Okem neviditelný vir změnil naše životy a drtivě dopadl i na business, ten esportový nevyjímaje. Divoké teorie o tom, jak se z tradičního sportu pohrnou diváci i partneři do esportu, byly od počátku zcela liché. Ten, kdo působí v esportu delší dobu, je musel vnímat s nadhledem a pouze se jim pousmát. Přesto se mnoho změnilo.
Dnešní profesionální hráči her mají své fyzioterapeuty, fitness trenéry i výživové poradce. Vše z jediného důvodu: nepovolit během mnohahodinových turnajů ani na sekundu. Ta totiž může znamenat rozdíl mezi výhrou a vyřazením, radostí a zklamáním. Mluvím o sekundě za miliony dolarů. Tyhle okamžiky plné emocí lákají celosvětově stovky milionů diváků. Ti nejlepší hráči nesedí v tmavém sklepě. Svými výkony naplňují obří sportovní haly.
Raději naživo
Esport rovná se show a jeho diváky na stadionech od fanoušků tradičních sportů nerozeznáte. Burcují, skandují, oblékají se do klubových barev. Největší peníze si nejlepší hráči vydělávají právě na těchto turnajích. Zákaz obřích akcí, jako jsou The International či Fortnite World Cup, znamená logicky pokles finančních odměn, které si hráči v loňském roce odnesli. Online soutěže lákají partnery o něco méně. Za rok 2020 eviduje databáze esportsearnings.com jako nejvýdělečnějšího esportovce Nora Magnuse Carlsena, který si přišel na 510 000 dolarů. Carlsen ale nepatří mezi klasické hráče esportu, jde o šachistu. V roce 2019 si tři nejúspěšnější hráči roku odnesli téměř 2,3 milionu dolarů. Výkon nejúspěšnějšího esportovce loňska je tak nejhorší od roku 2013.
Z pozitivního soudku
Zisky klesly, přesto lze najít mnohá pozitiva. Vzrostl zájem médií, které seznamovaly s celým ekosystémem širší veřejnost. Esportu se také stále daří akvírovat nové partnery i z řad non-endemických firem. Do projektu Zdravý hráč jsme například zapojili Českou spořitelnu, která ho zařadila do programu Sportujeme se Spořkou.
Esport globálně oslovuje 500 milionů diváků. Toto prostředí tak láká každou společnost, která chce své produkty cílit na mladé muže ve věku 18 až 25 let. Ti tvoří jádro diváků. V neposlední řadě také pozorujeme výrazný nárůst sledovanosti soutěží, a to v řádu vyšších desítek procent. Počet diváků může po opětovném otevírání dalších volnočasových aktivit klesnout. Troufnu si ale tvrdit, že esportové soutěže budou dále nabývat na oblibě a vrchol je ještě daleko před námi.
A co dál?
Myslím si, že události roku 2019 byly pro český esport klíčové. Vstup televizní skupiny Prima do společnosti PLAYzone a obdobné propojení investiční skupiny Daniela Křetínského a Patrika Tkáče s agenturou Grunex mělo zásadní vliv na vývoj českého esportu. I díky tomu se mohlo finále Vodafone MČR v počítačových hrách 2020 stát nejsledovanějším esportovým zápasem v historii domácích přenosů (přes 210 000 zhlédnutí), Tipsport COOL Liga nabídnout okolo 300 odvysílaných zápasů a Sazka eLEAGUE zase rozdat nejvyšší prize pool (2,5 milionu korun). Rozvoj českého esportu tak neztrácel dech ani v těžkých časech. Možná nám pandemie paradoxně trošku pomohla dohnat svět tím, že jej přibrzdila.
Věřím, že znovuotevření bude pro esportový business novým impulsem a herní organizace úspěšně navážou na spolupráci s firmami napříč všemi odvětvími. Vždyť se esportová témata přesouvají do mainstreamu. Zatímco ještě před rokem jsme vysvětlovali základy esportu, nyní s ním propojujeme další témata. Stále více se například bude diskutovat o tom, zda patří esport mezi sporty a na Olympijské hry. Ty Asijské už mají jasno, v roce 2022 v něm rozdají medaile. Esport ještě čeká velká budoucnost. Zatím je však zchudlým králem pandemie.
Autor: Lukáš Pleskot, předseda České asociace esportu
