Taky pamatujete ty časy, kdy se vám ozývali známí, které jste několik let neviděli, s otázkou: „Nechceš skočit na kafe?“ Když jste výzvu vyslyšeli, čekalo vás obvykle něco v duchu: „Mám za sebou jeden skvělej kurz, něco málo jsem si přečetl, navíc mě vždycky bavila matika. Takže jsem teď finanční poradce. A moc rád se postarám o tvoje úspory.“
Seriózní, zkušení a opravdu dobří finanční poradci mohli jen sledovat, jak jejich obor ztrácí prestiž.
Totéž teď zažívají copywriteři. Jasně, doba tomu přeje. Na pár kliků se dostanete ke skvělým knížkám, online kurzům, blogům ostřílených textařů, kteří v nich sdílejí svoje know-how. Všechno v nich je přece jasně vysvětlené. „Navíc jsem na gymplu vždycky měl jedničky ze slohu, rád píšu a počítač mám doma taky. Tak proč to nerozjet…“
Pak už jen zbývá najít si na Facebooku marketingovou/copywriterskou/jakoukoli jinou skupinu a pinknout do ní nabídku služeb. S dodatkem, že pracujete jenom z domova a na nějaké dojíždění do kanceláře nebo, nedej bože, osobní kontakt se zkušenými kolegy, vás moc neužije.
Nechápejte mě špatně: Nová krev a (z)dravá konkurence jsou potřeba. Pro mnoho copywriterů jsou motorem k tomu, aby se zlepšovali. Nová krev ale musí mít pokoru, a nikoli jen silácké řeči o tom, že „klient si na moje texty nikdy nestěžoval, tak je přece všechno v pohodě“. Jasně, že nestěžoval. Protože klient není od řemesla. Nenaskočí mu husí kůže z kulhajících větných vazeb a neotluče vám o hlavu příliš plytký text plný prohřešků (nejen) proti češtině.
„Více je těch, kteří textařinu berou jako rychlou cestu k penězům.“
Lucie Hrdinová, H1.cz
Zkušenější kolega-textař to udělá. Dá vám školu. Takovou, jakou by měl dostat každý, kdo chce svoje řemeslo dělat dobře a dostat za něj i dobře zaplaceno. Smekám klobouk před všemi výjimkami, které si tu cestu od začátku prošlapaly samy, bez drilu od zkušených kolegů. Ale upřímně – je jich pomálu.
Více je těch, kteří textařinu berou jako rychlou cestu k penězům. Jako práci, kde si hned s prvním natextovaným webem můžete nárokovat všechny myslitelné výhody. Bez pokory a ochoty učit se, která je v začátcích tak důležitá. A bez respektu k řemeslu, který dělá profíka profíkem. Cítím se jak ten chudák finanční poradce před pár lety.
