Krizová a interní komunikace se dostala do popředí a nějakou dobu tam zůstane. Firmy si uvědomily její důležitost i potřebu dlouhodobé spolupráce s agenturami.
Letošní rok přinese pravděpodobně několik záznamů do učebnic public relations. Obzvlášť výrazné v nich budou příklady toho, jak se krizová komunikace nedělá, což ukázkově předvedla vláda premiéra Andreje Babiše (ANO).
Nikdy nekončící série tiskovek, z nichž se člověk nedozví příliš hodnotných informací, vzájemně si protiřečící ministři, oznamování opatření, která se ještě před zavedením stihnou několikrát změnit, v praxi se nepotvrzující sliby pomoci, absence dlouhodobého plánu a decision makeři rozhodující se místo faktů podle aktuální nálady veřejnosti. To všechno korunované „poslední večeří“ ministra zdravotnictví Romana Prymuly, která ho připravila o funkci. Přidat se k tomu dá samozřejmě i kauza otrávené řeky Bečvy.
Jak se shodli experti oslovení časopisem Mar‑keting & Media, vláda krizový rok nezvládla. Jak to lakonicky shrnul Jan Klíma, šéf a majitel AC & C Public Relations, představovala vládní komunikace kolem pandemie „totální fiasko, a to en‑bloc bez výjimky“.
„Že to nefungovalo na jaře, by ještě šlo alespoň částečně omluvit. Ale pro podzimní část už žádné rozumné vysvětlení neexistuje. Pokud by takto fungovala firma, dvě třetiny lidí by už v ní nepracovaly,“ uvedl Miro Dinga, jednatel a managing partner agentury DDeM.
Pozitivní příklady
Naštěstí se dá najít mnoho příkladů ze soukromého sektoru, které situaci zachraňovaly. Jedním z prvních může být kampaň konzultanta a publicisty Petra Ludwiga #masks4all, jíž se během několika dní podařilo přesvědčit českou veřejnost o přínosu roušek, a která se rozšířila i do zahraničí.
Dalším může být Petr Kastner ze společnosti Hospodska, jenž se stal jedním z restauratérů bojujících za celý obor, nebo opoziční politik Dominik Feri (TOP09), jenž politickou komunikaci projasňoval svými aktivitami na sociálních sítích.
Ukázkou skvělého PR pak byl například krok miliardáře a majitele skupiny KKCG Karla Komárka, jehož nadace koupila pro školy piana od společnosti Petrof, jejichž dodávku „na truc“ škrtli čínští kupci.
Celý článek si můžete přečíst v časopise Marketing & Media, který vychází v pondělí 14. prosince 2020. Předplatit si ho můžete zde.