Plán české vlády na rychlé zrušení koncesionářských poplatků může ohrozit nezávislost veřejnoprávních médií v zemi. V březnu se švédský zástupce organizace Reportéři bez hranic (RSF) setkal s českými zákonodárci, aby se podělil o zkušenosti s odklonem od koncesionářských poplatků, a zdůraznil význam inkluzivních konzultací, několikaletých příprav a silných záruk – jako je víceleté financování a pevné bariéry proti politickému vlivu.
Podrobnosti plánu vládní většiny na úplné zrušení poplatku do ledna 2027 jsou zatím neznámé, což veřejnoprávní vysílatele zbavuje jejich hlavního zdroje financování bez jakékoli jasné alternativy. Vládní strany však již oznámily stejně nejasný plán na výrazné snížení poplatku, který zajišťuje nezávislost těchto médií, již od července 2026.
Dne 23. března Tomio Okamura, předseda SPD, nečekaně představil návrh zákona, který by osvobodil čtvrtinu českých domácností a 17 000 firem od placení poplatku a zároveň zrušil jeho automatickou valorizaci podle inflace. Česká televize a Český rozhlas varovaly, že takto náhlé škrty by vedly k poklesu jejich příjmů o 30 procent, což by ohrozilo jejich finanční stabilitu a mohlo zásadně omezit jejich schopnost plnit veřejnou službu. Členové vládní koalice opatření prezentovali jako „přechodný krok“ k úplnému zrušení poplatku, než 24. března své vyjádření zmírnili s tím, že návrh zatím není finální.
Reforma probíhá souběžně s přípravou nového modelu financování, který má začít platit od ledna 2027. Debata o alternativním financování se však podle ministra kultury Oty Klempíře uskuteční pouze v Parlamentu, přičemž ministr zatím odmítá o této otázce jednat s veřejnoprávními médii. Na protivládním protestu 21. března vyjádřilo 250 000 lidí obavy z politického ovládnutí České televize a Českého rozhlasu – obavy, které zazněly i ve společném prohlášení 14 mediálních a novinářských organizací včetně RSF zveřejněném 26. března.
„První neveřejný plán na zásadní a uspěchané změny desetiletí starého modelu financování českých veřejnoprávních médií ještě není ani dokončen a už se připravuje další. Takto chaotický, rychlý a netransparentní proces může způsobit dlouhodobé škody na nezávislosti Českého rozhlasu a České televize, tedy vysoce důvěryhodných pilířů české demokracie. Nejde o nic menšího než plánování legislativního přepadu. Vyzýváme ministra kultury a vládní většinu, aby před jakýmikoli legislativními změnami umožnili dostatek času na odborné konzultace a veřejnou debatu za účasti všech relevantních aktérů,“ říká Poval Szalai, ředitel kanceláře RSF v Praze.
Poučení ze Švédska
Zatímco česká vláda často uvádí severské modely financování jako alternativu ke koncesionářskému poplatku, neprojevila zájem o návrh RSF diskutovat je se zástupcem RSF Švédsko Erikem Larssonem. Ani ministr kultury, ani členové vládní většiny nebyli během jeho návštěvy Prahy ve dnech 18. a 19. března k dispozici k setkání. Erik Larsson a Pavol Szalai se však setkali s opozičními poslanci, včetně předsedů mediálních výborů Poslanecké sněmovny a Senátu Františka Talíře a Davida Smoljaka. O silných i slabých stránkách financování veřejnoprávních médií ve Švédsku a dalších severských zemích diskutovali také s ředitelkou strategie Českého rozhlasu Martinou Majíček Poliakovou a s manažery České televize.
„Když se Švédsko rozhodlo zrušit koncesionářské poplatky, trvalo více než čtyři roky diskusí a příprav, než byl zaveden alternativní model financování veřejnoprávních médií. Poučení ze severských zemí je jasné: jakmile je odstraněna tak zásadní záruka nezávislosti, musí být jiné posíleny. Zároveň vyzýváme českou vládu, aby neomezovala mezinárodní vysílání v době rostoucího geopolitického napětí a sílící zahraniční propagandy. Přijímat taková rozhodnutí bez řádné debaty je jako hrát ruskou ruletu s budoucností nezávislých médií,“ říká Erik Larsson, zástupce výkonného ředitele RSF ve Švédsku.
Švédsko nahradilo koncesionářský poplatek v roce 2019 zvláštní daní, která je vybírána a určena výhradně pro veřejnoprávní vysílání. Vláda se zároveň zavazuje k osmiletým plánům financování. Veřejnoprávní média vlastní nezávislá nadace odpovědná za jmenování jejich dozorčích rad, což dále omezuje politický vliv na redakce. Rostoucí náklady spojené s novými povinnostmi v zhoršujícím se bezpečnostním prostředí Evropy však představují pro švédské vysílatele další finanční zátěž.
Nárůst zahraniční propagandy přitom neodradil českou vládu od snížení letošního státního financování mezinárodního vysílání Českého rozhlasu, Radio Prague International, o 25 procent a od oznámení jeho úplného zrušení do roku 2027. Tímto krokem, učiněným navzdory protestům RSF, učinila podle organizace vládní většina premiéra Andreje Babiše první krok k finančnímu oslabení veřejnoprávního vysílatele bez řádného zdůvodnění a bez inkluzivní veřejné debaty.
