ANKETA: Český esport roste. Vstup sponzorů urychlila krize, mají jasno profi týmy

Současná situace, kdy řada lidí tráví většinu času doma, se projevuje na větší spotřebě audiovizuálního obsahu. Jedním z odvětví, které z toho výrazně profituje, je esport. Pociťují to i české týmy, potvrzují jejich zástupci.

Bitvy na počítačích i konzolích si v době bez tradičních sportovních klání nacházejí cestu i do televizí… A počty diváků se celosvětově zvyšují. Na české scéně navíc v posledních letech vzniklo několik profesionálních týmů. 

Na to, jaké mají cíle i rozpočty, na jaké herní tituly se soustředí či jak se snaží rozvíjet profesionalizaci české esportové scény v naší anketě odpovídali Jakub Faul, jednatel týmu Sampi českého fotbalového reprezentanta Jakuba Jankta, dále Moritz Straube, CEO týmu Sinners, a Ondřej Dřebota, managing director Entropiq.

Reklama

Evidujete v poslední době vlivem stopky pro tradiční sport větší zájem ze strany sponzorů a potenciálních komerčních partnerů?

Ondřej Dřebota (Entropiq): Covid byla jednoznačně špatná zpráva pro většinu odvětví, esportu ale paradoxně ohromě pomohla. Naše odvětví mělo již před příchodem koronavirové krize dobře našlápnuto a vstupovaly do něj nové firmy a organizace vědomé si jeho potenciálu. S příchodem korony ale přišel minimálně ze začátku velký strach a nejistota. Zavřely se obchody, zrušili se v zásadě všechny společenské akce včetně sportovních utkání a spousta lidí zůstala doma. Následkem toho logicky obrovsky vzrostla konzumace digitálního obsahu ve všech formách, ať už se jedná o online sledování filmů, účast na webinářích, videokonferencích nebo hraní her či právě sledování esportu. To vše láme jeden rekord za druhým. Z pozice sponzorů a potenciálních partnerů bych to rozdělil na dva zcela odlišné segmenty. V případě prvního, vypadá to že naštěstí výrazně menšího segmentu, se bavíme o firmách, které takzvaně zamrzly a soustředí se na minimalizování škod případně bojují o holou existenci. Tyto většinou výrazně škrtají svoje marketingové budgety a to pro esportové organizace, nejsou dobré zprávy. Na druhou stranu jsou ty firmy, a zatím to vypadá, že jich je více, které současnou krizi nevidí jako konec světa, ale naopak jako příležitost transformovat své uvažování a adaptovat se na nové trendy. Esport v minulých týdnech poprvé výrazněji pronikl mezi laickou veřejnost díky sportovním zprávám a ukázal tento fenomén v plné kráse. Virtuální fotbal, hokej, basketbal, automoto sport, cyklistika, to vše se najednou objevovalo na obrazovkách televizních stanic po celém světě a začali si toho všímat i lidé, kteří o nějakém světě esportu dosud vůbec nevěděli. A tihle lidé pracují i ve firmách, které nebyly v esportu aktivní, často na klíčových pozicích, a teď se v mnoha případech pídí po tom, jak se do esportu dostat a co by propojení jejich značek s esportem mohlo přinést. Takové uvažování nás samozřejmě velmi těší.

Jakub Faul (Sampi): Esport jako takový je jedno ze světově nejprogresivnějších odvětví poslední dekády. Dokazují to statistiky a výzkumy renomovaných agentur. Dočasné pozastavení tradičních sportů kvůli pendemii zájem ze strany sponzorů a partnerů pouze urychlil jejich nevyhnutelný vstup do našeho odvětví. Takže ano, evidujeme zvýšený zájem, ale společnosti, se kterými chceme spolupracovat, si pečlivě vybíráme a náš rozhodovací proces se v tomto období nezměnil.

Moritz Straube (Sinners): Ze strany sponzorů v poslední době větší zájem neevidujeme, spíše naopak. Myslím, že vzhledem k aktuální situaci to má hodně firem podobné a peníze, které by normálně šli do marketingu se raději neutrácejí, nebo se utrácejí jinde. Rozhodně si ale všímáme daleko většího zájmu o celý esport.

Které oblasti nabízejí nejlepší formy spolupráce, s kým spolupracujete?

Ondřej Dřebota (Entropiq): Těch oblastí je spousta, v esportu se může angažovat prakticky každý. Logickými partnery jsou samozřejmě firmy vyrábějící nebo prodávající hardware a počítačové komponenty. Ti mají k esportu bez debaty nejblíže. Pokud se ale kouknete trochu zeširoka, zjistíte, že je tady spousta dalších oborů, které mají k esportu přirozený vztah. Sportovní kluby, sázkové kanceláře, módní značky, potravinové firmy, firmy specializující se na dovoz jídla, firmy vyrábějící nápoje, firmy jejichž fungující primárně na internetu, vyrábějící parfémy a antiperspiranty, automobilový průmysl, banky a takto by se dalo pokračovat ještě dlouho. Máme aktuálně tři partnery. Naším hlavním je firma Ematiq dodávající datovou analýzu a mozky esportových traderů. Díky lidem z Ematiqu máme dokonalý přehled o světě esportu. Druhým naším partnerem je momentálně firma Fine Gusto vyrábějící vynikající sušené maso. Třetím naším aktuálním partnerem je potom firma Puro Coco zaměřující se na výrobky z kokosu.

Jakub Faul (Sampi): Tradiční marketingový model esportového týmu v České republice je založený na spolupráci s technologickými společnostmi a firmami, které takový segment zboží prodávají. V poslední době do odvětví začaly vstupovat i mobilní operátoři, automobilky, banky, a nadnárodní korporáty, ale to se bavíme spíše o esportu ve světě, který je právě díky těmto velkým investorům o krok před námi. U nás se týmy s těmito velkými hráči ještě „oťukávají“, nicméně jsem přesvědčený o tom, že se brzy podaří najít synergii a v podstatě okopírovat fungující model odjinud. Sampi aktuálně spolupracuje s Alza.cz, Connect It a společností Fomei, která nám dává příležitost nabídnout fanouškům tu nejvyšší kvalitu vizuální prezentace našich hráčů. Fomei nám rovněž v gaming house zřídí profesionální content creating studio, takže budeme mít poprvé možnost tvořit všechny výstupy in-house. 

Moritz Straube (Sinners): Oblasti, které nabízí nejlepší formy spolupráce jsou endemické značky. Takže za Sinners to jsou oděvy, parfumerie a gamingové židle. Právě v těchto oblastech máme I naše sponzory. 

Jaké jsou vaše marketingové plány? V čem vidíte hlavní potenciál a jaké máte ambice?

Ondřej Dřebota (Entropiq): Máme naše cíle jasně definované. V titulech, které podporujeme chceme dominovat na české scéně a již během prvního roku si udělat jméno v Evropě a ve světě. Jestli se nám to podařilo se zeptejte na konci ledna 2021, už teď si ale myslím máme velmi dobře našlápnuto. Nedávno se náš PUBG tým probojovat mezi 16 nejlepších týmů Evropy v rámci Dreamhack Showdownu a nakonec v boji s naprostou evropskou špičkou obsadili kluci pěkné sedmé místo a nechali za sebou takové slavné organizace jako jsou třeba Navi nebo Faze Clan, které patří dlouhodobě k těm nejlepším a největším v rámci esport scény. Na nováčky na evropské scéně to tedy není vůbec špatné, a to se teprve rozjíždíme.

Jakub Faul (Sampi): Zakládáme si primárně na kvalitě na úkor kvantity. Chceme ze Sampi kromě výsledkově nejlepšího týmu u nás udělat i značku, která bude reprezentovat celý český esport v mainstreamu. Největším projektem je jednoznačně gaming house, který momentálně dokončujeme a oficiálně otevřeme letos v létě. Dům bude sloužit primárně jako tréninkové centrum pro hráče se všemi standardy předních světových týmů. Hráči budou moct kdykoliv využít fitness nebo služeb fyzického či mentálního kouče. Věříme, že hráči v dobré fyzické a mentální kondici podávají dlouhodobě lepší výsledky na turnajích. Sekundárně bude gaming house sloužit jako prostor pro organizaci turnajů a workshopů. Chceme esport přiblížit širší veřejnosti, jelikož to v ČR žádný jiný tým nedělá. Na podzim máme v plánu přednášku na jedné z předních univerzit v Praze.

Moritz Straube (Sinners): Díky koroně jsme neměli šanci vytvořit dobrý kontent pro naše sponzory. Pro nás je důležité, abychom měli fotky a videa z dennodenního tréninku hráčů, z různých akci, ukázali i nějakou tu srandu, kterou zažíváme v bootcampech a podobně. Největší projekt, který teď plánujeme, je vytvoření a renovace naši „Bootcamp Facility“ v Esport Parku v Liberci. Chceme, aby v Esport parku trénovaly nejen naše týmy, ale případně i ostatní české nebo mezinárodni spolky. Chceme se dostat nahoru na mezinárodni scéně a věříme, že se nám to i časem povede. Naše ambice je hrát v nejvyšších ligách CS:GO a samozřejmě, aby se Sinners dokázali udržet ve světové špičce. 

Kolik činí rozpočet profi týmu na jednu sezonu? Kolik procent nákladů pokrývají sponzoři a nakolik vše zatím dotují vlastnící?

Ondřej Dřebota (Entropiq): To záleží na tom, kolik se rozhodnete do toho segmentu investovat. Možná vás to překvapí, ale pokud byste se dnes rozhodl postavit si tier 1 tým v jedné ze 3 nejhranějších her (CS:GO, DOTA 2, League of Legends) a angažovat v něm ty nejlepší hráče, připravte si pro jednoho (CS:GO se třeba hraje v 5 plus trenér) třeba i 50 tisíc euro měsíčně, pořádně motivující smlouvu a k tomu pár milionů dolarů na nákup slotu v té nejvyšší lize. Pokud si chcete jako parta kamarádů založit esportový tým nemusí vás to stát nic, ale asi zůstane u hraní po večerech a možná nějakých těch menších lokálních turnajů. Provoz esportové organizace, která chce prorazit v Evropě, potažmo ve světě se počítá v desítkách milionů korun ročně. Dá se zvolit více cest, jde jen o to si vybrat tu pravou a zvážit své finanční možnosti.

Jakub Faul (Sampi): Zahraniční rozpočty jsou nesrovnatelně vyšší, ty nejlepší týmy disponují s částkami ve výši desítek milionů eur. V ČR se rozpočty na sezonu u předních týmů pohybují v nižších jednotkách milionů.

Moritz Straube (Sinners): Tady jsou obrovské rozdíly. V nejvyšších mezinárodních scénách se rozpočty pohybuji v sedmimístných číslech v eurech. Takové čísla tady v Česku a ani my v Sinners nemáme. Rozpočet Sinners Esports se pohybuje v sedmimístných číslech, ale v českých korunách. Přesně procenta si netroufnu říct, ale naši sponzoři prozatím pokrývají zhruba 20% a snažíme se toto číslo zvýšit tím, že nabereme další partnery a sponzory. 

Je pro organizace ekonomicky vhodná orientace na klasiku (CS, DOTA) nebo spíše sportovní hry? 

Ondřej Dřebota (Entropiq): Na to nelze jednoznačně odpovědět, pro každého to může být něco jiného. V našem případě jsme začali s méně exponovanými tituly (PUBG, FIFA, HEARTHSTONE), jednoznačně ale víme, že naše budoucnost leží v titulech jako je CS, DOTA 2 a Valorant. Zde momentálně pracujeme na mezinárodních rosterech. Hry jako FIFA a NHL jsou neesportovému publiku asi nejbližší, protože jsou to simulace klasických sportů a pro amatérovo oko je jednoduché se v nich orientovat, ale v rámci esportu hrají až druhé housle. Jednoznačnými leadery esportového světa jsou aktuálně CS:GO, DOTA 2 a League of Legends. Tyto hry hrají desítky a sledují stovky milionů lidí.

Jakub Faul (Sampi): Jednoznačně vedou CS:GO a League of Legends, DOTA si taky vede dobře. My se ale snažíme o implementaci FIFY do fungujícího business modelu a věříme také mobilnímu hraní.

Moritz Straube (Sinners): Tady bych řekl, že zaleží na scéně, kde se tým pohybuje. V Německu je velké CS:GO i League of Legends a tady v Česku je to podobné. V jiných zemích by to mohla být spíše DOTA2 nebo Rocket League. Osobně a dle zkušeností bych řekl, ze investice do týmu v „klasice“ je výhodnějsi než do sportovních her. Jediné výjimky bych tu viděl ve fotbalové simulaci FIFA a takzvaných „Racing Games“ anebo simulace F1 a dalších závodních her. Tyto zavodni hry teď v časech korony mají diváky až ve statisících. 

Jakou další budoucnost esport nabízí? Třeba zapojení běžných lidí z obýváků pomocí VR, aby třeba lidé za paušální poplatek z domu soupeřili virtuálně na tréninku nebo v zápase, při závodech?

Ondřej Dřebota (Entropiq): Co se Čech a Slovenska týče, esport se bude posouvat mílovými kroky kupředu. I u nás se dříve nebo později dočkáme nějaké speciální esportové areny. Týmy se budou profesionalizovat, do esportu vstoupí firmy z dalších segmentů, porostou platy i dotace lokálních turnajů a lig, čeští hráči se začnou více objevovat ve špičkových zahraničních klubech. To už se vlastně děje. Možná se vám to bude zdát praštěné ale pro mnoho dnešních dětí nebudou vzory opravdoví sportovci jako fotbalisté nebo hokejisté, ale právě elektroničtí sportovci. Když se podíváte na obří fanouškovskou základnu hráčů jako je třeba Syed „SumaiL“ Hassan (DOTA 2), Luka „Perkz“ Perković (League of Legends) nebo třeba Oleksandr „s1mple”“ Kostyliev (CS:GO), není to tak nepochopitelné. Co se týče využití virtuální reality, tak ta časem do esportu určitě vstoupí (zatím ji třeba využívají hokejisté vybraných týmů v rámci přípravy) ale bude to ještě nějakou dobu trvat.

Jakub Faul (Sampi): Esport má jako jeden z mála sportů tu výhodu, že se do něj můžou zapojit lidé z většiny věkových kategorií. Není ani tak náročný na finance, stačí si jednorázově pořídit fungující počítač či konzoli a další náklady jsou minimální. Také není tak striktní na fyzické atributy a kondici, i když ti nejlepší kompetitivní hráči musejí být ve špičkové mentální i fyzické formě. VR nevnímám jako něco, z čeho v nejbližších letech vyroste nová populární větev esportu. Nemyslím si, že esport potřebuje měnit svoji podobu klasického sezení na židli a pohledu do monitoru. Budoucnost odvětví vidím v mainstream médiích a zakomponování našeho sportu mezi ty tradiční na velkých akcích. Chceme dojít až na olympiádu. Jsem přesvědčen o tom, že tento trend z Asie dojde brzy i k nám. Napovídají tomu i statistiky, kdy meziročně vzroste publikum esportu o více než patnáct procent na současnou magickou hranici přesahující půl miliardy diváků. Také budeme zaznamenávat nárůst hráčů na mobilních zařízeních. Je super udělat si radost vítězstvím v mobilní hře například při ranní cestě tramvají do školy či práce. 

Moritz Straube (Sinners): O takové budoucnosti už dlouho sníme. Esport samotný je, dle našeho názoru, budoucností sportu. To neznamená, že klasicky sport už nebude existovat, ale esport je další možností, jak se do sportovního světa zapojit. VR je určíte další krok v životě esportu a v Sinners se nemůžeme dočkat až VR technologie bude dost daleko na to, aby se naši diváci mohli zapojit právě z gauče z domova. Technologie AR a VR nám umožni obrovsky skok dopředu. 

Využívá se product placement a reklama v samotných esportových utkáních?

Jakub Faul (Sampi): Tady se dá snadno použít analogie k reálným sportům. V podstatě ve všech prestižnějších ligách se partneři na streamu prezentují velice podobným způsobem. Diváci jsou k tomuto velice tolerantní, jelikož chápou, že je to pro jejich oblíbený tým jedna z nejpodstatnějších složek příjmů. 

Moritz Straube (Sinners): Product placement se rozhodně využívá hlavně ve streamech ligových a turnajových zapasu. V bannerech se točí sponzoři právě těchto turnajů. Zajímavé je, ze určité hry už reklamu ukazuji i v samotné hře a podle mě se toto jednoho dne stane normou, jako i v klasickém sportu.

Dohání tuzemská esport scéna rozvinuté gaming trhy? Co je u nich dál a v čem se už přibližujeme? 

Jakub Faul (Sampi): Pomalu se blížíme. Za poslední rok byly oznámeny ligy, jejichž prizepool v ČR nemá obdoby. Problémem jsou ale samotné týmy. Ne nadarmo se říká, že se celek hodnotí podle nejslabšího článku a u nás je standard v porovnání s rozvinutými trhy stále nízko. U nás existuje pouze hrstka těch opravdu profesionálních týmů, které mají prostředky a energii na to posunout celé odvětví na vyšší úroveň a dávat partnerům požadovanou protihodnotu za jejich peníze. V tomto jsem ale optimistický a pevně věřím, že se to brzy změní.

Moritz Straube (Sinners): Česká scéna dohání rozvinuté gaming trhy, ale rozhodne jsme od toho ještě vzdálení minimálně pár let. Prozatím v Česku i na Slovensku ještě chybí investice ale také stejná úroveň profesionality. Jako profesionální organizace se v Sinners snažíme dokázat, že česko-slovenský trh má obrovský potenciál a určíte nám tu nechybí talent. Jediné, co nám zatím chybí je právě celkové profesionální zázemí. Věřím, že za tři roky budeme zase úplně jinde!