Z šatníku berete blůzu, kterou jste na sobě měli naposled na maturitním večírku. Vyvolává ve vás tento kus oděvu pocit štěstí? Ne? Šup s ním do kontejneru. Tento postup učí své klienty známá odbornice na úklid a dnes už i celebrita Marie Kondo, která se v seriálu Netflix probírá megalomanskými šatníky Američanů. Cílem její očisty domácnosti je především snaha udělat si pořádek ve věcech, tedy i ve vlastní hlavě, nicméně její přístup vede i k větší střídmosti v oblékání a nabízí příležitost zamyslet se nad každým novým kouskem, který si pořizujeme. A lidé na to slyší.
Udržitelnost — v případě módního průmyslu zformovaná do přístupu „slow fashion“ — dnes určuje strategie velkých korporací i malých dravých byznysových štik, které si na odpovědném chování mohou postavit celou image. Velké nadnárodní značky to mají složitější. Mají za sebou historii, mnohdy dlážděnou tunami plastů a zpopelněného oblečení, o emisích z logistiky a spotřebě vody ani nemluvě. Ale jako by se něco změnilo. Na sítích a v tiskových zprávách se v posledních letech rozjela pomyslná soutěž o nejvíce společensky odpovědné počiny. Korporace se předhánějí v tom, kdo si dokáže nastavit nejšibeničnější termín pro uhlíkovou neutralitu a informují zákazníky o nejmenších posunech.
Lidem totiž podle posledních dat daleko více při nakupování konkrétního produktu záleží na značce, která jej vyrábí, a její odpovědnosti. Například podle studie společnosti Edelman Brand trust barometr 2020 se atribut důvěry, tedy to, že spotřebitel musí být přesvědčen, že se značka chová správně, vyšplhal už na páté místo (za kvalitu, dostupnost, hodnotu zboží ve vztahu k ceně a složení produktu). Podobně je to se vztahem k samotnému brandu, kde se v první šestce (na posledních třech příčkách) nacházejí pověst značky, hodnoty společnosti a její vliv na životní prostředí. S covidem se tyto postoje ještě více upevní. Už nyní téměř 90 procent spotřebitelů například chce, aby firmy přicházely s produkty, které pomohou lidem překonat postpandemické výzvy.
Přehodnocení strategií
Podle Lucie Mádlové, zakladatelky Asociace společenské odpovědnosti, nabývala debata o udržitelnosti před propuknutím koronakrize na síle, byla v popředí zájmu byznysu, veřejného sektoru i médií. Pandemie však udržitelná témata ohrozila. „V řadě případů se nyní ohlížíme dozadu. Přitom krize jasně ukázala, jak rychle se jako lidstvo dokážeme spojit a jak rychle dokážeme jednat. Stejně důležité je, abychom jednali a změnili své návyky v souvislosti s krizí klimatu. Mezi oběma vidím jasné paralely. Obě vyžadují kolektivní akci, inovaci a změnu našeho myšlení, ale i návyků,“ říká Mádlová.
Celý článek si můžete přečíst v časopise Marketing & Media, který vychází v pondělí 10. srpna 2020. Předplatit si ho můžete zde.
