Nejudržitelnější bankou na českém a slovenském trhu, z pohledu dostupnosti nefinančních dat a na základě porovnání enviromentálních a sociálních kritérií, takzvaných ESG, se stala podle údajů sesbíraných společností Impact Metrics za rok 2019 banka ČSOB. V těsném závěsu skončila Česká spořitelna, třetí příčku obsadila Komerční banka.
Do porovnání společnost zahrnula celkem 28 českých a slovenských bank a pojišťoven. Data čerpala ze CSR reportů (nefinanční reporty) a z následného doptávání. Jen u deseti institucí ale bylo množství dat takové, že bylo možné je porovnat. Šlo o sedm bank a tři pojišťovny.
„Bohužel větší část bank a pojišťoven neměla za Českou republiku vytvořený nefinanční report a na základě doptávání žádná data nedodaly,“ uvádí za projekt Impact Metrics Martin Klofanda. „Vzhledem k malému počtu pojišťoven, u kterých se data sešla, jsme se nakonec rozhodli zatím pojišťovny nezařadit do žebříčku. Nyní ale už probíhá sběr a doplňování dat za rok 2020, žebříček budeme publikovat na podzim tohoto roku a pevně věříme, že se zapojí více subjektům,“ dodává.
Nasbíraná data se porovnávala podle kritérií ze tří tak zvaných ESG oblastí (environmentální, sociální a z pohledu řízení firmy) a hodnotila se podle čtrnácti indikátorů.
Data se přepočítávala tak, aby Impact Metrics mohli porovnat společnosti rozdílné úrovně. K tomu byl využit počet zaměstnanců, počet klientů, nebo také výsledek hospodaření před zdaněním. „Pro porovnání různě velkých organizací obvykle používáme přepočet na tržby. Ty jsou však v bankovním sektoru často velmi odlišně strukturované a nesrovnatelné, takže to nebyl vhodný ukazatel a zvolili jsme místo toho zisk,“ říká Dan Heuer, který v Impact Metrics odpovídá za metodiku.
Firmy mohly získat až 140 bodů, podle toho, jak se v indikátorech umístily oproti ostatním.
ČSOB bodovala v nízké spotřebě energie či v zastoupení žen ve vrcholných funkcích
Nejudržitelnější firmou na základě dat z roku 2019 je v celkovém srovnání tuzemská ČSOB. Velmi blízko za ní se umístila Česká spořitelna a potom Komerční banka.
„To, že jsou na prvních místech tři největší banky, ukazuje, že udržitelnost se stává nezbytnou součástí bankovnictví. Svou roli tam mohou hrát i úspory z rozsahu, kdy mají velké banky relativně menší dopady,“ říká Heuer,
ČSOB vyhrála především díky nízké spotřebě elektřiny, vyrovnanému podílu žen v top managementu vůči celé firmě a také výši daní, které odvede státu. Velmi dobře si vedla i v uhlíkové stopě či v počtu dobrovolnických dní a transparentnosti nefinančních dat. I premiant žebříčku má ale prostor ke zlepšení. Data ukázala, že je na tom hůře například ve spotřebě papíru.
Druhá v pořadí je Česká spořitelna, která naopak v nízké spotřebě papíru dominuje. Vedla si dobře také v množství odpadu a uhlíkové stopě. Má rovněž věkově nejvyrovnanější zaměstnaneckou strukturu. Hůře je na tom, pokud jde o množství odvedených daní a celkovou transparentnost.
Komerční banka je nejlepší ve spotřebě vody, nabídce částečných úvazků a také má nejobsáhleji zpracovaný CSR report. Oproti ostatním však věnuje málo peněz na filantropické účely a neuvedla, zda využívá nějakou obnovitelnou energii.
Na konci žebříčku se ocitla Hello Bank, protože v pěti případech neměla data k dispozici. Přesto se jim podařilo zvítězit v indikátoru filantropie (banka věnovala nejvíce peněz v porovnání se svým ziskem). Je také jednou z nejlepších bank, pokud jde o rovnost žen v top managementu.
„Přestože jsme se nakonec rozhodli nehodnotit pojišťovny, zaujalo nás, že jsou silnější v zaměstnaneckých indikátorech, zatímco banky jsou silnější zase v těch environmentálních,“ dodává Heuer.
Data o uhlíkové stopě dodalo za rok 2019 pouze pět bank. V absolutním srovnání nejvíce emisí CO2 vyprodukuje (bereme-li v úvahu Scope 1 a 2, což jsou emise, které může daná společnost ovlivnit) Komerční banka, což je ale dáno v porovnání s menšími bankami i její velikostí.
„Po přepočtu uhlíkové stopy podle hospodářského výsledku vidíme, že nejnižší emise dosahuje Česká spořitelna,“ uvádí Heuer.
Nefinančních dat bude přibývat
Jedinou institucí, která je dnes povinna zveřejňovat nefinanční reporting je Moneta. Za ostatní banky zpracovávají reporty jejich mateřské společnosti. Podle nové směrnice Evropské komise, která je nyní ve schvalovacím procesu, ale bude nefinanční reporting povinný pro více firem, a to od roku 2023. Právě banky budou tyto data používat pro vyhodnocení, zda jejich finance podporují zelené projekty, nebo ne.
„Evropská centrální banka nestanovila jasný scénář, jaká environmentální data by finanční instituce měly analyzovat, ani neurčila pravidla, jak tyto data hodnotit. Je na každé finanční instituci, aby si nastavila svůj vlastní přístup, který si bude v budoucnu schopna obhájit před investory i samotnou ECB,“ uvádí Ondřej Rybka, expert PwC Česká republika na udržitelnost a nefinanční reporting. Nicméně je více než pravděpodobné, dodává, že se modely jednotlivých bank výrazně lišit nebudou a většina z nich bude vycházet z indikátorů, které popisují standardy jako GRI a tvořící se legislativa kolem EU Taxonomie.
Jak dodává Dan Heuer, hlavní dopady bank a pojišťoven často nespočívají v jejich provozu, ale v tom, co v rámci své činnosti financují. „Zatím nemáme dostatek dat, abychom tento faktor do porovnání zařadili. Ale již od příštího roku, budou banky zveřejňovat jak zelená jsou jejich portfolia financování a my se budeme snažit je zpracovat a zohlednit,“ vysvětluje Heuer.
S tím souhlasí i expert na udržitelnost z PwC. „Již od příštího roku bude banky a pojišťovny nové nařízení Evropského parlamentu a Rady EU nutit začlenit environmentální indikátory do rozhodování při poskytování financování a zveřejňovat informace o tom, zda-li a jak environmentální aspekty zohledňují,“ doplňuje Rybka.
V Česku je v tuto chvíli situace taková, že některé banky a pojišťovny již přijaly závazky nefinancovat aktivity spojené s uhlím.
