V únoru se má v jihočeských Strakonicích otevřít první Coop v režimu 24/7. Stejného konceptu se pak dočkají i zákazníci v Kaplicích. Podle marketingového ředitele Lukáše Němčíka však nejde primárně o personální úspory, ale spíše o rozšíření služby.
Jak byste zhodnotil poslední vývoj v rámci řetězců a nakupování?
Loňský rok byl ve znamení rozdílnosti. Na jeho začátku byly uzavírky, což hodně nabádalo k zavádění a používání moderních technologií. Druhá polovina roku byla zase návratem do kamene a k nejistotě. Letošek je velká neznámá. Všichni čekáme, co udělá s poptávkou inflace. Lidé v poslední době měli tendenci preferovat regionální, spíše prémiové věci. Pokud by se měla omezovat spotřeba, je to většinou na úkor těchto položek. Uvidíme, jestli zůstane „jen“ u inflace a lidé si sáhnou hlouběji do peněženek, nebo začne růst i nezaměstnanost, což by mělo větší dopady. Obecně, v posledních letech začali zákazníci o něco více preferovat nákupy bez dojíždění. V roce 2020 nám proto vzrostly tržby o zhruba 10 procent.
Některé řetězce se v covidu vydaly cestou menších formátů. Vy už jste ovšem „convenience“ z podstaty…
„Convenience“ obchodům se dařilo zejména na začátku pandemie v roce 2020, to je pravda. A část spotřebitelů si na nakupování v sousedství zvykla a pokračuje v tom. Nicméně my jsme se to snažili propojit i s rozvojem e‑shopu. Už předloni jsme také spustili automatické boxy. Současně se ale ukazuje jedna věc. Cílem nemůže být zrušení kamenných prodejen a snaha udělat je bez lidí, ale naopak najít cestu, jak v nich lidi udržet. Zákazníkům totiž nejvíce chybí sociální kontakt. V mnoha místech tak prodejna plní funkci místa setkávání. Lidé si nakoupí a vyřídí si další věci: cashback, dobíjení telefonu, poštovní služby. Začali jsme stavět do prodejen i minikavárny, aby si mohli sednout a popovídat v místech, kde třeba není hospoda. Z prodejny se stává vlastně komunitní centrum a technologie tomu mají pomoci. Prodlouží například otevírací dobu.
Jak tedy koncept komunitního centra ladí s vaší „prodejnou budoucnosti“?
Cílem automatické prodejny je prodloužit otevírací dobu, aby lidé, kteří přijdou hodně brzo ráno nebo pozdě večer, mohli nakoupit. Zároveň chceme zachovat personál pro ty hlavní nákupní špičky, a aby se v hlušších časech doplnilo zboží. Ani s kavárnou se to nevylučuje. Ta může fungovat v rámci klasické otevírací doby.
Cílem tedy není personální úspora?
Pokud personál odstraníte úplně, tak prodejna stejně skončí. Protože skončí i život v obci. Nám volají starostové, ať otevřeme prodejny, aby u nich zůstalo „něco“, co bude obci dávat život, když je pošta zavřená a kostel má možná v lepším případě nedělní mši. O prodejnách zcela bez personálu přemýšlíme, ale spíše v lokalitách průmyslových zón. Nebo blízko továrny. Tam si dokážeme představit, že by to tak mohlo fungovat, protože taková prodejna neplní komunitní účel. Také v této oblasti něco chystáme.
Celý rozhovor s Lukášem Němčíkem si můžete přečíst v aktuální čísle MAM. Zakoupit si jej můžete zde.
