Nejhorším byrokratickým předpisem tohoto roku je nově zavedené jednotné měsíční hlášení zaměstnavatelů. A naopak normou, která nejvíce usnadnila život českým podnikatelům, je novelizace zákona osvobozující od povinnosti auditu tisíce malých a středních českých firem.
To jsou výsledky letošního ročníku tradičních anket Absurdita roku a Paragraf roku, o kterých rozhodlo hlasování veřejnosti i podnikatelů. Ankety jsou vyhlašovány v rámci podnikatelských soutěží Firma roku a živnostník roku. Ve finální fázi lidé vybírali ze 7 negativních norem a 7 pozitivních, které nominovali odborní garanti anket: Hospodářská komora ČR, daňová a právní kancelář SVOKO a Komora daňových poradců ČR. Anketa absurdita roku je letos vyhlašována již podvacáté.
Podle Evropské asociace obchodních a průmyslových komor Eurochambres, jejímž členem je i Hospodářská komora ČR, z každého podnikateli vytvořeného eura spolkne plných 12 centů práce vynaložená na splnění administrativních povinností uložených veřejnou mocí.
„Z každoročních šetření mezi členy Hospodářské komory vychází, že regulatorní a byrokratická zátěž dlouhodobě patří k největším překážkám rozvoje podnikání. To se promítá i do předpisů nominovaných do ankety Absurdita roku, komplikujících život českým podnikatelům. Nepřehledný a stále rostoucí systém právních předpisů brzdí nejenom podnikatele, ale i běžné občany v ekonomických aktivitách – práci a podnikání. Džungli norem je třeba prosekávat, systematicky a vytrvale,“ shrnuje Ladislav Minčič, tajemník úřadu Hospodářské komory ČR, která je odborným garantem obou anket.
Podle Hospodářské komory musí být podnikání vnímáno jako veřejný zájem. „V kontextu ankety je paradoxem – někdo by mohl říct absurditou – že v právním státě se předpisy ruší zase jen předpisem, jemuž se musí povinné osoby přizpůsobit. Pozitivní efekty zajímavé úpravy se přitom nemusí projevit okamžitě, zejména ne v situaci, kdy je změna převratná – technologicky, organizačně nebo psychologicky. Speciálně v podnikatelském prostředí je třeba změny posuzovat ze systémového, perspektivního hlediska, zejména kolik hodin neproduktivní činnosti konkrétní změna ušetří firmám v budoucím rutinním provozu, o kolik více času a prostředků jim zbude na potřebné investice nebo inovace. Soukromý sektor do značné míry živí stát a prosperita celé země je odvislá od prosperity firem,“ dodává tajemník Minčič.
Vyhlášení se osobně zúčastnil také 1. místopředseda vlády a ministr obchodu a průmyslu Karel Havlíček: „Čím více budeme podnikatelům naslouchat, o to více se bude dařit naší zemi,“ řekl ministr Havlíček při této příležitosti a ocenil dlouhou tradici, kterou mají obě ankety i samotné soutěže Firma roku a živnostník roku 2026. Připomněl také to, že snižování administrativní zátěže a zjednodušení procesů patří mezi klíčové priority hospodářské strategie české vlády.
Podstatná část nových povinností pro české podnikatele přináší transpozice unijní legislativy. Například jen v roce 2025 přijala Evropská unie 2553 právních předpisů.
„Výsledky anket asi nejsou žádným překvapením. I když je jednotné měsíční hlášení zaměstnavatelů krok správným směrem, první kroky v implementaci takové změny bolí vždy, i kdyby byly sebelépe připraveny. Pevně věřím, že bolesti časem přejdou a projekt přinese i pozitivní změny. Co se týče Paragrafu roku, tak i zde platí, že v případě, kdy je dosaženo daňové úlevy, tak se to obvykle pojí s pozitivním přijetím,“ komentuje výsledky anket Petra Pospíšilová, Prezidentka Komory daňových poradců ČR.
Právě zavádění jednotného měsíčního hlášení zaměstnavatelů, které v anketě Absurdita roku vyhrálo anticenu, podle ní trpí několika neduhy. Jde například o masivní objem dat, které nově stát vyžaduje. Přitom např. zdravotní pojišťovny jsou ze systému i nadále vyňaty. „Nový systém je zaváděn bez dostatečného praktického ověření za účasti malých a středních zaměstnavatelů nebo mzdových a účetních kanceláří. Zákon přináší i retroaktivní chaos. Sice nabyl účinnosti 1. 1. 2026, ale systém se plně rozběhl až v dubnu. Podle přechodných ustanovení musí firmy v období od dubna do června zpětně dohlásit data za leden až březen, což v praxi znamená dvojí práci a opravování již uzavřených období,“ doplňuje prezidentka Pospíšilová.
Také Václav Svoboda, partner daňové a právní kanceláře SVOKO, uvádí Jednotné měsíční hlášení zaměstnavatelů jako příklad normy, která české firmy nadměrně zatížila: „Jednotné měsíční hlášení mělo zjednodušovat, ale ve skutečnosti jen přesouvá systémové problémy státu na zaměstnavatele. Právní jistota a předvídatelnost tím výrazně trpí. Zákon ukazuje, že bez skutečného sdílení dat mezi samotnými úřady nelze administrativu zjednodušovat. Zátěž se jen přesune jinam, v tomto případě bohužel na samotné firmy.“ Oceňuje naopak zvýšení limitů pro povinný audit, které veřejnost vybrala jako Paragraf roku. „Tato změna šetří čas i peníze tisícům podnikatelů, aniž by ohrozila transparentnost trhu. Stát tímto krokem přestal považovat audit za univerzální řešení. A to je dobře. Povinnost zůstává tam, kde dává skutečně smysl,“ zdůrazňuje Václav Svoboda.
Výsledky ankety Absurdita roku 2026:
- Jednotné měsíční hlášení zaměstnavatelů: Mzdové účtárny jako správci státního datového centra (66 % hlasů) Od dubna 2026 mají zaměstnavatelé povinnost posílat státu „jednotné“ měsíční hlášení o zaměstnancích a mzdách. Mělo nahradit zhruba 25 různých formulářů a konečně ulevit mzdovým účtárnám. Na papíře jednoduché řešení, v praxi ale detailní datový balík, který z firem dělá provozovatele státní databáze. Zaměstnavatelé musí pod hrozbou sankcí odevzdávat i informace, které už stát často má v jiných registrech – jen si je neumí sdílet. Systém navíc odstartoval se zpožděním, takže firmy musely zpětně doplňovat data za první měsíce roku a dělat práci dvakrát. Technická pravidla jsou navíc neúprosná: drobná chyba v nepodstatném údaji znamená odmítnutí celého hlášení. Výsledkem je „jednotné hlášení“, které administrativu nesjednotilo, ale zkomplikovalo – a mzdové účetní povýšilo na datové správce státu.
- Zákon o evidenci skutečných majitelů, rozhodnutí nejvyššího soudu a soudu EU. Zákon č. 37/ 2021 Sb.: Na oligarchu už si neposvítíme. Stát zhasnul (12 % hlasů)
- EU nařízení proti odlesňování (EUDR). Nařízení EU o produktech nezpůsobujících odlesňování (EUDR) (2023/1115).: Zachrání více papírování lesy? (10 % hlasů)
- Zrušení zdanění podílů a cenných papírů nad 40 mil. Zákon č. 349/2023 Sb.: Daň na zkoušku. Zvyknout si nestihla ani finanční správa (5 % hlasů)
- EU směrnice – zveřejňování platů. Směrnice evropského parlamentu a Rady EU 2023/970: Konec tajemství, začátek debat v kuchyňce (4 % hlasů)
- Nový kybernetický zákon. Zákon o kybernetické bezpečnosti, Evropské směrnice NIS2: Nevíš? Zaplatíš. Kyberbezpečnost po česku (2 % hlasů)
- Jednotné environmentální stanovisko (JES). Zákon č. 148/2023 Sb.: Jedno razítko vládne všem. Na efektivitě a zrychlení však nepřidá (1 % hlasů)
Výsledky ankety Paragraf roku 2026:
- Zvýšení limitů pro povinný audit. Novela vyhlášená pod č. 316/2025 Sb., která mění kmenový zákon č. 563/1991 Sb., o účetnictví (ZoÚ): Kontroly jen tam, kde to dává smysl (36 % hlasů) – od roku 2026 musí mít audit méně firem, protože se zvýšily limity obratu a majetku. Stát tím uznal, že u tisíců menších a středních firem byl audit často jen drahou formalitou bez skutečné přidané hodnoty. Jedná se o jednu z největších administrativních úlev posledních let.
- EU Inc. – evropská společnost podle 28. režimu: Jedna firma pro celou Evropu! (20 % hlasů)
- Odpočty na výzkum a vývoj. Úprava odpočtu na výzkum a vývoj (§ 34a ZDP): Inovovat se vyplatí. Daňové zvýhodnění, které skutečně motivuje (11 % hlasů)
- Byrokratický detox Hospodářské komory. Byrokratický detox (systematické snižování regulatorní zátěže podnikatelů) je aktivitou, která má za cíl omezovat neodůvodněnou regulatorní zátěž a zbytečné administrativní povinnosti: Detox, po kterém české firmy nebolí hlava (10 % hlasů)
- Snížení administrativy pro chovatele koní – nařízení vlády (MZe): Přesedláno na méně byrokracie (9 % hlasů)
- Novela zákona o daních z příjmů – zvýšení limitu opravné položky (§ 8c ZDP): „Drobné“ už nejsou drama (8 % hlasů)
- Zaměstnanecké akcie (ESOP). Zákon vychází z doporučení EU Startup Nations Standard of Excellence: Úspěch firmy pocítí i zaměstnanci (6 % hlasů)
Všechny letošní nominace do obou anket naleznete zde.
