Češi v době celostátní karantény trávili sledováním televize v průměru 4 hodiny a 11 minut denně. To je oproti stejnému období v minulém roce o 50 minut více. Televizní sledovanost vzrostla především u nejmladších věkových skupin obyvatel. Děti ve věku 4–14 let televizi sledovaly o 37 % více, mladí diváci ve věku 15–24 let dokonce o 47 % více. Vedle zpravodajských formátů stoupl zájem o dětské, filmové, seriálové a dokumentární stanice. Vyplývá to z oficiálních dat elektronického měření sledovanosti, které přinesla Atmedia.
Televizní sledovanost byla nejvyšší hned v prvních dvou týdnech celostátní karantény, v porovnání se stejným obdobím v minulém roce byla vyšší o jednu třetinu a Češi trávili před televizními obrazovkami více než 4,5 hodiny denně. V dubnu již televizní sledovanost rekordních výsledků z druhé poloviny března nedosahovala, přesto byla výrazně vyšší, než je pro toto období obvyklé. Za celé období celostátní karantény od 16. března do 23. dubna byla televizní sledovanost v porovnání s minulým rokem vyšší o 25 %. Televizi si denně zapnuly tři čtvrtiny Čechů a před televizními obrazovkami seděli v průměru 4 hodiny a 11 minut.
„Hodnoty, kterých televizní sledovanost dosahovala v období celostátní karantény, obvykle pozorujeme pouze v zimních měsících na konci a na začátku roku, pro březen a duben jsou zcela mimořádné,“ komentuje Pavel Müller, Head of Research & Marketing Department ze společnosti Atmedia.
Sledovanost rostla nejvíce u dětí
Celostátní karanténa přivedla k televizním obrazovkám více diváků ve všech věkových skupinách obyvatelstva, výrazně více času trávily sledováním televize především mladší divácké kategorie. Děti ve věku 4–14 let sledovaly televizi v porovnání se stejným obdobím v minulém roce o 37 % více, před televizními obrazovkami trávily v průměru přes 2 hodiny denně. U mladých diváků ve věku 15–24 let vzrostla televizní sledovanost dokonce o 47 %, sledováním televize trávili v průměru téměř 1,5 hodiny denně.
„Celosvětová pandemie a zaváděná mimořádná opatření proti šíření Covid-19 změnila mediální chování všech věkových kategorií, největší změny ale pozorujeme u dětí a zástupců tzv. generace Z. V souvislosti s uzavřenými školami tráví nyní nejmladší generace mnohem více času doma, což se projevuje na výrazném nárůstu mediální konzumace. Vedle sledování sociálních sítí nebo videí na YouTube tráví více času také právě sledováním televize,“ komentuje dále Pavel Müller.
Nejvíle táhlo zpravodajství
Omezení volného pohybu osob se projevilo na vyšší sledovanosti celé řady televizních stanic. Výrazně více času věnovali Češi především zpravodajským formátům, oblibě se těšily také tematické stanice zaměřené na filmy, seriály nebo dokumenty. Například sledovanost placených filmových a seriálových kanálů AMC, AXN, CS Film, FilmBox, Film+ nebo JOJ Cinema vzrostla v průměru o 34 % v porovnání s únorem, kdy nebyla Česká republika ještě ovlivněna mimořádnými opatřeními proti šíření viru. U mladších diváků ve věku 15–24 vzrostla sledovanost těchto tematických stanic dokonce o 93 %.
Podobný nárůst zájmu zaznamenaly také dokumentární tematické stanice jako CS History, CS Mystery, Discovery Channel, National Geographic nebo Spektrum. Jejich sledovanost vzrostla v období celostátní karantény v průměru o 11 %, u mladších diváků ve věku 15–24 byl zaznamenán dokonce trojnásobný růst. „Televize je důležitým zdrojem informací, proto je výrazný nárůst sledovanosti zpravodajských formátů zcela pochopitelný. Větší zájem o filmové, seriálové nebo dokumentární stanice zase ukazuje, že televize je pro celou řadu lidí také zdrojem zábavy a odpočinku,“ říká Pavel Müller.
Zvýšila se také sledovanost dětských tematických stanic. Cartoon Network, Disney Channel a Minimax měly v období celostátní karantény mezi dětmi ve věku 4–14 let o 32 % vyšší sledovanost než v únoru. „Výrazný nárůst zájmu o tematické stanice u mladších diváků, ať už se to týká dětských, filmových, seriálových nebo dokumentárních kanálů, ukazuje, že kvalitní televizní obsah dokáže oslovit i náročnější mladé diváky. Zvládne tak konkurovat internetovým videím, sociálním sítím nebo stále oblíbenějším VOD aplikacím,“ doplňuje dále Pavel Müller.