Čtyřicet devět trofejí za takřka čtyřicetiletou kariéru včetně dvou primátů ve věhlasné Lize mistrů. To je vizitka zřejmě nejúspěšnějšího fotbalového manažera, jakého Británie pamatuje, Alexe Fergusona. Ten se poté, co opustil svět velkého fotbalu, poměrně brzy zavázal k novému angažmá. Od loňského jara se Skot, který nikdy nedosáhl akademického vzdělání, stal jedním z lektorů na Harvardu. Populární Fergie se ujal vedení nově vzniknuvšího studijního programu The Business of Entertainment, Media and Sports. A jeho poslední kniha Leading, kterou napsal společně s Michaelem Moritzem, se nese hlavně v duchu, který odpovídá názvu programu. Ferguson, jenž vyrůstal na okraji průmyslového Glasgow, v knize dává návodné instrukce, jak uspět v životě a v managementu. Nejedná se tedy o čistě sportovní knihu, byť na fotbalových příkladech Ferguson své tipy logicky ilustruje. Pro Fergusona bylo klíčové získat několik schopností. V první řadě se musel naučit naslouchat zkušenějším kolegům, což se mu vyplatilo v 80. letech, kdy jeho tým Aberdeen čelil ve finále poháru Realu Madrid vedenému Alfredem Di Stéfanem. Protřelý asistent Fergusonovi poradil, aby na trávník poslal své mužstvo k rozcvičce až po slavnějším Realu a aby svého trenérského soka Di Stéfana ještě před zápasem obdaroval lahví skotské whisky. Obojí mělo být signálem toho, že Aberdeen svého soupeře považuje za vítěze už dopředu. A jak to dopadlo? Real Skoty skutečně podcenil, prohrál a Ferguson dosáhl svého prvního výrazného úspěchu. Manažer si také zakládal na důkladném sledování svých svěřenců a četbě, zejména historické literatury. Ve „svém“ Manchesteru lpěl hlavně na tom, aby nevytvářel jen kvalitní jednorázový tým, ale aby budoval renomé celého klubu, který bude úspěchy konstantně opakovat. Ferguson dbal také na to, aby znal křestním jménem všechny spolupracovníky od fotbalových primadon až po uklízečky, přičemž každý z nich se měl cítit jako pevná součást klubu. Jako konzervativec zbožňoval disciplínu a pro módní výstřelky svých podřízených neměl příliš pochopení. Své o tom ví třeba Čech Karel Poborský. „Když Poborský přestoupil do Manchesteru, nevěděl jsem, jestli chce hrát za United, nebo v Led Zeppelin,“ píše v knize s narážkou na dlouhé kadeře bývalého reprezentanta.
Když Poborský přestoupil do Manchesteru, nevěděl jsem, jestli chce hrát za United, nebo v Led Zeppelin.
| sir Alex Ferguson | Michael Moritz |
