V politice, ve vedeních firem, mezi lídry — stále je žen málo, průzkumy hovoří jasně. Kvóty ale nevyřeší nic. Změna přijde zevnitř organizací a někde si ji vynutí také investoři, říkají lídryně českého byznysu v aktuálním rozšířeném vydání MAM.
V druhé polovině září společnost McKinsey zveřejnila studii „Win‑win: How empowering women can benefit Central and Eastern Europe“. V rámci studie se změřila také na Česko, u něhož vyplynulo, že jeho ekonomický potenciál při vyšším zapojení žen, je 20 miliard eur ročně navíc. Ze studie je také patrná neutěšená situace, co se týká politického vlivu a právní ochrany, do níž spadají například mateřská a rodičovská dovolená, ochrana proti diskriminaci při náboru zaměstnanců a podobně (Gender Parity Score, GPS, 0,49 bodu, kde maximum je 1). Trochu nám sice mohou závidět maďarské a ukrajinské ženy, ale to tento smutný stav nijak nevylepšuje.
„Myslím, že kdyby byly ženy více zastoupeny v klíčových oblastech vlivu, hlavně politice a ekonomice, přispělo by to k hladším dohodám, které by měly všeobecný přínos.“
Jana Moravová, Thein
Oblast vlivu jako tu, v níž je potřeba usilovat o největší posun, jmenuje většina redakcí MAM oslovených úspěšných žen z byznysu. „Myslím, že kdyby byly ženy více zastoupeny v klíčových oblastech vlivu, hlavně politice a ekonomice, přispělo by to k hladším dohodám, které by měly všeobecný přínos. V současné době vnímám boj o moc jako nástroj vytěžit vliv, výhody pro konkrétní skupinu. Často ne pro celek,“ říká na úvod Jana Moravová stojící v čele investiční skupiny Thein. Podle ní — stejně jako podle ostatních respondentek — ženy ve veřejném životě stále chybějí. „Možná nejsou tak mediálně vidět jako muži,“ hledá důvod Moravová.
Inspirovat a být slyšet
Zastoupení žen‑odbornic coby respondentek v médiích, hlavně ve zpravodajství či ve veřejných debatách, je stále velmi nízké, což potvrzuje i výzkum Lenky Vochocové z Katedry mediálních studií FSV UK, o němž hovořila například pro časopis Respekt.
„Myslím, že to je způsobeno tím, že ženy obecně nemají takové sebevědomí jako muži, kteří mají talent (myslím to v dobrém) se často a jednoznačně vyjadřovat k věcem, které je zajímají. Ženy mnohdy mají svůj názor, ale ne vždy ho otevřeně prezentují. Což je škoda,“ komentuje Jana Moravová.
„Škoda, že se medializují slabé stránky žen, například propasti mezi finančními odměnami. „Je dobré to vědět, ale skvělé by bylo ukazovat příklady firem nebo institucí, kde takové mezery nejsou a dávat je za vzor.“
Soňa Klepek Jonášová, INCIEN
Podle Soni Klepek Jonášové, zakladatelky a ředitelky Institutu cirkulární ekonomiky (INCIEN), je zase škoda, že se medializují slabé stránky žen, například propasti mezi finančními odměnami. „Je dobré to vědět, ale skvělé by bylo ukazovat příklady firem nebo institucí, kde takové mezery nejsou a dávat je za vzor,“ říká a dodává, že jejím velmi subjektivním úhlem pohledu je zastoupení žen a mužů v médiích v celospolečenských tématech tak 30 ku 70.
Nerovnováha není jen problémem médií: „Například když dostanu pozvánku na panelovou diskuzi nebo nějaký workshop, často jsou řečníci jen muži. To mě v dnešní době zaráží a bohužel se občas jedná i o renomované nadnárodní firmy. Věřím, že se dají najít i ženy profesionálky, které mají k tématu co říct,“ říká Magdalena Wavle, viceprezidentka pro lidské zdroje z Vodafonu, ale jedním dechem dodává, že zdání nepoměru zastoupení žen a mužů v médiích může být způsobeno i tím, jaká lidé hledají témata, jež jsou pro ně relevantní. „Někdo může mít pocit, že se média věnují někomu méně či více. Všímám si, že se často hovoří o podpoře žen v jejich profesním i mimopracovním životě. Ale víc než medializaci bych uvítala, kdyby se diskuze přetavila do akce a faktické podpory žen, zejména matek s malými dětmi nebo samoživitelek,“ tvrdí Wavle.
„Když dostanu pozvánku na panelovou diskuzi nebo nějaký workshop, často jsou řečníci jen muži. To mě v dnešní době zaráží a bohužel se občas jedná i o renomované nadnárodní firmy.“
Magdalena Wavle, Vodafone
Podle Magdaleny Wavle stav v médiích kopíruje počet mužů v politice a jejich sílu hlasu. „Jen se podívejte na kandidátky do nadcházejících voleb, na počet žen a jejich pořadí na kandidátkách. Věřím, že pomoci může více pozitivních příkladů, které mohou inspirovat,“ dodává. Ženy u nás mají ale volební právo přes sto let a do jejich zastoupení ve Sněmovně či Senátu to moc nepromluvilo. „Rovnost zdaleka vidět není. Ale věřím, že na první českou prezidentku nebudeme čekat sto let,“ říká Martina Grygar Březinová, konzultantka společnosti Egon Zehnder.
„Politika není veřejností vnímána příliš dobře. To může být důvod, proč se do ní ženy moc nehrnou a hledají uplatnění jinde.“
Simona Kijonková, Packeta
Na druhou stranu dnešní politická scéna je „rychloobrátkové zboží“. „Jsem politikou dnešní doby otrávená a tuším, že to může být důvod absence více hlasů žen. Hledíme na dlouhodobá témata, baví nás postupný, ale skutečně funkční progres. To může (ale i nemusí) být důvod, proč ve veřejném prostoru diskutuje mnohem více mužů, než žen,“ odhaduje Soňa Klepek Jonášová, zakladatelka Zásilkovny a generální ředitelka skupiny Packeta Simona Kijonková s ní souhlasí: „Politika není veřejností vnímána příliš dobře. To může být důvod, proč se do ní ženy moc nehrnou a hledají uplatnění jinde. Nemyslím si ale, že by v této oblasti byly nějaké umělé bariéry.“
Uměle zájem nevyvoláte
Ne všechny oslovené dámy si ovšem myslí, že v Česku není v médiích a ve veřejném životě rovnost, alespoň co do míry vizibility. „Ze své pozice nemám pocit, že v českém veřejném životě ženy chybějí,“ říká Lenka Černá, generální ředitelka vydavatelství Economia, podle níž je medializace témat týkajících se mužů a žen rovnocenná a v médiích se objevuje dostatek respondentek‑žen.
„Pokud bychom chtěli být v pravidlech opravdu rovní, musíme říct, že mužské otázky jsou diskriminovány. Protože nikoho ani nenapadne řešit to, co se řeší někdy u žen. Udělat ženské číslo časopisu je normální, ale představte si reakci u podobně jen mužského čísla „
Libuše Šmuclerová, Czech News Center
Ještě dále pak jde Libuše Šmuclerová, předsedkyně představenstva Czech News Center, která mezi mužskými a ženskými tématy vidí nepoměr ve prospěch žen. „Pokud bychom chtěli být v pravidlech opravdu rovní, musíme říct, že mužské otázky jsou diskriminovány. Protože nikoho ani nenapadne řešit to, co se řeší někdy u žen. Udělat ženské číslo časopisu je normální, ale představte si reakci u podobně jen mužského čísla,“ uvádí příklad z praxe a dodává: „Musíme se ptát, zda a do jaké míry diskutovat politiku ženy zajímá. Uměle nepřimějete k zájmu o motorky či box nikoho. Podstatné je, zda mohou diskutovat. Pokud ano, nechala bych to na svobodě každého.“
Příležitost mají oba „tábory“ podle Libuše Šmuclerové i v byznysu. „Ale od ženy se ještě čeká, že bude vyrábět domov. To je vlastně také byznys, jen individuálního páru s nejkrásnějším výsledkem šťastných dětí. Problém je, pokud tento vztah nemá rovnováhu,“ říká Libuše Šmuclerová, podle níž je velkou šancí, jak skloubit byznys, rodinu, záliby, online svět: „Dostupnost je mnohem vyšší a limitů je méně. Vyrůstá navíc nezamindrákovaná generace, která inklinuje k přirozenosti.“
Celý materiál najdete v aktuální vydání MAM.
68 STRAN O ŽENÁCH:
3 ankety
7 infografik
10 velkých rozhovorů
15 komentářů
Speciální vydání MAM 40/2021 vychází 4. 10.
V případě, že nejste předplatiteli, či byste rádi objednali více výtisků, obraťte se hned na brand manažerku týdeníku @Kristinu. A příliš neváhejte. Se zakoupením speciálního dámského vydání můžete totiž získat vstupenky na listopadovou konferenci Forum Media za akční ceny. Časopis zakoupíte v našem eshopu.
