Startup Magic Leap chtěl původně prodávat vylepšenou realitu lidem. Kvůli problémům během pandemie se raději zaměřil na firmy.
Zhruba tři miliardy dolarů, což je v přepočtu 70 miliard korun, získal celkem od investorů startup Magic Leap podle amerického magazínu Forbes. Počítal se díky tomu mezi největší a nejlépe zafinancované nezávislé společnosti v oblasti takzvané vylepšené reality (augmented reality, AR), v níže se reálný svět kolem nás prostřednictvím speciálních brýlí či displejů telefonů propojuje s virtuálními prvky.
Zatímco většina společností, které se AR věnují, se zatím zaměřují především na firemní zákazníky, Magic Leap chtěl vylepšenou realitu dodávat koncovým zákazníkům. Jenže to se úplně nepovedlo, třeba i kvůli tomu, že brýle vyvinuté pro jeho aplikace stojí téměř 2 300 dolarů, v přepočtu přes 53,6 tisíce korun. Masy se pro ně nehrnuly. To i dražší brýle pro „jednodušší“ virtuální realitu, jako jsou HTC Vive Pro Eye, stojí v Česku zhruba 43 tisíc a díky propojení s herním počítačem je pro ně k dispozici nepřeberně větší množství her a dalších programů.
Podle poutavé reportáže, kterou nedávno publikoval server The Verge, se firmě nedařilo ani v případě dalších projektů. Jedním z nich byla například virtuální asistentka Mira. Dalším puzzle pro více hráčů Gemini, nebo ambiciózní holografické prostředí pokrývající celá města zvané Magicverse. Firmě pravděpodobně neprospělo právě to, že byla tak dobře financovaná, dařilo se podporovat kreativní prostředí, ale horší už to bylo s dotahováním projektů do konce.
Světlo na konci tunelu
V kreativních studiích firmy vkládali velké naděje do projektu The Last Light. Jde o čtyřicetiminutový, tudíž na virtuální realitu nezvykle dlouhý, příběh dívky, která se vyrovnává se smrtí své babičky. Narozdíl od jiných příběhů virtuální reality nejde úplně o vkládání interaktivních virtuálních předmětů do okolí diváka, ten ani nemá možnost příběh ovlivňovat.
The Last Light měl představovat jinou formu vyprávění příběhů — odehrává se na virtuálním „podiu“ uprostřed místnosti a jak děj postupuje, objevují se vzpomínky, které se promítají na zdi místnosti. Vzniklo tak v podstatě umělecké dílo, které si hraje s prostředím tak, jako to umí málokteré médium.
„Bylo výborné, že se na naší platformě mohlo udělat něco podobného. Podařilo se vytvořit něco smysluplného, co mohlo na lidi opravdu zapůsobit, nešlo jen o nějaké technologické demo,“ řekla pro The Verge Anastasia Devana, bývalá šéfka pro ozvučení kreativního týmu Magic Leap.
Projekt The Last Light měl nakročeno k tomu, aby se promítal na mnoha filmových festivalech, které se stále více věnují i virtuální realitě a AR. To bylo velmi důležité i pro firmu Magic Leap, které se přes všechnu snahu nedařilo významněji prosadit a ubývaly jí peníze od investorů. S úspěchem na přehlídkách jako je Sundance či Tribeca by získala obrovský mediální prostor a s tím i možnost posunout byznys zase o něco dál.
Jenže přišla pandemie, festivaly se jeden za druhým přesouvaly i rušily a film tak měl po nadějích. Ve firmě se navíc projevily ekonomické obtíže, a tak došlo k tvrdému rozhodnutí. Firma propustila polovinu ze svých zhruba patnácti set zaměstnanců, včetně lidí z kreativního oddělení, kteří pracovali na The Last Light. Unikátní styl vyprávění projektu, který sliboval například i nové možnosti pro marketing, ale nakonec možná nikdo neuvidí. Firma mlčí o tom, co s filmem bude a o budoucnosti projektu podle The Verge nevědí ani lidé, kteří na něm pracovali, ale z firmy už byli propuštěni.
Firmám vstříc
Mění se také vedení a směřování společnosti. Místo segmentu B2C se firma zaměří na B2B. A do čela Magic Leap od srpna nastoupí Peggy Johnson, oceňovaná manažerka rozvoje podnikání v Mircosoftu, která nahradí dosavadního šéfa a zakladatele společnosti Ronyho Abovitze. Peggy Johnson má s podobnými projekty z kušenosti, Microsoft vlastní brýle pro AR HoloLens prodává firmám od roku 2016 a nyní jsou k dispozici už ve druhé generaci.
Cílit na B2C segment je pro Magic Leap dobrá cesta. V tomto případě je jejich využívání daleko pravděpodobnější. Už během loňského veletrhu spotřební elektroniky CES v Las Vegas s použitím brýlí Magic Leap ukazovala svou elektronickou motorku Livewire společnost Harley‑Davidson. Lidé si ji mohli vyzkoušet v prostředí AR, kdy světelné tunely věrně zprostředkovávaly pocit z jízdy až do rychlosti 70 mil za hodinu, což je zhruba 112 kilometrů za stejný čas.
AR se v marketingu využívá stále častěji. Jedním z nejznámějších příkladů je asi hra pro mobilní telefony z dílen společnosti Niantic Pokemon Go. Ta se odehrává na mapě reálného světa, lidé se v něm musejí pohybovat, aby mohli podobně jako protagonisté animovaného seriálu Pokemon lovit stejnojmenná stvoření. Možností, jak se mohou spolu se hrou firmy prezentovat, je hned několik. Může jít například o oblečení či různá vylepšení, která si hráči ve virtuálním prostředí kupují. Nebo se v místě, kde to značka potřebuje, mohou uspořádat speciální události jako objev nového pokémona nebo místo pro souboj. Tak je možné nalákat lidi například do obchodů nebo zahrádek restaurací.
Jak hra pomáhá byznysu, zmiňuje i server Pocket Gamer, podle něhož eventy spojené s Pokemon Go, které se konaly v Chicagu, Montrealu a Dortmundu, vydělaly turistickému ruchu 249 milionů dolarů, což je více než 5,8 miliardy korun.
Ačkoliv má hra období největší popularity pravděpodobně za sebou, je stále natolik úspěšná, že inspirovala vznik dalších projektů. Prvním je hra ze světa Harryho Pottera a brzy se do distribuce dostane i projekt na bázi populární deskovky Osadníci z Katanu.
Dinosauři, tygři i koně
Ačkoli na brýlích pro AR pracuje hned několik společností, včetně velikánů jako je Google, či Apple (právě do něj přešla řada zaměstnanců z Magic Leap), vylepšená realita je populární především na mobilních telefonech či tabletech. A prosazuje se i v Česku.
S pomocí AR láká do svých obchodů nově i Premium Outlet Prague Airport nedaleko letiště Praha. Nákupní centrum totiž ve svých prostorách vytvořilo volně přístupnou expozici, jejímž středobodem je 67 milionů let stará lebka Triceratopse, která byla před dvěma lety objevena v USA.
Kreativní studio Brainz Immersive pro outlet vytvořilo aplikaci, která s pomocí na místě dostupného tabletu lebku „oživí“. Návštěvníci centra se tak budou moci podívat na triceratopse v životní velikosti a rovnou si s ním pořídit fotografii.
Podobnou technologii používá ve svém vyhledávání i Google. Když si člověk chce udělat lepší představu o tom, jak vypadá tygr, žralok či třeba kůň, stačí si dané zvíře zadat do vyhledávání a objeví se možnost podívat se na něj v reálném prostoru přes displej telefonu.
Divá zvěř a soutěž s influencery
Vylepšenou realitu pak pro kampaně už několik let umožňují využívat i videostojany společnosti JCDecaux. Díky živým záběrům z kamer stojany působí průhledně, ale při pohledu přes displej se do videa přidávají všelijaké virtuální scénáře.
Během kampaně firmy Huawei na Slovensku vzniklé ve spolupráci s agenturami Hill + Knowlton Strategies a Wavemaker během roku 2018 mohli kolemjdoucí pozorovat motýly ve stojanu. Ti se ale po přiblížení rozletěli a odkryli nový model značky. Když před pěti lety v Norsku startoval kanál BBC Earth, upozorňovala na to kampaň, v níž se ve stojanech objevovala různá fauna — od roztomilých tučňáků až po děsící hady.
AR se pak dá využívat například i pro zkrášlení obalů. Například loni měla podobnou kampaň cílenou na mladé zákazníky značka Fanta ve spolupráci s aplikací Shazam. Po naskenování loga v aplikaci se objevili influenceři, kteří s brandem limonád spolupracují, a zákazníka provedli soutěží. K dispozici byly i unikátní filtry, které mohli fanoušci Fanty použít pro svá selfie.
