S fake news o koronaviru se setkalo 6 z 10 Čechů, vyplývá z průzkumu společnosti Ipsos, který probíhal od 26. 8. do 31. 8. Z informací kolujících o koronaviru například věří třetina Čechů (32 %) tomu, že pobyt na slunci pomáhá v prevenci proti koronaviru. To je výrazně více, než si myslí ostatní světové národy (19 %). Naopak výrazně méně věří Češi možnosti přenosu viru prostřednictvím zásilek ze zahraničí.
Koronaviru se aktuálně obává 60 % české populace, od července mírně narostly obavy o zaměstnání na aktuálních 54 %. Ipsos situaci monitoruje od vyhlášení nouzového stavu v březnu 2020.
Zaznamenání a uvěření fake news o koronaviru
S fake news (tedy se zcela či částečně nepravdivými informacemi) o koronaviru se setkalo 60 % Čechů. Zaznamenány byly nejčastěji na Facebooku (zaznamenalo 41 % populace), na sociálních sítích obecně (39 %) nebo na webových stránkách (37 %). Naprostá většina z těch, co fake news zaznamenala, jim alespoň zpočátku uvěřila – celkem 52 % populace. 25 % populace uvěřilo fake news o koronaviru opakovaně. Míra uvěření fake news se neliší dle jednotlivých socio-demografických charakteristik.
Uvěření informacím o koronaviru
Na vybrané informace kolující o koronaviru se Ipsos zeptal české veřejnosti a porovnal je s výsledky mezinárodního výzkumu Ipsos realizovaného v 16 zemích světa.
Češi častěji než jiné národy věří, že pobyt na slunci pomáhá v prevenci proti koronaviru – věří tomu 32 % Čechů (ve světě 19 %). Naopak výrazně méně než jiné národy jsou Češi přesvědčeni o možnosti přenosu viru prostřednictvím poštovních zásilek ze zahraničí (19 % Čechů vs. 35 % globální průměr, nejčastěji Indové). Necelá pětina populace (17 %) je přesvědčena, že pokud u člověka testy koronavirus potvrdí, není již možné ho chytit znovu (globální průměr 16 %, nejčastěji věří Němci).
„Ačkoli se mladí lidé s fake news o koronaviru setkali častěji, k těmto konkrétním informacím jsou kritičtější, věří jim méně často než ostatní věkové skupiny. Naopak lidé starší 65 let velmi často nedokáží posoudit, zda je tvrzení pravdivé, či nikoli,“ dodává k výsledkům Jakub Malý, ředitel agentury Ipsos.
Vývoj společenské situace
Ipsos sleduje postoje veřejnosti ke koronaviru od počátku pandemie. Pocit ohrožení koronavirem výrazně rostl během března (2. pol. března – 81 %), v průběhu dubna a května klesal (květen – 55 %), nyní opět začíná mírně narůstat (konec srpna – 60 %).
Od července také mírně narostly obavy z dopadu koronaviru na zaměstnání či zdroj obživy na aktuálních 54 %. Největší obavy mají lidé ve věku 30–49 let a také lidé z více početných rodin, nejmenší naopak lidé starší 65 let a také bezdětní.
38 % lidí zaznamenalo v uplynulém půl roce pokles příjmů – ten v naprosté většině případů souvisel s koronavirem. Nejčastěji se jednalo o snížení příjmu kvůli překážkám na straně zaměstnavatele, snížení pracovního úvazku nebo omezení podnikání.
9 z 10 Čechů se v souvislosti s koronavirem obává růstu cen, 54 % se obává, že bude muset snížit své životní standardy.
13 % populace mělo v uplynulém půl roce problém s úhradou běžných měsíčních plateb – nejčastěji se jednalo o lidi s nižším vzděláním a nižšími příjmy. Tyto problémy byly pro naprostou většinu z nich větší než před rokem.
Nadále výrazně sílí přesvědčení, že boj s koronavirem bude dlouhodobá záležitost. 67 % Čechů je přesvědčeno, že dostat virus pod kontrolu potrvá déle než 6 měsíců (v březnu 2020 to bylo pouze 15 % populace).