Výdejní boxy si získaly přízeň české veřejnosti, využívá je každý čtvrtý obyvatel a pro 80 procent z nich jde o pravidelnou součást nákupního chování. Přestože část Čechů kritizuje jejich vliv na estetiku a zábor veřejného prostoru, celkové hodnocení je jasné: pohodlí a dostupnost převažují nad výhradami, ukázal to průzkum agentury NMS.
Výdejní boxy jsou pro lidi v Česku nejpopulárnější způsob doručení, který volí při online nákupech. Využívá je 25 procent Čechů a Češek, nejčastěji při nákupu oblečení a obuvi (39 procent), elektroniky (32 procent), kosmetiky (31 procent) nebo knih a her (34 procent).
Pro uživatele výdejních boxů tento způsob doručení není jednorázovou záležitostí. Až 80 procent lidí zavítá k výdejnímu boxu alespoň jednou měsíčně. Nejčastěji zásilkové boxy využívají mladší mileniálové, tedy lidé ve věku 29 až 36 let, mezi kterými je 37 procent nakupujících, kteří k boxu míří dokonce alespoň jednou za týden.
Výdejní schránky jsou dle výzkumu NMS skutečně pohodlná a dostupná varianta doručení produktů objednaných online. Pro více než 90 procent lidí z měst nad 1000 obyvatel jsou boxy spíše nebo velmi dostupné. Pro 59 procent Čechů z menších měst (do 999 obyvatel) jsou dostupné také. To ukazuje, že výdejní box mají Češi skutečně na dosah, bez ohledu na to, kde bydlí.
„Samozřejmě boxy nejsou vhodné pro všechno a pro všechny. Doručení na adresu je třeba nezbytností pro osoby s omezenou pohyblivostí. A taky výrazně preferovanou variantou při doručování potravin, kde se bavíme přeci jen o objemnějších nákupech a mimo to vedle ceny doručení kladou zákazníci velký důraz také na kvalitu a čerstvost doručené objednávky.“ říká k výsledkům výzkumu Stanislav Radocha, který se v agentuře NMS věnuje oboru retail a spotřebnímu chování.
„I v případě potravin ale přibližně čtvrtina z online zákazníků alespoň někdy předem připravený nákup vyzvedne na výdejním místě, což může být box nebo stejně často přímo prodejna,“ dodává.
Vyzvednutí chtějí lidé plánovat
Nejčastěji zmíněným důvodem pro využívání boxů je možnost naplánovat si vyzvednutí podle vlastních časových možností, to ve výzkumu uvedlo 87 procent respondentů. Necelá třetina lidí využívajících boxy (31 procent) pak vnímá výhodu v umístění výdejny poblíž jejich bydliště či pracoviště. Srovnatelná část (30 procent) uvedla jako hlavní důvod pro využívání nižší cenu doručení než u jiných způsobů dopravy.
Dražší alternativa bývá doručení na adresu. To přesto při online nakupování využívá 22 procent respondentů (19 procent doručení na domácí + 3 procent na pracovní adresu). Stejné množství pak volí vyzvednutí v kamenné prodejně, zejména pokud přijde na elektroniku a spotřebiče nebo léky.
Vadí nehezká estetika, pohodlí ji kompenzuje
Existuje tedy něco, co se lidem v Česku na boxech nelíbí? Každý desátý Čech (10 procent) hodnotí přítomnost výdejních schránek ve veřejném prostoru negativně. Nejčastěji se jedná o Pražany, kde negativní postoj zaujímá 15 procent z nich.
Na otázku konkrétních aspektů, které ve spojitosti s výdejními boxy občany obtěžují, se ale k nějakému negativnímu aspektu přihlásilo 45 procent dotázaných. Téměř polovina lidí tedy shledává na výdejních boxech něco problematického, nejsou to ovšem tak závažné záležitosti, které by přiměly Čechy vnímat výdejní boxy ve veřejném prostoru celkově negativně.
Co konkrétně lidé nejčastěji kritizují? Bezmála čtvrtina (24 procent) dotázaných zmínila ve výzkumu zhoršení vzhledu a estetiky místa, kam je box umístěn. Tento názor sdílejí zejména voliči Pirátů (42 procent), STAN (35 procent) nebo SPOLU (34 procent) a lidé z měst nad 100 tisíc obyvatel.
Stejná skupina obyvatel pak upozorňuje častěji i na zabírání místa na chodnících či v parcích. Tento aspekt výdejních boxů obtěžuje 17 procent populace. „Přestože každý čtvrtý Čech či Češka souhlasí s tím, že výdejní schránky zhoršují estetiku veřejného prostoru, výhody spojené s jejich využíváním převažují a pozitivně bez jakýchkoliv výhrad hodnotí jejich přítomnost ve městech 55 % obyvatel,“ uzavírá autorka výzkumu Lucie Režná z NMS.
Online průzkumu v Česku se zúčastnilo 1 037 respondentů. Sběr dat probíhal na reprezentativním vzorku online populace 18+ pomocí on-line dotazování od 11. do 16. června 2026.
