růžková, odborná garantka kampaně Suchej únor.
Nezisková organizace Suchej únor dnes ke kampani spouští nový web nechmeldeti.cz a vedle samotného webu bude problematiku komunikovat také na svých sociálních sítích a sítích partnerů. Ke kampani #Nechmeldeti se mimo samotné Kliniky adiktologie oficiálně připojily i důležité střešní organizace A.N.O. (Asociace nestátních organizací), OSPRCH (Odborná společnost pro prevenci rizikového chování), nebo MŠMT. Společně spolu s dalšími neziskovými organizace pak chystají další aktivity, které postupně představí.
