Konference POPAI Forum ukázala, že budoucnost retailu budou utvářet mileniálové, a zdůraznila nevyhnutelnost spolupráce online a offline prodejních kanálů.
Konference POPAI Forum, která se letos konala hybridně, v prostředí pražského O2 Universa a zároveň v onlinu, zkoumala trendy v retailu a snažila se najít odpověď na to, které z nich pominou s covidem a které naopak vydrží dlouhodobě.
Po úvodním slovu prezidentky POPAI CE Andrey Vozníkové se k budoucnosti a k pandemické éře vyjádřil prezident Svazu obchodu a cestovního ruchu ČR Tomáš Prouza. Podle něj je jedním z klíčových trendů, které zůstanou, snížení frekvence nákupů a současně jejich zrychlení, kdy lidé daleko častěji než dříve plánují celý nákup a jeho harmonogram dopředu a mají tendenci méně se porozhlížet kolem sebe a tedy nakupovat impulzivně.
„Místo toho si zákazníci vybírají dominantního obchodníka, což rozjíždí velký boj o loajalitu. To se neměnilo ani během léta. Toto chování je už výrazně zafixované,“ je přesvědčen Prouza. Do rychlého průchodu nákupní zónou podle Prouzy patří i snaha rychle zboží zaplatit, proto jsou nezbytné další investice do automatizace. „Omnichannel je teď skutečně
potřeba, už není jen v rovině řečí,“ naráží Prouza na v oboru nadužívaný termín.
Výzvou podle něj je i rozpad dodavatelských řetězců v důsledku pandemie, přičemž Prouza pozoruje, že čím dál více obchodníků hledá dodavatele lokálně, byť dráž, protože už nechce spoléhat na zpožďující se dodávky z Číny. Vyjádřil se i ke změně podoby prodejen řetězců s potravinami, které jsou nyní daleko otevřenější, zboží vystavováno „tržnicovým způsobem“ a ubývá stísněných uliček. To vše s důrazem na čerstvost a kvalitu.
„Velká část lidí začala přemýšlet nad tím, co jí. U biopotravin vzrostla za rok poptávka o 59 procent, ale 98 procent jich musíme dovážet,“ dodal Prouza s tím, že jde o selhání českého zemědělství. V zahraničí jsou si podle něj trendu mnohem více vědomi a plně se mu s ohledem na daleko zajímavější marže oddávají.
Digitální „handshake“
Hlavním zahraničním spíkrem prvního modulu byl CEO společnosti Outform Ariel Haroush, který ve svém předtočeném vstupu provedl návštěvníky retailovou budoucností a v živém vstupu pak zodpovídal otázky publika. V USA tou dobou bylo kolem čtvrté hodiny ranní. Z jeho vystoupení bylo znát, že společnost spolupracuje s globálními brandy, které diktují trendy, a zároveň silná orientace na mileniály a jejich potřebu mít vše „on demand“.
Expertům na konferenci pak doporučil, aby ze svých prodejen udělali „hřiště pro mileniály“. „Průměrný retail je mrtvý, budoucností je chytrý retail,“ promlouval z domovského Miami. Velmi dominantním symbolem pandemie v retailu je podle Haroushe renesance QR kódu. „Prodejny nutně musí být fygital. Hranice mezi fyzickým a onlinovým světem se smazávají. Není navíc nutné přemýšlet o prodejně jako o transakčním místě,“ zdůraznil Haroush s tím, že daleko více musí prodejna plnit takzvaný „digital handshake“.
Je to v podstatě paralela digitální stopy v e‑commerce, protože každého obchodníka trápí, že v momentu, kdy zákazník opustí prodejnu, ztrácí s ním kontakt. S tím má pomoci řešení s názvem PodDrop, které je v podstatě miniaturní kapslí, jež obsahuje vzorky v prodejně získá až poté, co sdílí svoje osobní údaje. V tom okamžiku se podle Haroushe dostává do sítě prodejce a ten se doví daleko více, než když zákazník jen přijde a odejde z obchodu. Jako příklad značky, která své prodejny nepoužívá pouze jako transakční místo, uvedl Nespresso. Značce totiž hodně záleží na tom, aby si zákazníci stáhli její aplikaci, což se díky prodejním místům daří.
Karton a odpadky
Další zahraniční spíkr Steve Lister, head of sustainability POPAI UK & Ireland, který se připojil rovněž vzdáleně, se zase zabýval udržitelností v retailu jako jedné z hlavních aktuálních změn v segmentu. Podotkl, že jejímu rozšíření brání různá legislativní prostředí, jelikož pro značky může být složité se na úrovni některých států a v některých případech i měst v těchto rozdílech orientovat. Připomněl čerstvá zjištění, že 45 procent mileniálů už zanevřelo na některou ze značek právě s ohledem na její negativní vliv na životní prostředí.
Mezi pionýry udržitelnosti jmenoval Lister britský obchodní dům Selfridges, ručně vyráběnou kosmetickou značku Lush, řetězec ASDA s bezobalovými řešeními a ukázal i snahu často kritizovaného řetězce Primark v rámci prémiové značky Primark Wellness pop‑up, který se patrně postupně stane součástí Primarků. Na Příkladu značky Nike demonstroval, jak se firma hlásí k recyklaci materiálů a pracuje s nimi i na prodejní ploše. Ukázal třeba fotografii z prodejny Nike, kde byly tenisky vystaveny na „haldě“ odpadu, zformovaného do tvaru stojanu.
Celý text si můžete přečíst v aktuálním čísle časopisu MAM, které vychází 29.listopadu . Zakoupit si jej můžete zde.
