Ve středu zvolili poslanci část nových členů Rady České televize: v prvním kole vybrali někdejšího šéfa zpravodajství ČT Romana Bradáče (získal 97 hlasů), bývalého hokejistu Jiřího Šlégra (89 hlasů) a ekonoma Pavla Kysilku (88 hlasů).
O zbylá tři místa v patnáctičlenné radě se utká šestice kandidátů na sněmovní schůzi zřejmě v dubnu. Usilovat o ně bude moderátor Lubomír Xaver Veselý, psycholog Ivan Douda, producent Zdeněk Holý, předseda správní rady Nadačního fondu obětem holokaustu Michal Klíma, ekonomka Hana Lipovská a novinář Pavel Matocha.
Volba měla kontroverzní předehru. Šéf volebního výboru Stanislav Berkovec (za ANO) rozeslal 45 poslancům nejsilnější vládní strany e-mail s doporučením, koho mají volit a koho ne – a to na základě vzahu k šéfovi ČT Petru Dvořákovi či spolku Milion chvilek pro demokracii. Obsah zprávy zveřejnil server Info.cz.
Berkovec doporučoval hlasovat pro exšéfa zpravodajství ČT Romana Bradáče, který proti Dvořákovi kandidoval na post šéfa televize, bývalého vedoucího ČT Brno Marka Hladkého, ekonoma Vladimíra Pikoru, bankéře a šéfa dozorčí rady Českých drah Pavla Kysilku či ekonomku Evu Hubkovou.
Berkovec nabídl svou funkci
Zpochybňoval naopak novináře Michala Klímu, politického komentátora Martina Schmarcze, producenta Zdeňka Holého, auditora Stanislava Staňka, rektora filmové akademie Gabriela Švejdu a pedagoga Jiřího Závozdu.
„Tento kandidát dlouhodobě a velice aktivně pracuje proti ANO. V RČT bude zastupovat výhradně zájmy Petra Dvořáka a Milionu chvilek,“ psal například Berkovec o Klímovi. O Schmarczovi pak uvedl, že je autista, který je schopný týmové práce jen s velkými obtížemi.
Po prosáknutí obsahu e-mailu na veřejnost nabídl Berkovec svou funkci k dispozici.
Profily zvolených členů:
Roman Bradáč
Nominující organizace: Metropolitní univerzita Praha.
- * 1966, vystudoval kultorologii na Karlově Univerzitě (titul Mgr.)
- v současnosti učí na Katedře mediálních studií Metropolitní univerzitě Praha
- Působil od roku 1994 v zahraniční redakci ČT jako řadový redaktor, později šéf zahraničního zpravodajství. V letech 2003 až 2008 byl stálým zpravodajem v USA, po návratu se stal ředitelem vnějších vztahů televize. Od listopadu 2009 byl vedoucím sekretariátu generálního ředitele a následně ředitelem zpravodajského kanálu ČT24.
- Byl jedním z kandidátů na generálního ředitele ČT, den před nástupem nového šéfa Petra Dvořáka z televize odešel. V roce 2013 na několik měsíců vedl TV Barrandov
Názory na ČT z prezentace ze slyšení ve volebním výboru (Lupa.cz a Blesk.cz):
- „Trošku mě zarazilo hospodaření České televize. Sedím tady, protože mě sem dotlačili v podstatě moji studenti, když mi pustili záznam jakéhosi semináře. Pustil jsem si ho celý a zjistil jsem, že Rada ČT nefunguje, jak by měla, její přístup byl konfrontační, nedobrý až arogantní. Není zatím vidět, v jaké kondici ČT je, ale brzy to vidět bude a je otázka, jestli to nebude pozdě. Kolos jako je ČT nelze zastavit na místě, kdo vám říká, že změní kurz, neříká pravdu,“ pronesl Bradáč.
- Roman Bradáč není pro zvyšování poplatků, obchodně vidí stále nevyužitý potenciál třeba ve sponzoringu na ČT Sport a další obchodní činnosti. Financování ze státního rozpočtu by muselo být garantované tak, aby se nedalo zneužívat, v některých evropských zemích funguje. Televize se nesmí vnímat jen jako zpravodajství, ale jako normotvorná instituce. Česká televize podle něj občas až příliš akcentuje bavení a sledovanost. Ujišťuje, že by v radě rozhodoval objektivně bez osobních animozit.
- Roman Bradáč zpochybňuje, jak se využívá finanční rezerva v ČT. „Janeček tam nechal 3,8 miliardy korun, kdyby si každý rok brali 100 milionů, vydrží 38 let. Mluví se tu o výstavbě studia v Brně, ale tu plánoval už Janeček,“ říká.
Pavel Kysilka
Nominující organizace: Svaz průmyslu a dopravy České republiky.
Základní údaje
- * 1958, vystudoval na VŠE, 1986 až 1990 působil v Ekonomickém ústavu ČSAV (tituly Ing. a CSc.)
- ekonom a manažer
- v současnosti působí jako předseda správní rady 6D Academy poskytující poradenství firmám pro „digitální věk“, kterou také založil. Je předsedou dozorčí Rady České dráhy, a. s.
- v letech 1992 až 1999 člen bankovní rady a viceguvernér Státní banky československé a později ČNB. V letech 2011 až 2015 byl generálním ředitelem České spořitelny.
- bývalý člen KSČ
Názory na ČT z prezentace ze slyšení ve volebním výboru (Lupa.cz):
- „Koncem loňského roku mě Svaz průmyslu a dopravy oslovil, zda bych zvážil nominaci do Rady ČT. V debatách rezonovala dvě témata. V ekonomické obci jsme přesvědčeni, že Česká republika stojí před významnou transformací, bude se muset adaptovat na nové trendy v průmyslu, bude to extrémně náročný proces. Celá společnost bude muset soustředit síly, aby tento manévr zvládla,“ říká Kysilka.
- „Jsme velmi znepokojeni tím, jak upadá kvantitativní zastoupení ekonomické a byznysové publicistiky ve veřejnoprávních médiích. Jsme přesvědčeni, že i tato témata se dají dělat velmi atraktivně,“ podotýká.
- Druhým velkým tématem je samotné hospodaření ČT. „I z vlastní osobní zkušenosti a veřejných dokumentů jsme přesvědčeni, že hospodaření ČT se zase může zlepšit. Hospodaří s obrovskou rezervou,“ míní Pavel Kysilka.
Jiří Šlégr
Nominující organizace: HC Litvínov.
Základní údaje
- *1971, střední elektrotechnická škola Meziboří
- od roku 2018 generální ředitel HC Verva Litvínov, a.s. a hokejový trenér
- Bývalý špičkový hokejový obránce a poslanec za ČSSD a LEV21 a komunální politik za SNK ED v Litvínově
- kandidoval do Senátu v letech 2016 a 2017, ale neuspěl
Názory na ČT z prezentace ze slyšení ve volebním výboru (Lupa.cz):
„Obrovská zkušenost, za kterou ještě dodatečně děkuji, nikdy na to nezapomenu a kdybych mohl vrátit čas, udělal bych to znova,“ říká ke svému působení v Poslanecké sněmovně. „Nejsem tu pro to, abych kritizoval Českou televizi, ba naopak, udělala v posledních letech kus práce. Není v červených číslech, zvládla digitalizaci,“ říká Jiří Šlégr, který by rád navázal na práci stávající Rady ČT.
Autor profilů: Tomáš Urban, vedoucí mediálních a info. projektů Člověk v tísni
