Nekomfortní debaty s mladými lidmi jsou pro Vandu Wolfovou, šéfku agenturního byznysu Googlu, osvěžující nutností.
Dnes ve společnosti aktuální téma o rovných příležitostech pro muže a ženy i možnostech jejich rozvoje a finančního ohodnocení mají podle Vandy Wolfové v Googlu už za sebou. Soustředí se na diverzitu v týmech, jak popisuje v rozhovoru, který vznikl v září roku 2021 pro „dámský speciál MAM“ (40/2021) a který vám nyní otvíráme v plné verzi.
Když jste před osmi lety nastupovala do Googlu, chválila jste si mladou atmosféru, flexibilitu, rovný přístup bez ohledu na pohlaví a věk. Platí to pořád, nebo už se struktury Googlu více podobají korporátním?
Platí to pořád a ještě více než v minulosti. Obrovská diverzita v Googlu s sebou přináší velké množství nových a neotřelých pohledů na různé věci. Kombinace různorodých charakterů, lidí s rozdílným přístupem nejen k práci, ale i k životu je pro mě velice osvěžující a nabíjí mě. Vždycky se těším na diskuze, které mám s kolegy z týmu, ale i z jiných skupin a zemí, debaty s „mlaďochy“, jak jim říkám, mi přinášejí hodně inspirace pro mé osobní nastavení i pro to, jak by to mělo ve firmě fungovat.
Vystupujete ještě často ze své komfortní zóny, nebo už máte po těch letech ve firmě tendenci „uhnízdit“ se ve svém pohodlí?
To reálně nejde. Jako příklad vám můžu dát náš celosvětový program, který definuje přístup Googlu k agenturám a u jehož pilotní verze jsem na počátku byla. Tento program se každý rok mění a s ním se musí měnit i fungování mého týmu. Dalo by se říci, že Google neustále „pilotuje“ novinky a z nich vybírá to nejlepší. Doteď jsem vděčná svému bývalému zaměstnavateli, skupině WPP, že mi umožnil vystudovat řízení změn, protože tady je každý rok jiný a my musíme být schopni se rychle měnit. To vyžaduje určitý typ lidí. Jedno z důležitých kritérií při jejich výběru je schopnost rychlé reakce na své okolí a přijmutí změny. To mě baví, protože moc ráda — a dnes už můžu taky říct, že to umím — stavím věci „na zelené louce“. Google vás nenechá moc dlouho na jednom místě. Jednou za čtvrt roku hodnotíme vývoj talentů, s jednotlivými lidmi diskutujeme. Zaměstnanci mohou věnovat pětinu svého času libovolnému projektu. Hodně z nich v tomto čase zkouší životaschopnost různých inovací, já se věnuji například CSR.
„Zatímco před lety jsem chodila na jednání do velkých stavebních nebo technologických firem a viděla zde jen samé muže a ženy maximálně na vedoucích pozicích v oblasti lidských zdrojů, dnes je situace jiná. Změna je zřetelná a dochází k ní z pragmatického důvodu a také kvůli generační obměně.“
V minulosti jste se netajila tím, že jste proti kvótám při zaměstnávání mužů a žen. Máte pocit, že i bez nich se situace na trhu práce změnila? Jaký je podle vás stav v byznysu, zejména na vyšších manažerských pozicích?
Určitě se změnil. I při jednáních potkávám stále více žen na vedoucích pozicích, dochází ke kultivaci trhu. Řada ředitelů a majitelů firem zcela cíleně hledá diverzitu do svých týmů. I v případech, že tomu v minulosti nevěřili, začínají nyní chápat, jakým přínosem pro dynamiku byznysu ženy jsou. Ale nejen ženy. Vlastně všechny typy lidí, z nichž se skládá skupina jejich uživatelů a zákazníků. Řady studií, například poradenské společnosti McKinsey, jasně ukazují, že diverzita ve vedení firmy a aktivní účast žen na tvorbě strategií byznysu akceleruje profitabilitu. Zároveň přináší novou kreativitu do chodu firmy. Zatímco před lety jsem chodila na jednání do velkých stavebních nebo technologických firem a viděla zde jen samé muže a ženy maximálně na vedoucích pozicích v oblasti lidských zdrojů, dnes je situace jiná. Změna je zřetelná a dochází k ní z pragmatického důvodu a také kvůli generační obměně. Roste nová generace lídrů, mladých lidí, kteří tohle vůbec neřeší, jim to připadá přirozené. Podle mě bude právě tato obměna pro byznys ozdravná.
A jak je to v Googlu v oblasti středního a vyššího managementu?
Protože jsme na rovnost mužů a žen byli nastaveni od začátku, nemusíme to nijak významně řešit. Spíše se soustředíme na to, abychom v každém týmu férově reprezentovali naši škálu uživatelů. Občas to trochu překvapí i mě samotnou. Uvedu vám krásný příklad. V rámci jednoho projektu spolupracuji s naší programátorkou z Německa, ale až nyní, po roce spolupráce, jsem zjistila, že je nevidomá. Na proběhlých videokonferencích ani při práci jsem to nezaznamenala, a to není tím, že bych byla nevšímavá. Tyto situace a zkušenosti jsou pro mě velkým přínosem. Dnes mnozí hovoří o rovnoprávnosti pro ženy a možnostech jejich rozvoje a finančního ohodnocení, což je sice důležité, ale v Googlu to už máme za sebou. Dnes musíme reflektovat, co se děje ve společnosti, a přenášet to do našich týmů. Snažíme se hlavně o to, aby naše týmy reflektovaly složení našich uživatelů.
„Máme mezi sebou i takové introverty, co se zpočátku nedokázali kolegům podívat do očí, nebo podat ruku. Na druhou stranu jsou mezi námi i lidé z opačného spektra. Myslím si, že tato různorodost charakterů a zkušeností nám ukáže další, lepší cestu.“
Pro tento přístup a ochotu stavět různorodé týmy musejí být ale nastaveni samotní šéfové včetně vás…
Musela jsem stejně jako jiní projít školením, kde jsme se učili nenajímat lidi, kteří jsou moc podobní nám samotným. Což je zažitá představa většiny manažerů, najmout stejné lidi, protože se to s nimi „nejlépe táhne“. U nás se ale snažíme o co největší charakterovou diverzitu. Máme mezi sebou i takové introverty, co se zpočátku nedokázali kolegům podívat do očí, nebo podat ruku. Na druhou stranu jsou mezi námi i lidé z opačného spektra. Myslím si, že tato různorodost charakterů a zkušeností nám ukáže další, lepší cestu.
Co je pro novou generaci lídrů a vašich kolegů důležité?
Rozhodně je to propojení byznysu s dopadem na společnost. Nemyslím tím jen životní prostředí a ekologii, což je pro ně samozřejmě velké téma, ale například i oblast digitálních dovedností. Víme, že vsadí-‑li naše ekonomika na digitalizaci, musíme se postarat o to, aby většina populace získala potřebné digitální dovednosti. Pořádáme na toto téma velké množství bezplatných kurzů s názvem „Grow with Google“. A také téma „work-‑life balance“ bude čím dál tím důležitější. A ne z toho pohledu, že by mladí chtěli pracovat osm hodin a mít pokoj. Oni chtějí dělat na něčem, co má smysl. Daleko více než v minulosti dnes rozhodují a čím dál častěji budou rozhodovat lidské, etické a sociální reflexe.
Jak si v tomto ohledu stojí Česko v porovnání s ostatními zeměmi, o které se staráte?
Výborně. Opravdu. Ale všechny trhy jsou na tom podobně s tím, že najímají skutečně hodně mladých lidí. Současně v Googlu nerozdělujeme Východ od Západu, malé země od velkých, není někdo důležitější než někdo jiný… Rozdíly jsou jen ve zkušenostech. Třeba Česko je co do počtu a kvality vývojářů považováno za „Anglii Evropy“. U nás je velká adopce nových technologií a s tím spojený rozvoj talentů, z Česka jsem vedla s týmem například pilotní projekt pro celý svět. U nás se totiž může hodně věcí testovat, protože máme dynamiku velmi silné digitální ekonomiky, ale současně v případě toho, že by se verze beta nepovedla, nebude to mít takové následky, jako by tomu bylo ve Velké Británii.
Zmínila jste, že u nás je velká adopce nových technologií. Platí to i u žen? Jak se vlastně mění jejich chování, coby uživatelek?
V Googlu mám na starosti YouTube a zde žádné překvapivé změny nepozoruji. Od začátku svého působení zde vyprávím vlastně stejný příběh — ženy jsou na YT zastoupeny stejně jako muži. A platí to i v jiných oblastech. Máme třeba data, která ukazují, že 63 procent vyhledávání automobilů z mobilních telefonů dělají ženy. Podle letošního Admeteru od Medianu je zásah žen ve věku od 15 do 69 let na YT v Česku 87 procent, což je naprosto srovnatelné se zásahem mužů, ten nyní dosahuje stejného podílu. Zásah žen meziročně vzrostl o dva procentní body, což je způsobeno zejména rozšířením YT na chytrých televizích. Růst YT se ale paradoxně nastartoval ještě před pandemií televizní digitalizací a přechodem na DVB-‑T2. Domácnosti totiž obnovovaly svůj „TV park“ a kupovaly chytré televize, a tak se YouTube dostal i do obýváků.
„Na YT jsme kdysi viděli až dramatický nárůst témat pro ženy v době, kdy se začaly zveřejňovat různé návody na makeupy a další lifestylová videa. Dnes jsou ženy zastoupeny se stejným podílem jako muži, a někdy i vyšším, v tématech jako jsou ‚do‑it-yourself‘.“
Vraťme se ještě k ženám… Jejich online mediální chování nezměnila ani pandemie?
Ale to ano. Na YT jsme kdysi viděli až dramatický nárůst témat pro ženy v době, kdy se začaly zveřejňovat různé návody na makeupy a další lifestylová videa. Dnes jsou ženy zastoupeny se stejným podílem jako muži, a někdy i vyšším, v tématech jako jsou „do‑it-yourself“. Tato návodná videa, která dokáží pomoci při drobné opravě, nebo různých domácích činnostech, občas pomohou i mně a určitě v tom nejsem sama. Co však pandemie výrazně změnila, je doba, po kterou si lidé zvykli konzumovat streamovaný obsah. Na YT se během pandemie přesouvaly například kulturní akce: balet Národního divadla exkluzivně na YT uvedl premiéru svého výpravného baletu Spící krasavice, ostravské divadlo Mír bylo přímo senzací českého YT, jejich inscenace zaznamenaly miliony zhlédnutí. V průběhu pandemie se objevila řada nových tvůrců.
Takže českému obsahu se daří.
Už přes 500 kanálů v České republice má více než 100 tisíc odběratelů, meziročně to představuje nárůst o více než 20 procent. Přes 30 kanálů má dokonce počet odběratelů přesahující jeden milion. Navíc nejméně 55 procent času stráveného sledováním obsahu tvořeného v České republice pochází ze zahraničí. Na druhou stranu spousta zahraničních tvůrců připravuje obsah, k němuž nepotřebujete jazykovou vybavenost, a to se týká i DIY videí. Videoobsah bude v následujících letech rozhodující. Mladí lidé přestávají psát, na přístroje mluví. Obrovsky roste vyhledávání přes fotografie a videa. Tvůrci se soustředí na „přenosnou“ tvorbu…
Co vám osobně pomáhá se přizpůsobovat stále se měnícímu prostředí? Jsou to ty diskuze s „mlaďochy“?
Je to tak. Vždycky se na ně těším, i na ty komplikované a nekomfortní debaty. Vím, že s věkem mi energie rozhodně neroste, ale chtěla bych si co nejdéle udržet ten pocit naplnění, zažívat mnoho momentů překvapení, zatajení dechu, chci budovat nové věci… Chci si zachovat status quo neustálé změny a možnosti ovlivňovat věci.
Vanda Wolfová
Začínala jako novinářka Brněnského večerníku a později psala pro Mladý svět, Lidové noviny nebo Reflex. V roce 1991 nastoupila do agentury Ogilvy a pomáhala u nás rozjíždět její českou pobočku. Následně pro firmu pracovala dvacet let a působila také jako ředitelka regionální divize OgilvyOne v Paříži. Od roku 2014 je ředitelkou agenturního byznysu Googlu pro Česko, Slovensko, Maďarsko a Rumunsko.
