Festival kreativity očima Young Lions, kteří pro Česko vyhráli bronz a ještě nestihli začít nenávidět reklamu, přibližují David Červený a Judita Ružičková ze Zaraguzy.
Momentálně sedíme v podzemí plném nejlepších prací z celého světa a zpracováváme své festivalové dojmy sami pro sebe i pro vás. Při zamýšlení nad zamyšlením nad Cannes nás napadlo, že by se možná slušelo být trochu profesionálně cynický. Rýpnout si do spasitelského syndromu, pokrytectví, prázdných klišé a plných plátěnek brandovaných zbytečností nebo tak nějak. Pro jistotu, aby bylo každému jasné, jak moc jsme nad věcí.
Na náš vkus je ale v české reklamě toho cynismu víc než dost a netoužíme k němu přispívat. Právě dávka mírně naivního nadšení z dobrých nápadů ve všech formách, je podle nás přesně to, proč se do Cannes přecejen vyplatí jezdit a posílat sem své lidi. Neměla by být ostuda mít rád svůj obor i se všemi jeho nepopiratelnými chybami a umět se pro něj nadchnout. Pokud to nedokážeme my, tak pak už nevíme kdo.
Tohle je několik z věcí, kterými jsme se, dobrovolně přiznáváme, nechali nadchnout my. Jsou důvodem, proč si nemyslíme, že je to s Cannes Lions (a zejména reklamou jako takovou) zas až tak špatné.
Nápad: Víc než jen reklama
Je jasné, že kreativita se neomezuje provařenými formulkami jako je ta výše, ani hranicemi 30 sekund TV spotu nebo 150 kB banneru. Nikde to ale nepochopíte lépe než na eventu, kde se stará dobrá poctivá „reklamština“ (například vítězné printy Better with Pepsi s tak dokonale samozřejmou art direction, až vás to bude štvát) střídá s projevem prezidenta Zelenského o kreativcích, kteří svými řešeními pomáhají zastavit válku. Volební vydání novin, které nikdy nevyšlo, aby bylo dost papíru na volby v Libanonu. Dobrá kampaň na kečup. Zkrátka, poctivě tradiční i inovativní řešení od hrdé komerce, po zachraňování světa – spojuje je to, že se chtěl někdo vidět na pódiu se lvem v ruce, a než se tam opravdu dostal, odvedl kus inspirativní práce, kterou chcete dělat taky.
Potká se Paris Hilton, Volodymyr Zelenskyj a Dan Harmon…
… a dává to smysl. Většinou. Všechny lidi, které můžete potkat na přednáškových pódiích a obrazovkách – případně i večer na jachtě, jste-li na lepších guest listech jako my – spojuje to, že opravdu věří tomu, co dělají a snaží se to na vás přenést. Vyslechnete si spoustu klišé? Jasně. Nemluvě o tom, že pokud byste do sebe kopli rosé při každé zmínce o metaverse, na druhý den byste si toho o metaverse moc nepamatovali. Je ale super vidět lidi, kteří rádi dělají to, co dělají a shodou okolností jsou v tom ještě i celkem dobří. A nakonec, připomenout si, jednou za čas, best of inspirativních klišé o naší práci není úplně na škodu. V denní agendě běžného vytěženého kreativce je na ně snadné zapomínat.
Odneste si, co jen chcete
Někdo přijde na rozpálenou riviéru pro žhavé trendy nebo prezentace nabušené daty, někdo nasávat motivaci nevyhořet, a někdo prostě nasávat. Je to jako s reklamou obecně: jaké si to uděláme, takové to máme. A my si odtud odnášíme obnovené odhodlání dělat to dobře. To je ještě lepší suvenýr, než naše medaile – i když ty si rádi necháme taky.
Just love it
Náš pohled je určitě ovlivněný tím, že poměrně nekřesťanskou pálku za vstup na festival jsme nemuseli platit z vlastního. Za agenturní peníze je každé rosé růžovější. Zároveň v reklamě ještě nejsme zas až tak dlouho na to, abychom ji začali kdesi uvnitř nenávidět. Pro nás Young Lions bylo skvělé potkat v Cannes lidi z celého světa, s kterými si můžete společně zanadávat na všechno, co vás na tomto oboru štve, a nakonec se i přesto vždy propracovat k „I fucking love advertising”.