V době krize mají lidé tendenci upínat se k věcem, které jim pomáhají uniknout. Není divu, že zboží pro geeky se daří jak u nás, tak za mořem. Lidé se zároveň stáhli do svých domovů a hledají útěchu ve věcech, které je obklopují a patrně i ve věcech, které v nich evokují staré známé jistoty pojetí společnosti. Jak jinak si vysvětlit poslední dva marketingové počiny diskontního lídra trhu Lidlu a drogistického řetězce Rossmann.
Obě značky totiž vsadily na staré známé stereotypy. „Celý život nakupuji, ale pořád nemám co na sebe,“ cituje údajně „úplně všechny ženy“ Lidl ve své reklamě na oblečení. „Úspěšný pohovor dělá víc než jen rtěnka“, „Na hledání nové práce nestačí jen uhrančivé oči“, „Dojem na pohovoru nedělá jen váš make-up“ smutně doplňuje říjnovou marketingovou fresku Rossmann svými „objevnými“ claimy.
O to smutnější je, že za celou zbabranou kreativou byl možná opravdu dobře myšlený záměr, minimálně v případě Rossmann se to tak jeví. V tiskové zprávě PR agentura informuje, že Rossmann ve spolupráci s reklamní agenturou DDB přichází s novým unikátním projektem Rossmann ženám. Jeho cílem je poskytnout podporu ženám, které kvůli současné situaci přišly o práci, píše se v tiskovém sdělení.
Opravdu si Rossmann myslí, že ženy samoživitelky, které mají problém sehnat svým potomkům PC či tablety na online výuku, zaplatit účty za internet a základní potraviny, potřebují být v této těžké době vystylované do poslední řasy? Navíc v době, kdy roušky mají všem lidem zakrývat polovinu obličeje a videokonference dají ukázat jen polovinu těla? Ale možná v tom se skrývá ten pravý důvod kampaně. Rtěnky a make-upy se logicky v době rouškové zrovna moc neprodávají.
Asi nejvýstižněji se vyjádřila k počinu Lidlu na síti LinkedIn Anna Strecková, specialistka na digitální marketing v Raiffeisenbank.“ Já osobně mám ráda humor pořádně ostrý a korektní rozhodně být nemusí. Tohle je pro mě přesto jednoduše trapné. Co je na celé věci největší bizár je totální úkrok stranou od dosavadní komunikace Lidlu. Doposud jsem tuto značku vnímala jako progresivní, vymezující se přesně vůči podobné komunikaci. Nechápu, jestli tohle má být první vlaštovka nějaké nové strategie, nebo je to prostě jen úlet. Jsem zvědavá, co přijde dál,“ napsala.
Škoda, že v době, kdy se marketingové firmy snaží s minimálním budgetem udělat maximální muziku a přesvědčit klienty o své užitečnosti se setkáváme i takovýmito starosvětskými počiny.
